Firmolog RSS
Firmolog
Platy a životní úroveň 🇨🇿 vs Francie

Konec mzdových tajností: Jak nová pravidla EU rozbijí český vyjednávací poker

Evropská směrnice o transparentnosti odměňování brzy ukončí éru tajení platů na pohovorech. Co nás čeká a proč francouzský model ukazuje, že samotné tabulky nespravedlnost nevymažou?

FC
Frank Cross · Zakladatel Firmologu
15. 10. 2026 · 8 min čtení
Sdílet f X in

Na pracovním pohovoru dříve nebo později padne obligátní dotaz: „Jakou máte představu o finančním ohodnocení?“ Kandidát střelí číslo, personalista si zapíše částku, která je o dvacet procent nižší než schválený rozpočet na danou pozici, a obě strany se rozejdou s pocitem dobře odvedené práce. Tento ryze český folklór, kdy se z vyjednávání o mzdě stává pokerová partie s asymetrickými informacemi, brzy narazí na tvrdou legislativní realitu. Evropská směrnice o transparentnosti odměňování pravidla hry radikálně přepisuje a dává firmám i zaměstnancům jasný termín: do června 2026 musí být novinky převedeny do národního práva.

Konec asymetrických informací na pohovorech

Jako účetní vidím do mzdových pásek desítek firem. A mohu vám garantovat, že rozdíly na naprosto totožných pozicích bývají uvnitř jednoho podniku propastné. Nejde o to, že by jeden zaměstnanec pracoval dvakrát rychleji nebo efektivněji než druhý. Rozdíl často spočívá jen v tom, že jeden nastoupil v době ekonomického boomu a uměl si říct o vyšší nástupní plat, zatímco druhý je loajální srdcař, kterému se mzda roky valorizovala jen o absolutní minimum. Výsledek je ten, že nováček s polovičními zkušenostmi bere víc než seniorní expert, který ho zaučuje.

Nová evropská směrnice tohle skrývání utne. Zaměstnavatelé budou muset uchazečům o zaměstnání poskytnout informace o počáteční mzdě nebo jejím rozpětí ještě před pracovním pohovorem. Může to být přímo v inzerátu, nebo v pozvánce na pohovor, ale kandidát musí vědět, o jaké peníze se hraje, než vůbec otevře dveře zasedačky. Úplně navíc zmizí možnost ptát se kandidáta na jeho předchozí plat. Z pohledu uchazeče jde o obrovskou výhodu, která narovnává vyjednávací pozice. Z pohledu firmy jde o nutnost konečně si udělat pořádek v tom, jak a proč lidi odměňuje.

Co přesně nařizuje nová evropská směrnice

Změny se netýkají jen náborového procesu. Směrnice dává stávajícím zaměstnancům právo vyžádat si informace o průměrné úrovni odměňování, rozčleněné podle pohlaví, pro kategorie zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Pokud zaměstnanec zjistí, že bere méně než kolega na stejné pozici, důkazní břemeno ponese firma. Podnik bude muset obhájit, že rozdíl stojí na objektivních kritériích, jako je délka relevantní praxe, dosažené vzdělání nebo prokazatelný výkon, nikoliv na pohlaví, sympatiích šéfa nebo prostém faktu, že si dotyčný „neřekl o víc“.

Firmy nad 100 zaměstnanců budou navíc muset pravidelně podávat zprávy o rozdílech v odměňování žen a mužů. Pokud tento rozdíl přesáhne 5 % a zaměstnavatel ho nedokáže odůvodnit objektivními faktory, bude muset provést společné posouzení odměňování ve spolupráci se zástupci zaměstnanců. To znamená hloubkový audit, který spolkne stovky hodin práce HR oddělení a externích konzultantů.

Francouzská realita: Index rovnosti jako byrokratický štít

Při odhadech toho, jak bude nová realita vypadat v praxi, se stačí podívat do Francie. Tamní trh práce je silně regulovaný a v otázkách transparentnosti jsou o několik let napřed. Francouzská vláda zavedla už v roce 2018 takzvaný Index profesionální rovnosti (Index de l'égalité professionnelle). Týká se firem nad 50 zaměstnanců a nutí je každoročně zveřejňovat skóre na stupnici od nuly do sta.

Index hodnotí několik konkrétních kritérií: rozdíly v odměňování, šance na povýšení, distribuci přidávání na mzdách a podíl žen mezi deseti nejlépe placenými zaměstnanci. Pokud firma klesne pod 75 bodů a nezjedná nápravu, hrozí jí finanční sankce. Zní to jako dokonalý nástroj na vymýcení nespravedlnosti. Praxe ale ukazuje podstatně složitější obrázek.

Francouzské firmy se rychle naučily index počítat a optimalizovat, aby se vyhnuly pokutám. Často dochází k tomu, že podnik dorovná mzdy několika málo ženám na viditelných pozicích, aby matematicky vylepšil celkový průměr, zatímco strukturální problémy v nižších patrech firmy zůstávají nedotčeny. Index sice přinesl tvrdá data na stůl a donutil firmy vytvořit mzdové tabulky, ale ukázal také, že samotná byrokratická povinnost nedokáže přes noc vymazat hluboce zakořeněné stereotypy. Mnoho francouzských manažerů si stěžuje, že se z indexu stalo spíše cvičení v účetní kreativitě než skutečný nástroj pro změnu firemní kultury.

Subjektivní inflace a limity mzdových tabulek

Debata o transparentních mzdách se nikdy nedá oddělit od cenové hladiny a životních nákladů. Zveřejňování mzdových rozpětí přichází do Česka v době, kdy si společnost prošla masivním poklesem reálných mezd. Tabulky a přiznaná čísla sice zaručí formální rovnost mezi kolegy na stejné pozici, ale absolutně nevyřeší to, co si za ty peníze reálně koupíte.

Tady narážíme na obrovský rozdíl mezi oficiální statistikou a tvrdou realitou běžných domácností. Oficiální index spotřebitelských cen (CPI) je průměrný spotřební koš. Jenže subjektivní inflace matky samoživitelky, jejíž napjatý rozpočet spolkne z padesáti procent nájem a ze čtyřiceti procent nákup základních potravin, je úplně jiná než inflace bezdětného seniorního programátora, který většinu příjmů investuje nebo utrácí za zbytné služby a cestování. Když tito dva lidé sedí ve stejné firmě a vyjednávají o mzdě s vědomím nových transparentních pravidel, jejich vnitřní motivace a existenční tlaky se diametrálně liší.

Transparentnost sice ukáže, že berou tabulkově spravedlivou částku, ale pocit životní spravedlnosti to automaticky nezajistí. Růst cen energií a potravin dopadá na nízkopříjmové skupiny drtivěji. Pokud zavedení transparentnosti povede k plošnému tlaku na růst mezd, může to paradoxně vyvolat další inflační impulsy, které nominální přidání rychle smažou.

Účetní a administrativní náraz pro české firmy

Zavádění podobných pravidel v Česku nebude levné ani rychlé. Pro mnoho středních firem, které dosud fungovaly na punkovém principu individuálních dohod, to znamená nutnost od základu překopat interní procesy. Budou muset vytvořit pevné mzdové struktury, precizně popsat kompetence pro jednotlivé pozice a stanovit jasná pravidla pro kariérní postup a přidávání.

Z pozice člověka, který firmám zpracovává data, vidím, že většina českých podniků na tohle absolutně není připravena. Chybí jim analytické nástroje i jasná metodika hodnocení práce. HR oddělení a účetní kanceláře čeká obrovský objem práce při auditech současného stavu. Firmy budou muset identifikovat nevysvětlitelné rozdíly ve mzdách a připravit si rozpočty na jejich narovnání. Důkazní břemeno při případném sporu ponese zaměstnavatel, což znamená, že každé rozhodnutí o výši mzdy bude muset být pečlivě zdokumentováno a podloženo objektivními daty.

Ti, kteří začnou s auditem svých mzdových struktur už nyní, získají obrovskou výhodu. Zjistí včas, kde mají v mzdovém systému nesrovnalosti, a budou moci platy narovnat postupně, aniž by to jednorázově zruinovalo jejich firemní cash flow. Čekání na poslední chvíli se naopak může proměnit ve velmi drahou chybu, ať už v podobě pokut od inspektorátu práce, nebo hromadných žádostí zaměstnanců o doplacení rozdílů.

Sdílet f X in
FC
Frank Cross · Zakladatel Firmologu

Zakladatel Firmologu, člen Komory certifikovaných účetních ČR a člen AIA (Association of International Accountants – Asociace mezinárodních účetních). Píše o podnikání, číslech a o tom, jak se ekonomika skutečně promítá do života lidí a firem – v Česku i v zahraničí.