Účet za digitální vydírání: Kolik stojí kyberpojištění v Česku a proč Britové platí víc
Hackerský útok už dávno není jen problém korporací. Jak se tuzemské firmy učí chránit svá data, co po nich vyžadují pojišťovny a jak tvrdě dopadá specifická IT inflace na menší podniky.
Běžné úterní ráno. Účetní otevírá e-mail s přílohou, která se tváří jako nezaplacená faktura od stálého dodavatele. Jedno kliknutí, krátké zamrznutí obrazovky a o pár minut později už na všechny monitory ve firmě svítí jen strohý vzkaz v lámané angličtině požadující výkupné v bitcoinech. Firemní síť je zašifrovaná, výroba stojí, e-shopy neodbavují objednávky. Ztráty naskakují každou vteřinou.
Dlouhé roky panoval mezi tuzemskými menšími a středními podnikateli mýtus, že kybernetické útoky míří výhradně na nadnárodní giganty nebo banky. Lokální výrobce nábytku nebo středně velká logistická firma přece nikoho nezajímá. Tento omyl se bohužel vyvrací tou nejbolestivější cestou. Útočníci totiž často necílí na konkrétní oběť, ale plošně testují zranitelnosti. Kdo nechá pomyslné digitální dveře pootevřené, toho vykradou.
Britská lekce z řízení rizik
Když se podíváme za kanál La Manche, vidíme zcela odlišný přístup. Ve Velké Británii je trh s pojištěním kybernetických rizik o několik let napřed. Britské firmy mají pojištění tohoto typu zakomponované do svých standardních rozpočtů už od minulé dekády. Pramení to z jejich odlišné firemní kultury, která je mnohem více orientovaná na přesun rizik na třetí strany a ochranu před případnými soudními spory, které by mohly následovat po úniku klientských dat.
Zatímco v Česku se o kyberpojištění začíná vážněji mluvit většinou až ve chvíli, kdy spřátelenou firmu v sousedním průmyslovém areálu ochromí ransomware, britský podnikatel ho vnímá stejně automaticky jako pojištění flotily služebních aut nebo pojištění odpovědnosti za škodu.
Kolik stojí záchranná síť
Cenovky za tento druh ochrany se pochopitelně liší. Pojišťovny kalkulují riziko na základě obratu firmy, oboru činnosti a především podle úrovně zabezpečení. Podle dostupných odhadů z trhu se roční pojistné pro běžnou českou střední firmu (s obratem v nižších stovkách milionů korun) pohybuje řádově v desítkách až nižších stovkách tisíc korun. Záleží na výši limitu plnění a šíři krytí, které typicky zahrnuje nejen samotnou úhradu škod a ušlého zisku, ale také náklady na IT forenzní experty, právníky a krizové PR.
Ve Velké Británii platí firmy za obdobné krytí podle orientačních oborových statistik v průměru o 30 až 50 % více. Vyšší cena tamních pojistek odráží nejen vyšší mzdové náklady na případné experty zachraňující data, ale i vyšší limity plnění a přísnější regulatorní prostředí, kde pokuty za únik dat létají v mnohem závratnějších částkách.
Skrytá inflace v IT oddělení
Zde narážíme na jeden velmi citlivý bod, o kterém se v obecných ekonomických zprávách příliš nemluví. Oficiální míra inflace měřená spotřebitelským košem může postupně klesat k uklidňujícím hodnotám, ale to, co zažívají firmy při nákupu IT služeb, je úplně jiná realita. Když menší podnikatel potřebuje najmout externího specialistu na síťovou bezpečnost nebo zaplatit penetrační testy, vidí čísla, která za poslední tři roky vyletěla strmě nahoru.
Hodinové sazby IT expertů, ceny specializovaného softwaru a náklady na bezpečné cloudové úložiště rostou tempem, které z pohledu běžné domácnosti nebo malého živnostníka nedává smysl. Suchá čísla o průměrné inflaci v ekonomice tak naprosto neodpovídají tomu, jak zdražování vnímá majitel firmy, kterému dodavatel IT služeb právě poslal novou cenovou nabídku s padesátiprocentní přirážkou. Tento strmý růst vstupních nákladů se samozřejmě propisuje i do cen samotného kyberpojištění, protože pojišťovny musí v případě škodné události tyto drahé experty zaplatit.
Pojišťovna jako nekompromisní auditor
Pokud si myslíte, že stačí zaplatit fakturu a máte klid, čeká vás překvapení. Pojišťovny nejsou charita. Nevystaví vám pojistku na hořící dům a stejně tak nepojistí firmu, jejíž IT infrastruktura připomíná děravý cedník. Než vůbec dostanete návrh smlouvy, musíte vyplnit podrobný bezpečnostní dotazník.
Základní hygiena dnes vyžaduje vícefázové ověřování (MFA) pro všechny vzdálené přístupy, pravidelné a oddělené zálohování dat, školení zaměstnanců proti phishingu a systémy pro detekci průniku. Pokud tyto mechanismy nemáte zavedené, britská i česká pojišťovna vás buď rovnou odmítne, nebo vám nabídne tak astronomické pojistné, že si to rychle rozmyslíte. Samotný proces sjednávání pojištění tak funguje jako tvrdý, ale nesmírně užitečný audit vlastních nedostatků.
Evropský bič jménem NIS2
Do už tak napjaté situace navíc vstupuje nová evropská směrnice o kybernetické bezpečnosti, známá pod zkratkou NIS2. Ta se v Česku dotkne tisíců firem, které dosud žádné přísné bezpečnostní normy řešit nemusely. A to včetně dodavatelů, kteří jsou jen součástí širšího dodavatelského řetězce pro kritickou infrastrukturu.
Zavedení těchto pravidel přinese nesporná pozitiva. Donutí firmy zvednout úroveň zabezpečení, čímž se celá ekonomika stane odolnější vůči plošným útokům. Menší pravděpodobnost úspěšného útoku teoreticky znamená i stabilnější prostředí. Na druhou stranu nelze ignorovat obrovskou finanční a administrativní zátěž. Zavádění nových procesů, nákup licencí a pravidelné audity vysají z firemních rozpočtů peníze, které by jinak mohly jít do vývoje nebo mezd. Pro mnoho menších podniků představuje NIS2 noční můru plnou byrokracie a nečekaných výdajů.
Kybernetický prostor se stal bojištěm, kde se střílí naslepo do davu. Otázka už nezní, zda se někdo pokusí prolomit vaše firemní systémy, ale spíše kdy se to stane a jak dobře na to budete připraveni. Zda se rozhodnete riziko nést sami, nebo část odpovědnosti přesunete na pojišťovnu, je čistě manažerské rozhodnutí. Rozhodně by ale nemělo padnout bez znalosti toho, kolik stojí případný pád bez záchranné sítě.
Zdroje
- — Eurostat: 21,5 % podniků v EU mělo v roce 2023 incidenty kybernetické bezpečnosti
- — Eurostat: Statistiky kybernetické bezpečnosti v podnicích EU
- — Portál veřejné správy: Zpráva o stavu kybernetické bezpečnosti v ČR za rok 2023
- — Portál veřejné správy: Zpráva o stavu kybernetické bezpečnosti v ČR za rok 2024
Orientační srovnání ročního kyberpojištění (střední firma)
⚠ Uvedená čísla jsou pouze hrubým orientačním odhadem pro ilustraci tržních rozdílů; skutečná výše pojistného závisí na obratu a úrovni zabezpečení konkrétní firmy.
| Kategorie | Odhadované průměrné roční pojistné (v tis. Kč) |
|---|---|
| Česká republika | 120 |
| Velká Británie | 170 |
Píše o podnikatelské praxi, inflaci z pohledu běžné domácnosti a datech, která se skrývají za titulky.