Firmolog RSS
Firmolog

Brigáda u stánku s trdelníkem: Proč je letos 11 999 Kč magické číslo a v lednu přestane

Vánoční brigádníci na dohodu o provedení práce letos naposledy zažijí srážkovou daň. Od ledna se zvedá limit pro odvody a mění se zdanění. Kdo na tom vydělá a kdo zaplatí.

BŠ
Barbora Šimková · Publicistka pro podnikání
29. 10. 2026 · 7 min čtení
Sdílet f X in

Paní Hana peče perníčky. Ne jako koníček, ale jako živnost: malá cukrárna na okraji krajského města, dvě stálé zaměstnankyně a každý prosinec stejná otázka. Kdo bude od patnáctého do Štědrého dne balit krabičky, když fronta sahá až k lékárně? Odpověď bývá taky každý rok stejná. Studentka, dcera kamarádky, na dohodu o provedení práce. A s ní přijde i rituální výpočet, který se v českých kuchyních a kancelářích opakuje s přesností adventního kalendáře: hlavně ať to nepřeleze 11 999 korun.

Letos je to naposledy v té podobě, jak ji známe. Od ledna se hranice posouvá a zároveň zmizí srážková daň, kvůli které se brigádníci roky rozhodovali, jestli podepsat prohlášení poplatníka, nebo ne. Malá změna, ale v sezóně, kdy si cukrárny, sklady a stánky na trzích berou výpomoc po desítkách tisíc, se vyplatí vědět, co přesně se mění.

Proč zrovna 11 999

Dohoda o provedení práce má dvě zákonná pravidla, která zná každý, kdo kdy prodával svařák. U jednoho zaměstnavatele se na ni dá odpracovat nejvýš 300 hodin za kalendářní rok. A pokud měsíční odměna z dohod u téhož zaměstnavatele dosáhne rozhodného příjmu, platí se z ní sociální i zdravotní pojištění. Pod hranicí se neplatí nic.

Rozhodný příjem je od roku 2025 navázaný na čtvrtinu průměrné mzdy, zaokrouhlenou dolů na pětistovky. Pro rok 2026 činí průměrná mzda pro účely důchodového pojištění 48 967 Kč a hranice pro DPP je tedy 12 000 Kč. Kdo si v prosinci u jedné cukrárny vydělá 11 999 Kč, odvody neřeší. Kdo dostane 12 000 Kč, platí z celé částky, ne jen z té jedné koruny navíc.

A ten rozdíl není malý. Zaměstnanec v roce 2026 odvádí 7,1 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní, dohromady 11,6 %. Z dvanácti tisíc je to 1 392 Kč. Zaměstnavatel přidá 24,8 % na sociální a 9 % na zdravotní, tedy dalších 4 056 Kč. Jedna koruna nad limitem tak cukrárnu přijde na víc než čtyři tisíce a brigádnici vezme skoro čtrnáct stovek. Proto se v prosincových výkazech hodin děje tolik zaokrouhlování směrem dolů.

Mezi pojistným limitem a daní je ještě jedna nenápadná past: hranice se počítá za každého zaměstnavatele zvlášť, ale všechny dohody u jednoho zaměstnavatele se sčítají. Dvě „malé“ DPP u téže firmy, jedna na balení a druhá na roznášku letáků, jsou pro pojištění jedna velká.

Srážková daň: letošní poslední zvonění

Druhé rozhodnutí přichází ve chvíli, kdy brigádnice dostane k podpisu papír s názvem Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Pod limitem 12 000 Kč totiž platí jednoduché pravidlo:

  • Bez podepsaného prohlášení zaměstnavatel strhne 15% srážkovou daň a hotovo. Z 11 999 Kč zůstane po srážce necelých 10 200 Kč. Daň je tím vyřízená a do přiznání se příjem dávat nemusí.
  • S podepsaným prohlášením se počítá záloha na daň, ze které se odečte sleva na poplatníka 2 570 Kč měsíčně. U 11 999 Kč vyjde záloha zhruba na 1 800 Kč, sleva ji celou smaže a brigádnice dostane celou odměnu.

Háček je v tom, že prohlášení lze v jednom měsíci podepsat jen u jednoho zaměstnavatele. Studentka, která už ho má podepsané v kavárně, kde chodí celý rok, ho v cukrárně podepsat nemůže. Srážková daň jí tam propadne, i když by podle ročního příjmu daň vůbec platit nemusela. Teoreticky si ji mohla vrátit přes daňové přiznání, kam by srážkový příjem dobrovolně zahrnula. Prakticky to dělal málokdo, protože kdo by v dubnu kvůli 1 800 korunám vyplňoval formuláře.

Co přinese leden

Rok 2027 mění dvě věci najednou.

Zaprvé, rozhodný příjem pro DPP se zvedá na 12 500 Kč měsíčně. Vyhlásilo ho ministerstvo práce sdělením ve Sbírce zákonů, jak to dělá každý rok podle vývoje průměrné mzdy. Pětistovka navíc není revoluce, ale pro brigádu, která se platí od hodiny, to znamená pár směn navíc bez odvodů.

Zadruhé, podle doprovodného zákona k jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatele (č. 360/2025 Sb.) končí od 1. ledna 2027 srážková daň u dohod o provedení práce a zaměstnání malého rozsahu. Místo ní se i z těchto příjmů budou strhávat běžné měsíční zálohy na daň. Ministerstvo financí slibovalo, že brigádníkům tím nevznikne nová povinnost podávat přiznání. Kdo ale chce peníze zpět, třeba proto, že měl prohlášení podepsané jinde, přiznání podat může a za příjmy od více zaměstnavatelů zkrátka bude vyrovnání řešit tam.

Navazuje na to i konec ročního zúčtování v dnešní podobě: od zdaňovacího období 2027 má finanční správa brát data o mzdách přímo z měsíčních hlášení a zaměstnanci si podklady pro přiznání budou generovat na jejím portálu. Za rok 2026 se ještě vše vyřizuje postaru.

Kdo si polepší a kdo ne

Pro studentku z cukrárny, která má jedinou brigádu a prohlášení podepíše, se nemění skoro nic. Pro ty, kdo mají hlavní práci a k ní drobný přivýdělek, se to celé trochu zamotá. Srážková daň byla konečná. Záloha konečná není, takže výsledná daň se ukáže až při vyrovnání. U vyšších příjmů z více zdrojů tak už nebude platit, že drobná dohoda „je vyřízená a nikoho nezajímá“.

Pozitivní stránka je, že systém je spravedlivější. Lidé s nízkým ročním příjmem, typicky studenti a důchodci s několika drobnými brigádami, přestanou přicházet o patnáct procent jen proto, že nepodepsali papír u správného zaměstnavatele. Stinná stránka je administrativní. Mzdové účetní malých firem a živnostníků budou muset brigádníky zpracovávat stejně jako stálé zaměstnance a brigádníci, kteří chtějí přeplatek, si budou muset najít cestu na daňový portál.

Co dává smysl udělat ještě v prosinci

Paní Hana si letos nachystala tabulku. Ne proto, že by ji to bavilo, ale protože u ní pracují dvě brigádnice a jedna z nich chce v lednu zůstat na víkendy. Praktický seznam z jejího stolu vypadá zhruba takto:

  • hlídat součet všech dohod u jednoho zaměstnavatele za měsíc, ne jednotlivé dohody,
  • u každé brigádnice zjistit, jestli má prohlášení podepsané jinde, a podle toho nastavit zdanění,
  • u dohod přecházejících do ledna počítat s novou hranicí 12 500 Kč a se zálohovou daní místo srážkové,
  • nezapomenout, že dohoda delší než čtyři týdny s alespoň 80 odpracovanými hodinami zakládá nárok na dovolenou a rozvrh směn se má oznamovat nejméně tři dny předem.

Je trochu úsměvné, že nejsledovanější číslo českého pracovního trhu v prosinci není nezaměstnanost ani průměrná mzda, ale 11 999. Od ledna bude 12 499. A ten trik s poslední korunou zůstane. Zmizí jen papír, kvůli kterému se dosud vyplácelo tolik různých částek za stejnou práci.

Sdílet f X in
BŠ
Barbora Šimková · Publicistka pro podnikání

Píše o podnikatelské praxi, inflaci z pohledu běžné domácnosti a datech, která se skrývají za titulky.