Firmolog RSS
Firmolog
Ekonomická analýza 🇨🇿 vs Bulharsko

Bulharsko po roce s eurem: Proč statistika nevidí zdražení, které lidé cítí u kávy

Eurostat ani ECB nenašly významný dopad přechodu na euro na bulharskou inflaci. Kavárny, kadeřnictví a autobusy přesto zaokrouhlovaly. Co z toho plyne pro českou debatu?

KV
Kateřina Vlčková · Ekonomická redaktorka
22. 10. 2026 · 6 min čtení
Sdílet f X in

Desislava pracuje jako účetní v Plovdivu a každé ráno si cestou do kanceláře kupuje kávu ve stejném stánku u zastávky. Loni v prosinci stála 2,50 leva. V lednu na tabuli viselo 1,30 eura. Přepočteno pevným kurzem je to necelých 2,55 leva – rozdíl, který by si nikdo nezapsal do deníku. Jenže Desislava si ho zapsala do hlavy. A když jí pak kadeřnice zaokrouhlila střih nahoru a městská doprava upravila ceník jízdenek, měla jasno: euro zdražuje.

Oficiální čísla tvrdí něco jiného. A obě strany mají svým způsobem pravdu.

Co přesně se stalo 1. ledna

Bulharsko vstoupilo do eurozóny 1. ledna 2026 jako 21. členský stát EU, který platí společnou měnou. Lev byl k euru převeden neodvolatelně stanoveným kurzem 1,95583 leva za euro – tedy stejným, na který byl navázán už desítky let. Na rozdíl od Slovenska v roce 2009 tak Bulhaři neprožívali žádný kurzový skok. Měnil se jen „obal“ cen.

Právě proto je bulharský případ zajímavý i pro Česko. Ukazuje, co se s cenami děje čistě kvůli výměně měny, bez vlivu kurzu.

Statistika: dopad nevýznamný

Eurostat letos v červenci zveřejnil svou standardní analýzu, kterou dělá u každé země přijímající euro. Závěr: pro leden až březen 2026 nenašel statisticky významný dopad přechodu na euro na celkovou bulharskou inflaci měřenou harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP).

Meziroční inflace byla podle Eurostatu v lednu 2,3 %, v únoru 2,1 % a v březnu 2,8 %. Ve všech třech měsících spadla do pásma, které model očekával i bez výměny měny. Odhadnutý dopad eura se pohyboval v intervalech, které zahrnovaly nulu – v lednu například od −0,15 do +0,22 procentního bodu.

Evropská centrální banka došla v dubnovém rozboru k podobnému, jen o něco opatrnějšímu závěru. Meziměsíční růst cen v lednu o 0,6 % označila za na leden neobvykle vysoký. Podle jejího odhadu byla lednová inflace o 0,3 až 0,4 procentního bodu vyšší, než by odpovídalo historickým lednovým průměrům u vybraných služeb. ECB to popisuje jako omezený a převážně jednorázový efekt soustředěný ve službách.

Kde se zaokrouhlovalo

Že se zaokrouhlovalo, statistici nepopírají. Bulharský statistický úřad s Eurostatem prošli dílčí indexy s neobvyklým pohybem a našli přesně ty položky, které zná Desislava: autobusovou a autokarovou dopravu, rekreační a volnočasové služby, hotely a penziony, kadeřnictví. Podíl zaokrouhlených cen byl nejvyšší v lednu a do března klesal.

Proč to celkový index téměř nepohnul? Eurostat uvádí dva důvody. Ceny se zaokrouhlovaly nahoru i dolů, takže se efekty částečně vyrušily. A dotčené služby tvoří jen část spotřebního koše – rohlíky, elektřina a nájem jsou v něm zastoupeny mnohem silněji než střih vlasů.

ECB k tomu přidala zajímavé pozorování z obchodních řetězců. Na vzorku zhruba 1,4 milionu produktů se ceny při přechodu měnily minimálně, typicky o pár eurocentů. Podíl „atraktivních“ cen končících na 99 centů po přechodu prudce spadl – obchodníci prostě přepočítali – a pak se postupně vracel.

Proč lidé vidí víc než statistici

Inflace v indexu je průměr přes celý koš a všechny domácnosti. Inflace v hlavě je součet několika cen, které člověk platí často a pamatuje si je. Káva, jízdenka, oběd v bistru. Přesně tam se zaokrouhlovalo nejvíc.

Rodina, která jezdí autem, vaří doma a ke kadeřníkovi chodí dvakrát do roka, mohla přechod skutečně nepoznat. Student, který žije na kafi, autobusu a levných obědech, prožil leden jinak. Oba mají pravdu – jen každý kupuje jiný koš.

Evropská komise v průzkumu zjistila, že méně než polovina respondentů považovala zaokrouhlování cen za provedené správně. Eurostat to označuje za nejspornější aspekt celého přechodu. Zároveň ale podle ECB vnímaná inflace v lednu výrazně klesla, nejvíc od covidu, a podpora eura v únoru vystoupala na 54 %, poprvé po letech nadpoloviční většina.

Proč je bulharská inflace přesto vyšší než český průměr

Kdo se dnes podívá na čerstvá čísla, uvidí, že bulharská inflace během roku zrychlila. Podle Eurostatu byla meziročně v dubnu 6,0 %, v květnu 6,3 % a v září 5,6 %. Eurozóna jako celek měla v září 3,8 %, Česko 2,2 %.

Svádět to na euro by bylo pohodlné, ale data tomu neodpovídají. Celá eurozóna letos čelí prudkému růstu cen energií – v září byly energie v eurozóně meziročně dražší o 18,9 % a byly největším tahounem inflace. Bulharsko je navíc ekonomika, která dohání bohatší země EU, a u takových zemí bývá inflace dlouhodobě vyšší kvůli rychlejšímu růstu mezd a cen služeb. Podobný vzorec byl vidět i v Chorvatsku, které přijalo euro v roce 2023: v září 2026 tam Eurostat měřil 4,3 %.

Odlišit, kolik z bulharské inflace jde na vrub dohánění, energií a kolik na euro, lze jen přibližně. Analýzy za první čtvrtletí ale ukazují, že samotná výměna měny je v tom celku malá položka.

Co z bulharské zkušenosti plyne pro Česko

V české debatě o euru se argument „všechno zdraží“ objevuje spolehlivě. Bulharsko ukazuje, že je pravdivý jen zčásti. Celková hladina cen se kvůli výměně měny prakticky nepohnula. Drobné služby, které lidé platí v hotovosti a často, ale zaokrouhlení prošly – a právě ony tvoří pocit z peněženky.

Pro Česko z toho vyplývají dvě praktické věci, kdyby euro jednou přišlo na stůl:

  • Kurz je větší téma než zaokrouhlení. Bulharsko mělo kurz zafixovaný léta. Česká koruna volně plove a nastavení přepočítacího kurzu by mělo na peněženky domácností mnohem větší vliv než cent sem, cent tam na kávě.
  • Dohled nad cenami služeb má smysl. Zaokrouhlovaly hlavně malé provozovny v místech, kde zákazník nemá srovnání. Dvojí označování cen a veřejná kontrola nejsou byrokratický přebytek, ale nástroj, jak omezit ztrátu důvěry.

Desislava mezitím chodí na kávu dál. Stánek na zastávce u ceny 1,30 eura zůstal. Kdyby si spočítala, kolik za rok utratí za elektřinu oproti kávě, asi by zjistila, že její inflace se letos odehrála spíš na faktuře za energie než u okénka s espressem. Jenže tu fakturu nevidí každé ráno.

Sdílet f X in
KV
Kateřina Vlčková · Ekonomická redaktorka

Sleduje mezinárodní srovnání životní úrovně, mezd a cen – a to, co za nimi opravdu stojí.