Firmolog RSS
Firmolog
Podnikání 🇨🇿 vs USA

Zlatá klec online tržišť: Kdy českým tvůrcům dává smysl e-shop a co ukazuje praxe z USA

Prodej přes globální platformy slibuje mikropodnikům snadný start, ale marže rychle požírají skryté poplatky. Kdy se vyplatí postavit nezávislý e-shop a jaké lekce přináší americký trh?

KV
Kateřina Vlčková · Ekonomická redaktorka
16. 10. 2026 · 8 min čtení
Sdílet f X in

Klára z Vysočiny šije kožené kabelky a peněženky. Když před třemi lety opouštěla jistotu korporátního zaměstnání, aby se naplno věnovala svému koníčku, otevřela si virtuální stánek na největším globálním tržišti pro nezávislé tvůrce. Zpočátku to vypadalo jako splněný sen. Algoritmus americké platformy posílal na její profil zákazníky z celého světa, objednávky se hrnuly a občasné poplatky za vložení produktu se zdály jako zanedbatelná daň za globální dosah.

Pak ale přišlo vystřízlivění. Platforma postupně zvedla transakční poplatky, zavedla povinné podíly z externí reklamy pro úspěšnější prodejce a upravila algoritmus tak, že Klářiny produkty bez dodatečného placeného promování zapadly. Když si na konci loňského roku udělala důkladnou uzávěrku, zjistila, že z každé prodané kabelky odvádí zprostředkovateli téměř čtvrtinu konečné ceny. A to v době, kdy se cena kvalitní italské kůže a energií v její dílně skokově zvýšila. Oficiální míra inflace se sice mohla pohybovat v jednociferných číslech, ale Klářin subjektivní pocit z reálných nákladů na výrobu byl mnohem tvrdší — její osobní inflace vstupů přesahovala třicet procent. Každý další poplatek z tržby tak znamenal přímý zásah do už tak tenké marže.

Neviditelný účet za pohodlí

Příběh české brašnářky není ojedinělý. Tisíce tuzemských živnostníků, od výrobců keramiky po grafiky, stojí před stejným dilematem. Globální prodejní galerie nabízejí obrovské lákadlo v podobě hotové infrastruktury. Nemusíte řešit programování, zabezpečení platební brány ani složité nastavování košíku. Založení účtu trvá pár minut.

Tento komfort je ale draze vykoupený. Struktura poplatků na velkých tržištích bývá záměrně nepřehledná. Zatímco základní transakční poplatek se podle dostupných odhadů pohybuje řádově kolem 5 až 8 procent, k němu se přidávají fixní poplatky za vystavení každé položky, procenta za zpracování platby a případné kurzové přirážky. Pokud prodejce překročí určitý obrat, často spadne do programu povinných off-site reklam. V praxi to znamená, že pokud zákazník přijde přes reklamu, kterou platforma zaplatila na vyhledávačích, tvůrce odevzdá dalších zhruba 12 až 15 procent z ceny objednávky.

Základní sazba DPH v Česku činí 21 procent, což je pevný fakt, se kterým podnikatel musí ve své cenotvorbě počítat. Když se k této daňové zátěži přidá další pětina odevzdaná platformě, prostor pro čistý zisk se dramaticky smrskne. Prodávat levnější produkty se tak stává téměř ekonomickou sebevraždou, protože fixní poplatky spolknou většinu marže.

Lekce ze zámoří: Vzpoura drobných tvůrců

Spojené státy americké, kolébka většiny těchto digitálních gigantů, nám ukazují vývoj s několikaletým předstihem. Američtí mikropodnikatelé si fází absolutního nadšení z tržišť prošli už před dekádou. V posledních letech tam ale sledujeme silný trend emancipace. Spouštěčem byla série jednostranných změn podmínek ze strany největších platforem, které vedly až k organizovaným digitálním stávkám, kdy tisíce prodejců na týden skryly své produkty na protest proti rostoucím poplatkům.

Americká zkušenost odhaluje jeden zásadní problém, který si začátečníci málokdy uvědomují: na cizí platformě si nebudujete vlastní značku, ale značku samotného tržiště. Zákazník v USA často neřekne "Koupil jsem to od značky XY", ale "Koupil jsem to na platformě Z". Prodejce navíc nemá plný přístup k datům svých zákazníků. Nemůže si budovat e-mailovou databázi, nemůže je napřímo oslovit s novou kolekcí, pokud mu to platforma neumožní. Zůstává pouhým dodavatelem obsahu pro cizí byznys.

Kdy se láme chleba: Matematika vlastního e-shopu

Kdy dává tuzemskému OSVČ smysl zvednout kotvy a investovat do vlastního řešení? Odpověď leží v chladných číslech a objemu prodejů. Vlastní e-shop už dávno neznamená nutnost platit statisíce korun agentuře za vývoj na míru. Trh je plný takzvaných krabicových řešení, která fungují na bázi měsíčního předplatného.

Náklady na takový pronajatý e-shop se podle aktuálních ceníků tuzemských poskytovatelů pohybují řádově od několika stovek po nižší tisíce korun měsíčně. K tomu je třeba připočítat poplatky platební bráně, které se na českém trhu obvykle drží mezi 1 a 2 procenty z transakce plus drobný fixní poplatek v řádu haléřů či jednotek korun. Zlomový bod přichází překvapivě brzy.

Pokud měsíčně prodáte zboží za 10 000 korun a platforma si vezme celkově 20 procent, přicházíte o 2 000 korun. Vlastní jednoduchý e-shop vás na měsíčním paušálu a poplatcích bráně může vyjít odhadem na 1 000 korun. Už při takto nízkém obratu začíná být nezávislost finančně zajímavá. Čím vyšší jsou vaše prodeje, tím širší se stávají nůžky mezi procentuálním zdaněním platformou a převážně fixními náklady vlastního řešení.

Návštěvnost není zadarmo

Přesto by bylo naivní malovat přechod na vlastní doménu pouze v růžových barvách. Tržiště si své vysoké poplatky neúčtují jen z rozmaru — prodávají vám agregovanou poptávku. Mají obrovské marketingové rozpočty a miliony uživatelů, kteří na jejich stránky chodí s jasným úmyslem nakupovat.

Když si postavíte nádherný e-shop na vlastní doméně, je to zpočátku jako otevřít si luxusní butik uprostřed hlubokého lesa. Nikdo o vás neví. Náklady, které ušetříte na poplatcích tržišti, budete muset v prvních měsících nebo letech investovat do marketingu. Správa sociálních sítí, optimalizace pro vyhledávače, placená reklama na sítích — to vše vyžaduje buď peníze, nebo stovky hodin vašeho času. A právě čas je pro OSVČ, který zboží sám vyrábí, balí i odesílá, tou nejcennější komoditou.

Dvě výlohy jako kompromisní strategie

Mnoho prozíravých českých tvůrců, kteří se poučili z amerického vývoje, proto volí hybridní přístup. Neopouštějí globální platformy úplně, ale mění k nim svůj vztah. Přestávají je vnímat jako svůj primární prodejní kanál a začínají je využívat čistě jako nástroj pro akvizici nových zákazníků.

Funguje to následovně: Na tržišti nabízejí jen část svého portfolia, často produkty s nejvyšší marží nebo tzv. vstupní produkty. Když si zákazník přes platformu něco koupí, dostane v balíčku krásně zpracovanou děkovnou kartičku se slevovým kódem na další nákup — ovšem tentokrát už s odkazem na vlastní nezávislý e-shop tvůrce. Tímto způsobem postupně přelévají návštěvnost z cizího pískoviště na svůj vlastní pozemek, kde mají plnou kontrolu nad marží, zákaznickou zkušeností i cennými daty pro budoucí marketing.

Vlastní e-shop vyžaduje odvahu převzít plnou zodpovědnost za svůj digitální marketing. Odměnou ale není jen vyšší podíl z každého prodaného kusu, nýbrž i stabilita. Pokud totiž budujete byznys na cizí platformě, stačí jedna úprava algoritmu nebo změna ceníku kdesi v kalifornské centrále, aby se vaše léta budované podnikání zhroutilo jako domeček z karet. Klára z Vysočiny si svůj vlastní e-shop spustila před půl rokem. Návštěvnost má sice zatím třetinovou oproti dobám největší slávy na tržišti, ale díky plné kontrole nad ceníkem i zákazníky jí na konci měsíce zůstává v kapse reálně více peněz na nákup kůže i zaplacení účtů za dílnu.

Zdroje

Sdílet f X in

Srovnání nákladů: Tržiště vs. Vlastní e-shop

Zdroj: Modelový výpočet Firmolog.cz na základě běžných cenových hladin na trhu (orientační odhad)

⚠ Jde o zjednodušený orientační model porovnávající pouze přímé poplatky za provoz a transakce, nezahrnuje náklady na marketing vlastního řešení.

Kategorie Globální tržiště (odhad 20 % z tržby) Vlastní e-shop (paušál 1000 Kč + 2 % brána)
10 000 Kč 2000 1200
20 000 Kč 4000 1400
30 000 Kč 6000 1600
50 000 Kč 10000 2000
100 000 Kč 20000 3000
KV
Kateřina Vlčková · Ekonomická redaktorka

Sleduje mezinárodní srovnání životní úrovně, mezd a cen – a to, co za nimi opravdu stojí.