Německé zásobníky plynu jsou plné na 58 %. Co hrozí českým firmám, když přijde mráz
Němečtí provozovatelé zásobníků varují: při zimě jako v roce 2010 může Německu chybět až 6,6 TWh plynu za měsíc. Co to znamená pro ceny a české firmy.
Německo vstoupilo do topné sezony s nejméně naplněnými zásobníky plynu v historii měření. Podle sdružení provozovatelů německých zásobníků INES byly k 1. listopadu plné na 61 procent, o deset dní později už média hlásila 58,5 procenta. Samo o sobě by to bylo jen číslo do energetické statistiky. Jenže INES ve své listopadové analýze spočítal, co by se stalo, kdyby přišla zima jako v roce 2010: v lednu až březnu 2027 by Německu mohlo chybět až 6,6 terawatthodiny plynu za jediný měsíc, a to i při plném využití dovozních kapacit.
Pro představu: 6,6 TWh je zhruba průměrná měsíční spotřeba celého Česka. A protože český plynárenský trh je s tím německým propojený trubkami i cenou, tahle zpráva se netýká jen Bavorska nebo Saska. Týká se každé české dílny, pekárny nebo sklárny, která topí nebo vyrábí na plyn.
Co přesně INES tvrdí a co ne
Nejdřív to uklidňující. Analýza INES říká jasně, že při normální nebo mírné zimě je zásobování Německa zajištěné. Varování se týká extrémního scénáře, tedy dlouhých mrazů srovnatelných se zimou 2010. V takovém případě by podle sdružení vznikaly výpadky krytí v lednu, únoru i březnu a v jednotlivých lednových dnech by deficit mohl dosáhnout až 1,7 TWh. Dovoz zkapalněného plynu přes německé LNG terminály to podle INES nevyrovná, jejich kapacitu uvádí nejvýš 0,8 TWh denně.
Zajímavé je, proč jsou zásobníky tak prázdné. Podle INES mohlo Německo před zimou technicky naplnit zásobníky zhruba na 77 procent. Obchodníci ale neměli ekonomický důvod plnit: plyn byl drahý a čekali, že zlevní. To je pro mě jako účetního poučná věc. Zásobník je v podstatě sklad, a sklad se plní, jen když se vyplatí. Když je letní cena plynu stejná nebo vyšší než očekávaná zimní, nikdo za vlastní peníze zásoby držet nechce.
Pozadí zná každý, kdo letos platil fakturu za energie. Před únorovým útokem USA a Izraele na Írán se plyn v Evropě obchodoval kolem 30 eur za megawatthodinu, během války vystoupal až ke 100 eurům. Český denní index plynu na OTE byl 11. listopadu 88,315 EUR/MWh. To je skoro trojnásobek předválečné úrovně.
Evropská pravidla se loni uvolnila
Část vysvětlení leží i v Bruselu. Dřívější unijní režim vyžadoval, aby zásobníky byly k 1. listopadu plné na 90 procent. Nařízení (EU) 2025/1733, které platí od loňského září, pravidla zmírnilo: cíl stačí splnit kdykoli mezi 1. říjnem a 1. prosincem a státy se od něj mohou za ztížených tržních podmínek odchýlit až o 10 procentních bodů, za dalších podmínek i víc. Tato flexibilita má platit do konce roku 2027.
Má to logiku. Pevné datum plnění dávalo obchodníkům na burze jasný signál, že státy musí v létě nakupovat za každou cenu, a to ceny šponovalo. Volnější režim tlačí ceny dolů v létě. Riziko je to, co vidíme teď: když trh nemá motivaci plnit a regulace na tom netrvá, vstupuje Evropa do zimy s tenčím polštářem. Za takový kompromis se platí až v mrazivém únoru.
Kde je na tom Česko
Česko je na tom podle dostupných dat lépe než Německo, ale ne skvěle. Podle údajů evropské databáze GIE, které na začátku října citovala česká média, byly zásobníky pro Česko naplněné zhruba na 77 procent a obsahovaly řádově 35 TWh plynu. Aktuální listopadové číslo zveřejňuje Energetický regulační úřad, a doporučuji se na něj dívat průběžně. Pro srovnání: Polsko podle stejných zpráv vstupovalo do zimy s téměř plnými zásobníky, Rakousko kolem 69 procent a Slovensko jen kolem 55 procent. Unijní průměr byl na začátku listopadu pod 75 procenty. Všechna tato čísla ber jako orientační, protože pocházejí z různých dnů.
Česká roční spotřeba plynu se v posledních letech pohybuje odhadem kolem 75 až 80 TWh. Zásoba kolem 35 TWh tedy hrubě odpovídá spotřebě za čtyři až pět průměrných měsíců, v zimě, kdy se spotřebovává nejvíc, ale za podstatně kratší dobu. Fyzický nedostatek plynu v Česku ani v Německu není nejpravděpodobnější scénář. Pravděpodobnější je scénář cenový.
Proč to zaplatí i firma, která s Německem neobchoduje
Evropský plyn má jednu velkoobchodní cenu, kterou ovlivňuje nejslabší článek. Když bude Německo v lednu nakupovat LNG ve spěchu, zvedne cenu všem. Analytik Jiří Gavor z ENA v článku Novinek připomíná nedávný spor s Itálií, která Německu vyčítala, že pozdním nákupem zvyšuje ceny. Česko je navíc tranzitní zemí a jeho trh se cenově řídí převážně tím, co se děje na západ od hranic.
Udělal jsem si jednoduchý propočet. Vezměme fiktivní menší výrobní firmu se spotřebou 500 MWh plynu ročně, což je řádově provoz menší lakovny nebo pekárny s pecemi na plyn. Rozdíl mezi předválečnými zhruba 30 eury a dnešními zhruba 88 eury za MWh dělá na samotné komoditě kolem 29 tisíc eur ročně, při kurzu kolem 24–25 korun za euro řádově 700 tisíc korun. Kdyby mrazivá zima vyhnala cenu znovu ke 100 eurům, přidá to při stejné spotřebě dalších zhruba šest tisíc eur. Tohle jsou orientační čísla bez distribuce, daní a marže obchodníka, ale pro řádovou představu stačí.
V praxi vidím, že nejvíc dostávají zabrat firmy, které mají smlouvu navázanou na spotový index, a nevědí to. Smlouvu podepsal před třemi lety jednatel, který už ve firmě není, a v účetnictví se pak jen diví, proč je lednová záloha vyšší než celá loňská čtvrtletní faktura.
Nepanikařit, ale ani nespoléhat na teplou zimu
Nesouhlasím s titulky, které z analýzy INES dělají jistotu, že Německu dojde plyn. Sdružení samo říká, že při normální zimě je zásobování v pořádku, a extrémní zima jako v roce 2010 nepřichází každý rok. Pravda je ale také to, že rezerva je letos výrazně tenčí než obvykle a trh na to bude citlivě reagovat. I chladnější týden v lednu může ceny na burze rozkývat víc, než jsme byli zvyklí. Další aktualizaci scénářů INES ohlásil na 12. ledna 2027 a ta napoví, jak se situace vyvíjí.
Co s tím prakticky
- Vytáhněte smlouvu na plyn. Zjistěte, jestli máte fixní cenu, nebo cenu navázanou na index (spot, měsíční produkt). Podívejte se i na konec fixace. Fixace končící v lednu nebo únoru je letos nejhorší možná kombinace.
- Přepočítejte zálohy a cash flow na první čtvrtletí. U indexových smluv počítejte s variantou ceny kolem 100 EUR/MWh. Když vám to rozbije rozpočet, řešte to s bankou nebo dodavatelem teď, ne v únoru.
- Zvažte částečnou fixaci. Nemusíte fixovat celou spotřebu. Zafixovat třeba polovinu zimní spotřeby snižuje riziko, aniž byste vsadili všechno na jednu cenu.
- Promítněte energie do cen. Pokud máte s odběrateli dlouhodobé smlouvy, zkontrolujte, zda obsahují energetickou nebo inflační doložku. Když ne, doplňte ji při nejbližším prodloužení.
- Zaměstnanci a domácnosti by měli zkontrolovat totéž: konec fixace a výši záloh. Fakturační průměry statistiky nikoho neohřejí – domácnost topící plynem v nezateplném domě pocítí zdražení úplně jinak než nájemník v bytě s dálkovým teplem.
- Sledujte data. Aktuální naplněnost českých zásobníků zveřejňuje ERÚ, denní cenu plynu OTE. Pár minut týdně vám dá lepší představu než titulky.
Letošní zima nejspíš nebude o tom, jestli plyn poteče. Bude o tom, kolik za něj zaplatíme a kdo si to spočítal dřív.
Zdroje
- — Novinky.cz: Německu může v zimě dojít plyn, nestačil by ani dovoz
- — Initiative Energien Speichern (INES): INES Gas-Szenarien: Niedrige Speicherfüllstände gefährden Versorgungssicherheit bei extremer Kälte
- — EUR-Lex: Nařízení (EU) 2025/1733, kterým se mění nařízení (EU) 2017/1938 o úloze zásobníků plynu
- — OTE, a.s.: Operátor trhu s elektřinou a plynem – denní index plynu
- — Energetický regulační úřad: Naplněnost zásobníků plynu 2025–2026
Naplněnost zásobníků plynu na začátku topné sezony 2026 (%)
⚠ Hodnoty pocházejí z různých dnů na přelomu října a listopadu a slouží jen k orientačnímu srovnání; aktuální stav si ověřte přímo v databázi GIE AGSI+ nebo na webu ERÚ.
| Kategorie | Naplněnost zásobníků v % |
|---|---|
| Polsko | 99 |
| Česko | 77 |
| EU celkem | 74 |
| Rakousko | 69 |
| Německo | 61 |
| Slovensko | 55 |
Zakladatel Firmologu, člen Komory certifikovaných účetních ČR a člen AIA (Association of International Accountants – Asociace mezinárodních účetních). Píše o podnikání, číslech a o tom, jak se ekonomika skutečně promítá do života lidí a firem – v Česku i v zahraničí.