Kryptoburzy budou hlásit obchody klientů: Co uvidí finanční úřad a co musí investor udělat
Evropská pravidla DAC8 platí od ledna 2026, český zákon je stále ve Sněmovně. Poskytovatelé už ale sbírají údaje o klientech. Kdo co hlásí, kdy a co hrozí tomu, kdo nespolupracuje.
Od 1. ledna 2026 platí v Evropské unii směrnice DAC8. Poskytovatelé služeb s kryptoaktivy mají sbírat údaje o svých klientech a jejich obchodech a jednou ročně je předávat daňové správě. Ta je pak automaticky vymění s ostatními členskými státy. Česko směrnici do svého práva zatím nepřevedlo, protože vládní návrh se kvůli loňským sněmovním volbám zpozdil. Ministerstvo financí přesto počítá s tím, že se údaje za rok 2026 sbírají už teď.
Níže je přehled, co se mění, koho se to týká a co má udělat investor i firma, která kryptoaktiva drží nebo přijímá.
Kde je zákon teď
Novela zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní, je ve Sněmovně jako sněmovní tisk 98. Vláda ji předložila 5. února 2026. První čtení proběhlo v červenci, rozpočtový výbor ji projednal v září a odmítl poslanecké návrhy, které měly víc chránit držitele kryptoměn. Druhé čtení bylo zařazeno na schůzi od 13. října 2026. K dnešnímu dni zákon Sněmovnou ani Senátem neprošel a ve Sbírce zákonů není.
Pro poskytovatele to znamená nepohodlnou situaci: evropská povinnost běží, český zákon ne. Finanční správa na svém webu uvádí, že by poskytovatelé měli údaje sbírat v rozsahu datového schématu OECD, aby je mohli příští rok oznámit.
Kdo bude hlásit
Podle vládního návrhu jde o takzvané oznamující poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy:
- poskytovatele, kteří mají povolení od České národní banky podle evropského nařízení MiCA,
- poskytovatele, kteří činnost ČNB oznámili (typicky banky a obchodníci s cennými papíry),
- české pobočky zahraničních poskytovatelů,
- provozovatele kryptoaktiv usazené mimo EU, kteří obsluhují evropské klienty a mají v Česku registrační povinnost.
Za službu související s kryptoaktivy se výslovně považuje i staking a lending, tedy uzamčení kryptoaktiv a jejich půjčování za úplatu.
Co přesně se oznamuje
Hlásí se „oznamované transakce“. Jsou to:
- směna kryptoaktiv za peníze v úřední měně,
- směna jednoho kryptoaktiva za jiné,
- převody kryptoaktiv z účtu klienta a na účet klienta, včetně převodů na soukromé peněženky,
- platby kryptoaktivy za zboží nebo služby v hodnotě přesahující 50 000 USD.
Mimo režim zůstávají digitální měny centrálních bank, elektronické peníze (ty spadají pod jinou úpravu) a kryptoaktiva, která nelze použít k platbě ani investici.
Nehlásí se každý obchod zvlášť. Za každý druh kryptoaktiva a každého klienta poskytovatel uvede souhrnné údaje za kalendářní rok: kolik klient zaplatil a obdržel v penězích, tržní hodnotu směn za jiná kryptoaktiva, počet jednotek a počet transakcí, a odděleně převody dovnitř a ven. K tomu identifikační údaje klienta včetně daňového identifikačního čísla a státu rezidence.
Termíny
- 1. ledna 2026: začátek prvního oznamovaného období (kalendářní rok).
- 31. prosince 2025: rozhodný den pro „dříve existující“ klienty z EU, u nichž musí poskytovatel prověřit údaje dodatečně.
- 30. dubna 2027: lhůta pro první oznámení Specializovanému finančnímu úřadu podle vládního návrhu. Termín se může v průběhu projednávání ještě změnit.
Doklady k prověřování a zjišťování údajů musí poskytovatel uchovávat 10 let od konce lhůty pro oznámení.
Co hrozí poskytovateli a co klientovi
Podle zpravodajství z jednání rozpočtového výboru počítá návrh s pokutou až 1,5 milionu Kč za porušení oznamovací povinnosti. Provozovatele, kteří se do systému nezapojí, může správce daně zapsat na veřejný seznam nespolupracujících provozovatelů a v krajním případě jim zakázat poskytovat služby v Česku.
Pro běžného investora je podstatnější jiné ustanovení. Klient je povinen poskytovateli poskytnout součinnost, tedy vyplnit čestné prohlášení o daňové rezidenci a uvést daňové identifikační číslo. Pokud to neudělá ani po dvou upomínkách, poskytovatel mu přestane provádět oznamované transakce. Nejdřív však 60 dní od odeslání žádosti. Prakticky to znamená zablokovaný účet pro směny i převody, dokud klient údaje nedodá.
Poskytovatel musí klienta předem informovat, že o něm bude údaje předávat, a v termínu oznámení mu sdělit, co o něm úřadu nahlásil.
Co z toho plyne pro daně
DAC8 nemění, jak se kryptoaktiva daní. Mění to, co o nich finanční úřad ví. Pravidla zdanění u fyzických osob zůstávají tak, jak platí od 15. února 2025:
- příjem z prodeje kryptoaktiv je osvobozen, pokud mezi nabytím a prodejem uplynuly více než tři roky,
- osvobozen je také, pokud úhrn příjmů z prodeje za rok nepřesáhne 100 000 Kč; limit se počítá z hrubých příjmů, ne ze zisku, a při jeho překročení se osvobození ztrácí celé.
V praxi se tak správce daně v roce 2027 poprvé dozví, kolik kdo v roce 2026 prodal. Kdo do přiznání za rok 2026 uvede příjem, který se s oznámením nebude shodovat, musí počítat s výzvou k odstranění pochybností.
Co udělat teď
Investor:
- Vyplnit u všech poskytovatelů prohlášení o daňové rezidenci, jakmile o něj požádají. Odkládat to nemá smysl.
- Dohledat data nákupu všech držených kryptoaktiv. Bez nich nelze prokázat tříletý časový test.
- Sečíst hrubé příjmy z prodejů za rok 2026 u všech poskytovatelů dohromady, ne u každého zvlášť. Limit 100 000 Kč platí na poplatníka.
- Uchovat výpisy. Poskytovatel bude mít v databázi souhrny, investor potřebuje i pořizovací ceny.
Firma, která kryptoaktiva drží nebo přijímá platby: sama hlásit nebude, pokud nevykonává služby pro jiné. Bude ale klientem poskytovatele, a i u ní se budou sbírat údaje o rezidenci a ovládajících osobách. U plateb za zboží nad 50 000 USD přes poskytovatele může být do oznámení zahrnut i odběratel.
Plusy a minusy
Pro stát je přínos zřejmý: konec situace, kdy finanční úřad o prodejích na zahraničních platformách nevěděl prakticky nic. Sjednocení s pravidly OECD také znamená, že stejné údaje bude poskytovat většina velkých světových burz, nejen evropské.
Náklady ponesou hlavně poskytovatelé. Úprava systémů, prověřování stávajících klientů a desetiletá archivace nejsou zadarmo a u menších českých firem se promítnou do poplatků. Kritici upozorňují i na objem citlivých dat, který se bude mezi státy přesouvat, a na riziko úniku. Pozměňovací návrhy, které to měly řešit, výbor nepodpořil.
Do konce roku zbývá necelé dva měsíce a zákon, podle kterého by poskytovatelé měli v dubnu hlásit, stále není schválený. Kdo do té doby nebude mít kompletní údaje o klientech, bude je dohánět zpětně. A klient, který nyní ignoruje žádost o daňové číslo, se o tom dozví ve chvíli, kdy bude chtít prodat.
Zdroje
- — Finanční správa ČR: Aktuální informace k implementaci DAC8
- — Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR: Sněmovní tisk 98 – Novela z. o mezinárodní spolupráci při správě daní – EU
- — Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR: Sněmovní tisk 98 – text vládního návrhu a důvodová zpráva
- — Zákony pro lidi / Sbírka zákonů: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Rozebírá nové zákony, daňové změny a dopady regulace na malé a střední firmy.