Česko vs. Irsko: Zelený ostrov slibuje dvojnásobný plat — ale co vám o tom nikdo neřekne?

Dvě mzdy, které se nedají porovnat jedním dělením

Průměrná hrubá mzda v Česku v prvním čtvrtletí 2026 dosáhla 50 282 korun. V Irsku se uvádí zhruba 4 400 eur hrubého měsíčně, v přepočtu asi 110 tisíc korun. Kdo se zastaví u těchto dvou čísel, uzavře to rychle: Irsko platí víc než dvojnásobek.

Tím ale jednoduchá část končí.

Irský průměr zvedají evropská sídla Googlu, Mety, Apple nebo Pfizeru. Programátor v dublinských Docklands bere 80–100 tisíc eur ročně. Barista v kavárně o dvě ulice dál má minimální mzdu 14,15 eura na hodinu. Oba skončí v jednom průměru, který pak nepopisuje ani jednoho z nich.

Přesnější je medián, tedy mzda, kterou dostává aspoň polovina zaměstnanců. V Irsku je kolem 3 735 eur měsíčně, znatelně pod průměrem. V Česku je medián také nižší než průměr, na konci roku 2025 činil 45 523 korun. Obě země mají rozdělení mezd vychýlené k vyšším příjmům, takže srovnávat jejich průměry znamená srovnávat dva teploměry, které každý ukazuje jinak.

K tomu patří jedna věc, která v debatách o Irsku skoro vždy zapadne. Irský HDP na obyvatele je podle Eurostatu na 237 % průměru EU, druhý nejvyšší v Unii. Velkou část ale tvoří účetní toky nadnárodních firem, které přes Irsko posílají zisky kvůli korporátní dani 12,5 %. Irská centrální banka proto sleduje vlastní ukazatel GNI* (modifikovaný hrubý národní důchod), který tyto toky vyřazuje, a ten vychází o desítky procent níž. Irové sami s nadsázkou říkají, že jejich HDP je optický klam.

Bydlení: kam zmizí polovina výplaty

Tady se rozdíl mezi papírem a životem ukazuje nejvíc.

Jednopokojový byt v Dublinu stojí v roce 2026 v průměru kolem 1 750 eur měsíčně. V centru a v technologických čtvrtích kolem Grand Canal Dock je to 2 000–2 500 eur. Dvoupokojový byt vychází v celoirském průměru na víc než 2 000 eur. Nabídka je přitom minimální: na začátku února 2026 bylo v celém Irsku k pronájmu necelých 1 800 bytů, v zemi s pěti miliony obyvatel.

Irský nájemní trh patří k nejnapjatějším v Evropě. Nájmy rostly třináct z posledních čtrnácti let a jsou o 80 % výš než před deseti lety. Učitelé žijí v nouzovém ubytování, zdravotní sestry dojíždějí z hotelů a část mladých lidí, kteří přijeli za prací, přespává v autech. Počet lidí bez domova v Irsku přesahuje 16 000, včetně rodin s dětmi.

Praha levná není a nájmy tam rostou. Garsonka nebo 1+kk v centru stojí 18 000–25 000 korun, v širším centru méně. I takový byt ale v přepočtu vyjde na třetinu až čtvrtinu dublinské ceny. A v Praze se dá byt opravdu najít, zatímco v Dublinu se o jeden uchází 40–50 zájemců.

Jednoduchý propočet:

Irský medián čisté mzdy je zhruba 3 200 eur měsíčně. Po zaplacení nájmu 1 750 eur zbývá 1 450 eur na jídlo, dopravu, pojištění a vše ostatní, tedy asi 36 tisíc korun v zemi, kde je všechno dražší.

Český medián čisté mzdy je kolem 36 000 korun. Po nájmu 18 000 korun v Praze zbývá 18 000 korun, ale jídlo, doprava i volný čas tu stojí zlomek irských cen.

Kdo z toho vychází lépe, záleží na oboru a na tom, kde v platovém žebříčku člověk stojí.

Potraviny a restaurace: tady má Česko jasně navrch

Běžný týdenní nákup v irském supermarketu je o 30–50 % dražší než v českém. Jde přitom o tytéž řetězce: Lidl i Aldi fungují v obou zemích, cenovky se ale liší.

V restauracích je rozdíl ještě výraznější. Oběd v irské jídelně nebo fast foodu stojí 12–15 eur (300–370 korun), večeře v průměrné restauraci 25–35 eur na osobu. V Česku stojí srovnatelné jídlo polovinu, někdy třetinu.

Pak je tu pivo. Pint (568 ml) v irské hospodě stojí průměrně 6–7 eur, v Dublinu i víc, tedy 150–175 korun. V Česku je půllitr za 45–65 korun běžný i v Praze. O tomhle se nedá vést spor.

Doprava: Irsko se zlepšilo, ale pořád je daleko

Měsíční jízdenka na MHD v Dublinu stojí asi 120 eur (3 000 korun), v Praze 550 korun a s ročním kupónem necelých 400 korun měsíčně. Rozdíl je zhruba pětinásobný.

Irsko nemá metro. Dublin má tramvaje Luas a příměstský vlak DART s omezeným pokrytím. Mimo Dublin se bez auta obejít nedá a pohonné hmoty jsou dražší než v Česku.

Česká města, hlavně Praha, Brno a Ostrava, mají hustou síť MHD za zlomek irské ceny. Nikoho to nenadchne, ale funguje to a člověk si to může dovolit.

Daně: vyšší plat, vyšší odvody

Irská daň z příjmu má dvě sazby: 20 % z příjmů do cca 44 000 eur ročně a 40 % z příjmů nad touto hranicí. K tomu se platí Universal Social Charge (USC) a PRSI, obdoba sociálního pojištění. Efektivní zdanění běžného zaměstnance vychází na 25–35 %.

V Česku je sazba daně z příjmů 15 %, u příjmů nad cca 1 935 552 Kč ročně (131násobek průměrné mzdy) 23 %. K tomu se přičítají odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Prakticky: z irského průměrného platu 53 000 eur ročně zbude po všech odvodech zhruba 3 200–3 500 eur měsíčně. Z českých 50 000 korun hrubého je čistého asi 38–39 tisíc korun.

Poměr čisté mzdy k nákladům na bydlení je ale v Česku výrazně příznivější a právě ten rozhoduje o tom, jak se reálně žije.

Irsko bez technologického platu

Irský model funguje dobře pro softwarové inženýry, datové analytiky a specialisty ve farmacii. Tyto profese berou 70 000–120 000 eur ročně a i po dublinském nájmu jim zůstane velmi slušná životní úroveň.

Většina Irů ale v těchto oborech nepracuje. Prodavačka v Dunnes Stores, řidič autobusu nebo administrativní pracovnice platí nájmy nastavené podle technologických platů, sami přitom berou zlomek. Irsko patří k zemím s nejvyššími příjmovými nerovnostmi v západní Evropě a bytová krize je dál prohlubuje.

I v Česku jsou mezi regiony a obory velké rozdíly. Pražský průměr 67 945 Kč hrubého a Karlovarský kraj s nejnižší mzdou v zemi dělí propast. Ta ale neznamená, že by lidé neměli kde bydlet.

Co statistiky nezachytí: Eurostat a irský paradox

Podle Eurostatu má Česko HDP na obyvatele v paritě kupní síly na 92 % průměru EU, Irsko na 237 %. Irský údaj ale nafukují účetní operace nadnárodních firem. Když se místo HDP sleduje skutečná spotřeba domácností (AIC, Actual Individual Consumption), rozdíl mezi oběma zeměmi se výrazně zmenší.

Česko je na 92 % unijního průměru HDP na obyvatele v PPS. Za posledních dvacet let se tak výrazně přiblížilo západní Evropě: v roce 2004, při vstupu do EU, to bylo 78 %. Ten posun je měřitelný a projevuje se v kvalitě života, infrastruktuře i mzdách.

Vyplatí se to tedy?

Pro člověka s technologickou profesí, který je ochotný první roky bydlet ve sdíleném bytě v Dublinu, může být Irsko kariérní odrazový můstek. Anglické prostředí, přístup k nadnárodním firmám a rychlá cesta k pracovnímu povolení Critical Skills jsou výhody, které se v tabulkách mezd a nájmů neobjeví.

Kdo hledá stabilní životní úroveň, rozumný poměr příjmů a výdajů a dostupné bydlení bez spolubydlících ve třiceti, tomu Česko v poměru „co za výdělek dostanu“ vychází překvapivě dobře. Reálné mzdy v Q1 2026 rostly o 6,4 %, inflace je na 1,5 % a bydlení je sice drahé, ale zdaleka ne tolik jako v Irsku.

A pak jsou tu věci, které se nedají změřit: blízkost rodiny, jazyk, kultura, cena piva v hospodě na rohu. Na ty tabulku nemá ani Eurostat.