Firmolog RSS
Firmolog

Poplatek za dešťovou vodu: Rodinné domy mají platit tisíce, stočné má zlevnit o 27 %

Ministerstvo zemědělství chce zrušit výjimku z placení za dešťovou vodu pro domácnosti a silnice. Kdo doplatí, kdo ušetří a proč mohou vydělat i firmy.

FC
Frank Cross · Zakladatel Firmologu
13. 11. 2026 · 8 min čtení
Sdílet f X in

Za dešťovou vodu, která steče ze střechy rodinného domu do veřejné kanalizace, dnes domácnost neplatí ani korunu. Ministerstvo zemědělství to chce změnit. Novela, o které ve čtvrtek informovaly Novinky, má zrušit výjimky z placení za odvádění srážkových vod. Týká se to domů a bytů, ale i silnic, železnic, hřbitovů a zoologických zahrad. Návrh prošel meziresortním připomínkovým řízením. Schválený tedy není a datum účinnosti zatím nikdo neoznámil.

Titulky, podle kterých „stát chce peníze za déšť“, jsou pravdivé jen napůl. Ministerstvo zároveň počítá s tím, že stočné za běžnou odpadní vodu zlevní. Jestli konkrétní domácnost doplatí, nebo ušetří, záleží na tom, kolik vody spotřebuje a jak velká plocha jejího domu odvádí vodu do kanalizace.

Co dnes říká zákon

Placení za dešťovou vodu upravuje zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Podle § 20 odst. 6 se povinnost platit za odvádění srážkových vod do veřejné kanalizace nevztahuje na plochy dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, na plochy celostátních a regionálních drah, zoologické zahrady a pohřebiště. Výjimku mají také „plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a na domácnosti“.

Platí tedy hlavně firmy, úřady a obchodní centra. Každý, kdo někdy účtoval fakturu od vodárny za výrobní halu s velkým asfaltovým parkovištěm, ví, že položka „srážková voda“ umí být vyšší než samotné stočné. Firmy ale nejsou jediné, kdo kanalizaci zatěžuje. Voda ze střech domů a ze silnic do ní teče stejně a náklady na její odvedení a vyčištění se dnes rozpouštějí v ceně stočného, kterou platí všichni.

Čísla z modelu ministerstva

Ministerstvo podle Novinek pracuje s modelovým rodinným domem se 150 m² odvodňované plochy. Z té do kanalizace za rok odteče zhruba 92 m³ vody a platba by vyšla přibližně na 4 100 Kč ročně. Stočné za běžnou odpadní vodu by zároveň kleslo z 60,66 na 44,29 Kč/m³ včetně DPH, tedy o 27 %.

Výchozí cena odpovídá datům ministerstva. Podle jeho tabulky za rok 2025 činilo průměrné stočné v Česku 54,16 Kč/m³ bez DPH, a po připočtení 12% DPH vychází právě 60,66 Kč. Model tedy stojí na celostátním průměru. V Praze bylo průměrné stočné 68,28 Kč/m³ bez DPH, v Jihočeském kraji 40,93 Kč. Rozptyl je velký a každá vodárna si cenu počítá sama.

Ministerstvo také spočítalo, kolik by platily veřejné rozpočty. Obce by za dešťovou vodu ze svých komunikací zaplatily asi 4,8 miliardy korun ročně, kraje téměř půl miliardy a stát za dálnice a silnice první třídy 29 milionů. Svaz měst a obcí proto v připomínkách požaduje výjimky zachovat.

Můj propočet: kdo doplatí a kdo ušetří

Vzal jsem čísla ministerstva a doplnil je o průměrnou spotřebu. Domácnosti v Česku si podle tabulky MZe za rok 2025 nechaly vyfakturovat 88,3 litru vody na osobu a den, tedy zhruba 32 m³ na člověka za rok. Na každém kubíku odpadní vody by domácnost ušetřila 16,37 Kč. Za dešťovou vodu z modelového domu by zaplatila asi 4 070 Kč, pokud se bude účtovat stejnou cenou jako nové stočné. Výsledky jsou orientační:

  • Jednotlivec v rodinném domě: úspora na stočném asi 530 Kč, čistě doplatí kolem 3 550 Kč ročně.
  • Pár v rodinném domě: úspora asi 1 060 Kč, čistě kolem 3 000 Kč navíc. Novinky uvádějí „téměř 2 900 Kč“, rozdíl dělá předpoklad spotřeby.
  • Čtyřčlenná rodina v rodinném domě: úspora asi 2 100 Kč, doplatek zhruba 2 000 Kč. Ministerstvo počítá s vyšší spotřebou a vychází mu 1 700 Kč.
  • Pár v bytě v panelovém domě: Pokud připadá na byt řekněme 25 m² střechy a zpevněných ploch, za déšť zaplatí kolem 680 Kč a na stočném ušetří přes tisícovku. Vyjde to zhruba na úsporu 380 Kč ročně.

Z toho plyne věc, o které se zatím mluví málo. Návrh přesouvá peníze od lidí v bytech k lidem v rodinných domech, a hlavně k těm, kteří v domě bydlí sami nebo ve dvou. Nejvíc tak doplatí starší lidé v domech po dětech, kde je velká střecha a malá spotřeba. Inflace podle ČSÚ je jedno číslo pro všechny, ale tahle změna by se v peněženkách projevila velmi nerovně. Domácnost, která skoro neplatí stočné, protože má domovní čistírnu nebo žumpu, se změny nemusí dotknout vůbec, pokud dešťovku do veřejné kanalizace nepouští.

Firmy mohou paradoxně vydělat

U firem to vychází jinak, než by napovídal titulek o novém poplatku. Za srážkovou vodu firmy platí už dnes. Pokud stočné klesne o čtvrtinu a dešťová voda se bude účtovat stejnou cenou, sníží se jim obě položky. Modelová dílna s 1 000 m² střech a parkoviště a 2 000 m³ odpadní vody ročně by podle mého hrubého propočtu ušetřila kolem 40 tisíc korun ročně. Je to ovšem odhad, který platí jen tehdy, pokud vodárny skutečně ceny sníží tak, jak předpokládá ministerstvo.

Mám k tomu jednu výhradu z praxe. Kalkulace cen vody jsou regulované, ale vodárny mají v rozpočítání nákladů prostor. Viděl jsem dost faktur, na kterých se nová položka objevila hned, kdežto úspora na jiné položce přišla pozdě nebo menší, než se slibovalo. Dokud nebude jasné, jak se snížení stočného promítne do cenových kalkulací, považuji úsporu za slib, ne za jistotu.

Pro a proti

Návrh má logiku. Kanalizace a čistírny se musí dimenzovat na přívalové deště a ty náklady dnes platí všichni přes stočné, bez ohledu na to, kolik vody z jejich pozemku do sítě teče. Placení podle odvodňované plochy dává lidem důvod dešťovku zadržet, vsakovat nebo používat na zalévání a splachování. V suchých letech to dává smysl i z pohledu krajiny.

Rizika jsou ale také konkrétní. Obce dostanou novou povinnou platbu skoro pět miliard ročně a zaplatí ji jejich občané, buď přes vyšší místní poplatky, nebo na úkor investic. Vyúčtování se zkomplikuje, protože vodárny budou muset změřit a evidovat plochy statisíců domů. Nejvíc ponesou lidé, kteří mají malou spotřebu a starý dům bez možnosti vsakování. Ministerstvo samo přiznává, že skutečné celostátní platby spolehlivě vyčíslit neumí.

Co s tím prakticky

  • Zjistěte, kam vám teče dešťovka. Pokud okapy vedou do vsaku, do nádrže nebo na vlastní pozemek, a ne do veřejné kanalizace, poplatek by se vás týkat neměl. Ověřte si to v projektové dokumentaci nebo ve smlouvě s vodárnou.
  • Spočítejte si odvodňovanou plochu. Plocha střechy a zpevněných ploch napojených na kanalizaci krát zhruba 0,6 m³ za rok na každý metr čtvereční (podle modelu MZe) krát cena stočného vaší vodárny. Tak získáte svůj vlastní odhad.
  • S investicí do nádrže zatím nespěchejte. Zákon není schválený. Až bude znát konečné znění a cena vaší vodárny, zjistíte, za kolik let by se vám nádrž nebo vsak zaplatil.
  • Firmy ať si zkontrolují smlouvu o odvádění odpadních vod. Výpočet množství srážkových vod v ní musí být uveden. Zkontrolujte, jestli odpovídá skutečnému stavu ploch. Po případné změně cen si hlídejte, zda se snížení stočného opravdu objevilo na fakturách.
  • Bytová družstva a SVJ by měla počítat s tím, že platba za dešťovou vodu ze střechy se bude rozúčtovávat mezi byty. Zatím ji stačí mít v plánu pro rozpočet na další roky.

Za sebe bych byl rád, kdyby se před hlasováním zveřejnil přesný propočet pro různé typy domácností, ne jen pro modelovou čtyřčlennou rodinu. Pokud ten propočet potvrdí, že nejvíc zaplatí senioři v rodinných domech, zaslouží si zákon přechodné období nebo strop.

Sdílet f X in

Kolik by domácnost ročně doplatila (+) nebo ušetřila (−), Kč

Zdroj: Vlastní propočet Firmologu z modelu MZe (150 m² odvodňované plochy = 92 m³ ročně, stočné 60,66 → 44,29 Kč/m³ vč. DPH) a průměrné spotřeby domácností 88,3 l/os/den podle MZe za rok 2025 – orientační odhad

⚠ Jde o orientační modelový výpočet; skutečné částky budou záviset na ceně konkrétní vodárny, velikosti odvodňované plochy a konečném znění zákona, proto si údaje ověřte u svého provozovatele kanalizace.

Kategorie Čistá změna ročně (Kč, vč. DPH)
Jednotlivec v rodinném domě 3550
Pár v rodinném domě 3020
Čtyřčlenná rodina v rodinném domě 1970
Pár v bytě v bytovém domě -380
FC
Frank Cross · Zakladatel Firmologu

Zakladatel Firmologu, člen Komory certifikovaných účetních ČR a člen AIA (Association of International Accountants – Asociace mezinárodních účetních). Píše o podnikání, číslech a o tom, jak se ekonomika skutečně promítá do života lidí a firem – v Česku i v zahraničí.