Nové možnosti financování pro startupy: Kde hledat kapitál v Česku a co nás učí Izrael
Banky začínajícím firmám nepůjčují. Kde tedy vzít peníze na rozjezd, jak fungují andělští investoři a proč se z izraelské pouště stala globální líheň technologických firem?
Začíná to obvykle obrovským nadšením a končí tichem u přepážky s úvěrovým specialistou. Máte v ruce propracovaný podnikatelský plán, první funkční prototyp a možná i hrstku uživatelů, kteří váš nápad milují. Z tradiční banky ale odcházíte s prázdnou. Zavedené finanční instituce mají rády jistotu, dlouhou úvěrovou historii, hmotné zástavy a plynulé peněžní toky. Startup ze své podstaty nemá v prvních letech ani jedno. Zatímco běžná zavedená firma řeší, jak naložit se ziskem před tím, než z něj odvede daň z příjmů právnických osob, která v Česku činí přesně 21 %, technologický startup v rané fázi žádný zisk negeneruje. Pálí hotovost ve snaze co nejrychleji vyrůst.
Kde tedy vzít kapitál, když vlastní úspory došly a takzvané pravidlo 3F (Friends, Fools, Family – přátelé, blázni a rodina) už narazilo na své limity? Český trh se naštěstí za poslední dekádu výrazně posunul. Alternativní zdroje financování existují, vyžadují ale zcela jiný přístup a ochotu vzdát se absolutní kontroly nad vlastním podnikáním.
Andělé, kteří nepadají z nebe
První logickou zastávkou po vyčerpání vlastních zdrojů bývají takzvaní andělští investoři. Nejde o žádné mecenáše z dobré vůle. Jsou to obvykle úspěšní podnikatelé, kteří už svou vlastní firmu vybudovali, případně prodali, a nyní zhodnocují volné prostředky. Nehledají bezpečný výnos na spořicím účtu, hledají příležitost být u zrodu něčeho velkého.
Když vám andělský investor pošle na účet první miliony, nekupuje si dluhopis s pevným úrokem, ale podíl ve vaší firmě. Obvykle si za svou počáteční investici řekne o 10 až 20 % společnosti. Výhodou takzvaných chytrých peněz (smart money) je, že s nimi přichází i investorovo know-how, jeho kontakty a zkušenosti ze slepých uliček, kterými si sám kdysi prošel. Nevýhodou je, že od prvního dne už firma není jen vaše. Každé zásadní rozhodnutí budete muset obhajovat před člověkem, který do vás vložil své vlastní úspory.
Úskalí davového nadšení
Pokud váš produkt míří přímo na koncové zákazníky, nabízí se komunitní financování. Platformy, kde lidé z celého světa předplácejí produkt, který ještě neexistuje, znějí jako splněný sen. Natočíte chytlavé video, napíšete poutavý text a čekáte, až se peníze pohrnou. Realita je ale mnohem tvrdší a dražší.
Úspěšná kampaň vyžaduje měsíce příprav, špičkový marketing, nákup internetové reklamy a aktivní práci s komunitou. Náklady na samotné spuštění kampaně se mohou vyšplhat na statisíce korun, aniž byste měli jistotu jediné vybrané koruny. Do hry navíc vstupuje neúprosná ekonomická realita.
Suchá makroekonomická čísla o inflaci sice vypadají v novinách jako abstraktní statistika, ale pro tvůrce hardwarového prototypu mají velmi hmatatelný, subjektivní rozměr. Inflaci nevnímá jako procento v tabulce, ale jako šok, když mu dodavatel zničehonic napálí cenu hliníku nebo plastových výlisků. Když slíbíte tisícům podporovatelů dodání chytrého kávovaru za určitou cenu a během roku vám zdraží materiál i námořní doprava, rázem zjistíte, že celá vybraná částka sotva pokryje výrobní náklady. Nejedna komunitně financovaná firma tak paradoxně zkrachovala právě proto, že byla příliš úspěšná a nedokázala pokrýt rostoucí náklady na masovou výrobu.
Rizikový kapitál jako sázka na jeden zázrak
Jakmile startup prokáže, že o jeho produkt je zájem a potřebuje rychle dobýt mezinárodní trh, přichází čas na fondy rizikového kapitálu (Venture Capital). Tyto fondy spravují peníze velkých institucí, bank nebo bohatých rodin a investují je do startupů s obrovským růstovým potenciálem.
Matematika rizikového kapitálu je neúprosná. Manažeři fondů vědí, že většina firem v jejich portfoliu nepřežije prvních pět let. Další část bude spíše přešlapovat na místě. Aby se celý fond zaplatil a přinesl investorům slibované zhodnocení, musí jedna nebo dvě firmy z deseti vyrůst stonásobně. Stanou se z nich takzvaní jednorožci – firmy s hodnotou přesahující miliardu dolarů.
Tento tlak na extrémní růst znamená, že fondy rizikového kapitálu nemají zájem o stabilní, pomalu rostoucí rodinné firmy s hezkým ziskem. Chtějí globální dominanci. Pokud od nich vezmete peníze, nasedáte do rychlíku, ze kterého se nevystupuje. Buď dojedete do cíle v podobě prodeje firmy velké korporaci či vstupu na burzu, nebo vlak vykolejí.
Co se skrývá za izraelským inovačním motorem
Když se bavíme o úspěšném budování technologických firem, pohled často směřuje na Blízký východ. Izrael, země s počtem obyvatel srovnatelným s Českem, si vysloužil přezdívku Startup Nation. Podle dostupných odhadů se v Izraeli nachází řádově stovky startupů na milion obyvatel, což zemi řadí na absolutní světovou špičku. Jak se státu bez nerostných surovin, obklopenému nepřátelskými sousedy, podařilo vybudovat tak silný ekosystém?
Tajemství neleží jen v pověstné izraelské drzosti a odvaze (takzvané chutzpah), ale ve velmi cílené a chytré státní podpoře z devadesátých let. Izraelská vláda tehdy nespustila složité dotační programy na nákup strojů, ale vytvořila program Yozma. Stát nabídl zahraničním fondům rizikového kapitálu, že pokud investují do izraelských startupů, vláda k jejich penězům přidá další prostředky. Pokud startup uspěl, fond mohl státní podíl odkoupit za výhodných podmínek. Pokud zkrachoval, stát nesl část rizika.
Tímto krokem Izrael nepřilákal jen peníze, ale především zkušené investory z celého světa, kteří s sebou přinesli znalosti, jak budovat globální firmy. K tomu se přidává specifikum povinné vojenské služby. Mladí Izraelci se v elitních technologických jednotkách armády dostávají k řešení neuvěřitelně složitých problémů pod obrovským tlakem. Když pak ve třiadvaceti letech zakládají firmu na kybernetickou bezpečnost, mají za sebou léta praxe s technologiemi, ke kterým se běžný civilista nedostane.
Kulturní propast a strach ze selhání
Největší rozdíl mezi českým a izraelským prostředím ale nespočívá v penězích. Jde o vnímání neúspěchu. V Česku je bankrot nebo uzavření neúspěšné firmy stále vnímáno jako osobní selhání a obrovská ostuda. Zakladatelé se často snaží udržet potápějící se loď nad vodou za každou cenu, zadlužují se a ztrácejí roky života na projektu, který trh vlastně nechce.
V Izraeli, a podobně i v americkém Silicon Valley, je neúspěšný startup brán jako drahé školení. Investor raději svěří další miliony člověku, který už jednou firmu dovedl ke krachu a ví, kde udělal chybu, než nováčkovi, který si myslí, že všechno půjde hladce. Rychle zkusit, rychle zjistit, že to nefunguje, a jít dál. To je mantra, která u nás zatím zakořeňuje jen velmi pomalu.
Změna myšlení na domácí půdě
Český startupový ekosystém dospívá. Máme tu inženýry a vývojáře na světové úrovni a lokální fondy už dokážou nabídnout financování v řádech desítek i stovek milionů korun. Peníze tu leží a čekají na dobré nápady.
Pro mnoho českých zakladatelů je ale stále nejtěžší překonat psychologickou bariéru. Smířit se s tím, že nebudou vlastnit 100 % své firmy. Pochopit, že je lepší mít desetiprocentní podíl v obřím globálním podniku než stoprocentní podíl ve firmě, která nikdy nepřekročí hranice rodného okresu. A naučit se, že odmítnutí v bance není konec podnikatelské cesty, ale často ten nejlepší impuls začít hledat partnery, kteří vašemu byznysu skutečně rozumí.
Zdroje
- — Finanční správa ČR: Sazba daně z příjmů právnických osob v Česku pro rok 2025
- — Portál veřejné správy: Izrael jako Start-Up Nation a jeho význam pro Českou republiku
Odhadovaný objem investic rizikového kapitálu na obyvatele (v USD)
⚠ Údaje představují pouze hrubé řádové přiblížení pro ilustraci tržních rozdílů, nejedná se o přesná aktuální data z oficiálních statistik.
| Kategorie | Investice na obyvatele (USD) |
|---|---|
| Česko | 25 |
| Průměr EU | 150 |
| Izrael | 950 |
Píše o podnikatelské praxi, inflaci z pohledu běžné domácnosti a datech, která se skrývají za titulky.