Byrokracie a náklady: Jak se liší založení firmy v Česku a Velké Británii

Včera mi volal klient. Měl skvělý nápad, kapitál a jedinou otázku: Má to založit tady, nebo v Londýně? Česká republika a Velká Británie leží kousek od sebe, ale papírově jde o dva různé světy. Jako účetní tyhle debaty vedu neustále. Obě země mají svá pro a proti, a výběr jurisdikce dokáže byznys buď nakopnout, nebo pořádně prodražit.

Startovní čára: Týdny u notáře versus minuty u počítače

Založení s.r.o. v Česku se sice zrychlilo. Fyzicky ale pořád vyžaduje návštěvu notáře, vyřízení živnostenského oprávnění a zápis do obchodního rejstříku. Pokud jsou všechny papíry v pořádku, bavíme se odhadem o jednom až dvou týdnech. Oproti tomu Velká Británie funguje jako dobře promazaný stroj. Založení Limited Company tam lze naklikat online za pár hodin, někdy i minut. Minimum papírování a maximální digitalizace. Začínající podnikatelé to milují, protože neztrácejí čas. Z praxe ale vím, že rychlý start neznamená konec starostí. Administrativa začíná hned den poté.

Každodenní papírování a komunikace s úřady

V Česku po založení s.r.o. nastupuje klasický byrokratický maraton. Registrace k dani z příjmů, případně DPH, přihlášky na správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. K tomu pravidelná daňová přiznání, různá hlášení a účetnictví podle českých standardů. Datové schránky sice část agendy zdigitalizovaly, ale prostor pro zjednodušení tu rozhodně vidím. Bez externího účetního se tu firma prostě nehne.

Britský Companies House, obdoba našeho obchodního rejstříku, je plně digitální. Většina hlášení odchází online. Daňový systém jde sice víc do hloubky, ale základní povinnosti mají jasnou strukturu. Drží to na dvou pilířích: každoroční účetní závěrce (Annual Accounts) a potvrzení informací o společnosti (Confirmation Statement). Zcela digitální je i britské daňové přiznání (Corporation Tax Return). Jakmile ale firma vyroste a začne operovat mezinárodně, kvalifikovaná účetní pomoc se stává nezbytností i tam. Celkově je pocit z britské administrativy o něco lehčí. Vděčíme za to hlavně digitalizaci a faktu, že na úřad fyzicky nikdo nemusí.

Tvrdá data: Kolik to všechno stojí

Při srovnávání nákladů nelze sledovat jen počáteční poplatky, roli hrají i ty průběžné. V Česku sice platí minimální základní kapitál pro s.r.o. ve výši symbolické 1 Kč, ale to je jen začátek. Reálné počáteční náklady tvoří notářské poplatky a platba za zápis do obchodního rejstříku. Orientačně se bavíme o částce mezi 5 000 a 10 000 Kč, podle sazebníku konkrétního notáře a rozsahu služeb.

Britové jsou na začátku levnější. Standardní online registrace vyjde zhruba na 12 GBP. Existují i služby, které slibují založení zdarma, ale podmiňují to nákupem dalších produktů. Zásadní náklad v UK představuje povinnost mít registrovanou adresu. Bez fyzické přítomnosti vzniká nutnost platit virtuální kancelář, což měsíčně spolkne řádově desítky liber. Roční náklady na účetnictví, daňové poradenství a povinné poplatky se pak odvíjejí od objemu transakcí. Můj odhad pro malou firmu se základními transakcemi? V Česku představují roční náklady na účetnictví řádově desítky tisíc korun. Ve Velké Británii to budou stovky až tisíce liber.

Daňové sazby a reálný dopad na zisk

Optimalizace daní je legitimní součást byznysu. Od roku 2024 platí v Česku sazba daně z příjmů právnických osob 21 %. Británie uplatňuje složitější model (Corporation Tax). Pro zisky do 50 000 GBP platí sazba 19 %. Pokud zisk přesáhne 250 000 GBP, sazba stoupá na 25 %. Mezi těmito hranicemi se počítá efektivní sazba, která postupně roste. Pro menší britské firmy to znamená nižší daň než u nás, velké korporace si naopak připlatí.

Zohlednit se musí i DPH, v Británii označovaná jako VAT. Česká standardní sazba DPH je 21 %, snížené sazby činí 12 % a 0 % (například u knih). Britská standardní sazba VAT je 20 %, s vybranými položkami za 5 % a 0 %. Obě země mají stanovené limity pro povinnou registraci, které vyžadují pečlivé sledování. Do celkové rovnice pak vstupují ještě daně z příjmů fyzických osob a sociální a zdravotní pojištění. Jedno číslo na papíře často vypadá lákavě, ale reálný zásah do peněženky závisí na životních nákladech a specifikách daného byznysu.

Boj proti praní špinavých peněz a transparentnost

Regulace chrání trh, ale občas brzdí flexibilitu. Česko v posledních letech zpřísnilo pravidla v oblasti AML (proti praní špinavých peněz) a transparentnosti vlastnictví. Veřejné rejstříky poskytují detailní data a jsou dobře dostupné. Z praxe však vidím, že se předpisy mění příliš rychle a firmy s adaptací zbytečně bojují.

Velká Británie bere boj proti finanční kriminalitě a transparentnost stejně vážně. Companies House zveřejňuje informace o společnostech, včetně takzvaných osob s významným kontrolním vlivem (Persons with Significant Control – PSC). Skryté vlastnictví tam nemá šanci, což buduje silnou důvěru v trh. Do hry ale vstoupil brexit. Změnil obchodní vztahy s EU a přinesl nové komplikace firmám, které mají silné vazby na kontinentální Evropu.

Rozhodnutí závisí na strategii

Británie boduje rychlostí, minimální počátečními náklady a 19% daní z příjmů právnických osob pro menší zisky. Digitální přístup tamních úřadů funguje skvěle. Brexit ale zkomplikoval obchod s EU a životní i provozní náklady ve velkých britských městech umí účtem pořádně zamávat.

Česká republika naproti tomu nabízí stabilitu uvnitř EU. Byrokracie je sice těžkopádnější a start pomalejší, ale k založení stačí minimální základní kapitál a trh nabízí kvalifikovanou pracovní sílu. Pro projekty cílící na střední a východní Evropu jsou lokální znalost a geografická poloha obrovskou výhodou.

Jako praktik říkám jasně: univerzálně ideální země neexistuje. Základem je vždy zanalyzovat konkrétní potřeby, strategii a finanční možnosti daného projektu. Ať už firma zakotví v Praze nebo v Londýně, bez dobrého účetního a daňového poradce se v předpisech dříve či později ztratí.