Čína vs. Česko: Mzdy a životní náklady – méně jednoznačné srovnání, než se zdá

Když mi na stole přistane mzdový report nadnárodní firmy, čísla často vyprávějí úplně jiný příběh, než jaký čtete v novinách. Mzdy, životní náklady a inflace vypadají na papíře suše. V praxi ale rozhodují o tom, jestli firma vůbec otevře novou pobočku. Často slýchám, že Asie je levná a Česko drahé. Srovnání čínských velkoměst a České republiky ale ukazuje mnohem pestřejší obrázek.

Globalizace smazala hranice. Výrobní ceny nebo mezinárodní obchod z druhého konce světa dříve či později ovlivní i naše rozpočty. Čína funguje jako ekonomický gigant a její velkoměsta jako Šanghaj, Peking nebo Shenzhen představují centra inovací a bohatství. Jak si ale tamní život stojí proti našim domácím podmínkám?

Průměrné mzdy: Iluze statistiky proti realitě

Statistický průměr dokáže spolehlivě zamaskovat realitu. V Číně, stejně jako u nás, zejí mezi regiony, sektory a kvalifikacemi obrovské propasti. V metropolích typu Šanghaj nebo Peking se průměrné měsíční mzdy pohybují odhadem kolem 12 000 až 18 000 RMB (čínský jüan). V přepočtu na koruny to dělá zhruba 38 000 až 58 000 Kč. Na první pohled jde o částku srovnatelnou, nebo dokonce vyšší, než byla průměrná hrubá mzda v Česku za rok 2023, která se pohybovala kolem 43 000 Kč.

Tím ale srovnání teprve začíná. Ve velkých čínských městech panuje obrovská disproporce. Vysoce kvalifikovaní lidé v IT, finančnictví nebo managementu – často absolventi prestižních univerzit s výbornou angličtinou – dosahují na nástupní platy, které hravě strčí do kapsy ty české. Na opačném konci stojí pracovníci v průmyslu nebo běžných službách. Jejich mzdy jsou výrazně nižší a v drahých metropolích sotva pokryjí základní životní náklady.

Daňové zatížení určuje skutečný příjem

Jako účetní se vždycky dívám na čistou mzdu, hrubá mě nezajímá. Čína uplatňuje progresivní daň z příjmu s nejvyšší sazbou pro nejvyšší příjmy až 45 %. K tomu musíte přičíst sociální a zdravotní pojištění. Výsledná čistá mzda se tak od té hrubé značně liší. V Česku s naší superhrubou mzdou a odpočitatelnými položkami ovlivňuje výslednou částku také spousta faktorů. Pro průměrně vydělávajícího zaměstnance vychází procento odvodů v obou zemích srovnatelně. Vysokopříjmové skupiny ale v Číně narazí na znatelně vyšší daňové zatížení.

Životní náklady: Bydlení vysává rozpočty

Tady narážíme na tvrdou realitu. Životní náklady ve velkých čínských městech dosahují astronomických výšin, obzvlášť u bydlení. Na jaře jsem procházel ceny nájmů v Šanghaji a čísla mě překvapila. Nejenže jsou vysoká, ale často převyšují pražské ceny, a to i za menší a méně kvalitní prostory.

• Bydlení: Nájemné za malý byt (např. 1+kk nebo 2+kk) v centru Šanghaje nebo Pekingu stojí od 8 000 do 15 000 RMB měsíčně (cca 25 000 – 48 000 Kč). V Praze za podobnou cenu seženete byt na velmi dobré adrese, který bude často i větší. Koupě nemovitosti v metropoli představuje pro průměrného Číňana nedosažitelný sen. Ceny v přepočtu na m² jsou mnohonásobně vyšší než v Praze.
• Potraviny: Zde je situace smíšená. Místní produkty jako rýže, zelenina z tržnic nebo některé druhy masa koupíte levněji než u nás. Importované zboží, západní značky a mléčné výrobky ale stojí výrazně více. Pokud vyžadujete západní styl stravování, účty v supermarketech vás nemile překvapí.
• Doprava: Veřejná doprava v čínských metropolích funguje skvěle a je relativně levná. Metro i taxislužby (nebo ride-sharing aplikace) jsou cenově dostupné. Vlastnictví auta se naopak prodraží kvůli vysokým daním a poplatkům za registrační značky. Ty v některých městech vyjdou dráž než samotné auto.
• Služby a zábava: Kadeřník, kino nebo večeře v restauraci vykazují obrovské cenové rozdíly. Místní služby pořídíte levněji. Restaurace vyšší kvality nebo západní podniky ale vyjdou cenově nastejno, ne-li dráž než v Praze.

Inflace v praxi: Úřední čísla proti peněžence

Při debatách o inflaci se ekonomové rádi ohánějí indexem spotřebitelských cen (CPI). Ten dává celkový obrázek, ale z domácí praxe dobře víme, že subjektivní vnímání zdražování funguje jinak. Domácnost, která většinu příjmů odevzdá za bydlení a potraviny, pociťuje inflaci mnohem bolestivěji. Celkový CPI přitom mohou tlačit dolů stabilní ceny v úplně jiných oblastech.

Ačkoliv oficiální míra inflace v Číně byla v posledních letech často nižší než v Evropě, ceny bydlení a některých služeb letěly strmě nahoru. To drtí rozpočty domácností, hlavně těch mladých, které se snaží osamostatnit. Mzdy sice rostly, ale zdražování životních nákladů, především bydlení, tento růst často převyšuje. Lidé tak chudnou v přímém přenosu, i když statistiky tvrdí opak.

Kvalita života a každodenní mantinely

Čísla v Excelu neukážou všechno. Čínská velkoměsta nabízejí ohromné příležitosti, pulzující atmosféru, moderní infrastrukturu a fascinující kulturu. Zároveň ale přinášejí tvrdé nárazy:

• Znečištění ovzduší: I přes snahy o zlepšení zůstává kvalita ovzduší v některých dnech reálným problémem.
• Kulturní bariéry: Adaptace na čínskou kulturu a jazyk dává cizincům zabrat. Angličtina se sice ve velkoměstech rozšiřuje, bariéry ale přetrvávají.
• Pracovní kultura: Systém „996“ (práce od 9 do 21, 6 dní v týdnu) představuje drsný standard, který tvrdě dopadá na work-life balance.
• Digitální ekosystém: Čína funguje na vlastních platformách. Aplikace jako WeChat a Alipay dominují každodennímu životu. Bez nich se prakticky nedá fungovat, což nově příchozím komplikuje život.

V Česku si naproti tomu držíme relativní klid, lepší work-life balance, blízkost přírody a silnější sociální záchrannou síť. Ceny u nás sice vyrostly, ale za průměrnou mzdu si stále můžeme dovolit více než v čínské metropoli. Platí to hlavně pro bydlení a volný čas.

Srovnání mezd a nákladů mezi čínskými centry a Českem ukazuje fascinující kontrasty. Průměrné mzdy v některých čínských sektorech vypadají na první pohled lépe, ale po odečtení astronomických nákladů na bydlení a služby nadšení rychle opadá.

Pro vysoce kvalifikovaného experta s mezinárodními zkušenostmi a nadprůměrným platem dává život v čínské metropoli finanční smysl. Zvlášť když mu firma přihodí štědrý příspěvek na bydlení. Běžný místní obyvatel s průměrným příjmem ale svádí každodenní boj o přežití, primárně kvůli cenám nemovitostí.

Česko si i přes aktuální neduhy s inflací a drahotou zachovává rozumný standard. Za průměrnou mzdu u nás dosáhnete na relativně dobrou kvalitu života, dostupnější bydlení a normální work-life balance. Čína nabízí obrovskou dynamiku a příležitosti, ale vybírá si za to daň, kterou mnozí neutáhnou. Pro mě jako účetního, který za každým číslem vidí konkrétního člověka, je právě tohle ten nejzásadnější poznatek.