Digital Fairness Act: EU chce za klamavý design e-shopů pokuty až 6 % obratu
Evropská komise chystá zákon proti „dark patterns“. Za falešné odpočty, skryté předplatné či reklamu na děti má hrozit až 6 % celosvětového obratu. Co to znamená pro české e-shopy.
Evropská komise chce zakázat takzvané dark patterns, tedy manipulativní prvky na webech a v aplikacích, které lidi tlačí k nákupu, a za jejich používání trestat pokutou až do výše 6 % celosvětového ročního obratu. Vyplývá to z návrhu zákona Digital Fairness Act (DFA), do kterého nahlédla agentura Reuters. Představit ho má eurokomisař pro spravedlnost Michael McGrath ve středu. Na stole je tedy návrh, nikoli platný předpis: musí ho ještě projednat členské státy a Evropský parlament.
Přesto bych to jako účetní, který vidí do čísel mnoha menších e-shopů, nebral na lehkou váhu. Šest procent obratu není šest procent zisku. U obchodu s tenkou maržou je to klidně celý roční výsledek hospodaření, někdy i víc.
Co přesně návrh Digital Fairness Act chystá
Podle zprávy Reuters má návrh několik hlavních pilířů:
- Zákaz dark patterns vůči spotřebitelům. Klamavé nebo manipulativní rozhraní, které člověka navádí, aby koupil víc, než chtěl, se má výslovně počítat mezi nekalé obchodní praktiky.
- Zákaz personalizované reklamy cílené na děti a zranitelné spotřebitele.
- Průhlednější ceny. Obchodník má mimo jiné uvádět, kolik kusů je za inzerovanou cenu skutečně k dispozici. Konec tedy „akční cenám“, které platí pro tři kusy na celý republiku.
- Možnost vypnout návykové funkce. Uživatel má mít možnost vypnout prvky, které podporují nutkavé nebo nadměrné používání.
- Pokuty až 6 % celosvětového ročního obratu.
Konkrétní seznam zakázaných praktik bude jasný až z oficiálního textu. Z dosavadní debaty v Bruselu se dá čekat, že půjde o věci jako falešné odpočty („nabídka končí za 4 minuty“, které se po obnovení stránky spustí znovu), zkušební verze zdarma, které se potichu změní v placené předplatné, nebo zrušení předplatného schované za pět obrazovek. To je zatím odhad podle veřejné diskuse, ne citace z návrhu.
Co platí v Česku už dnes
Kdo si myslí, že jde o úplně novou povinnost, mýlí se. Český zákon o ochraně spotřebitele (č. 634/1992 Sb.) v § 4 už teď říká, že užívání nekalé obchodní praktiky se zakazuje před rozhodnutím o koupi, během něj i po něm. Paragrafy 5, 5a a 5b pak rozlišují klamavé konání, klamavé opomenutí a agresivní obchodní praktiku. Falešný odpočet nebo vymyšlená „poslední dva kusy“ se pod klamavé konání vejdou už dnes.
Rozdíl je ve dvou věcech. Zaprvé v konkrétnosti: obecná definice nekalé praktiky nechává hodně prostoru pro výklad a dozorový orgán musí v každém případě prokazovat, že praktika mohla podstatně ovlivnit rozhodnutí spotřebitele. Výslovný zákaz určitých vzorců tuhle práci zjednoduší. Zadruhé ve výši sankcí. U běžných přestupků podle českého zákona se horní hranice pokut pohybují v jednotkách milionů korun. Procentní strop, 4 % ročního obratu prodávajícího (nebo 50 milionů korun, když obrat nelze zjistit), zákon připouští jen u koordinovaných přeshraničních akcí podle unijního nařízení o spolupráci dozorových orgánů. DFA by tedy laťku posunul o polovinu výš a podle všeho by ji nevázal jen na přeshraniční případy. Jak přesně, ukáže až finální text.
Kolik by to dělalo v korunách
Vezměme fiktivní český e-shop s doplňky do domácnosti a ročním obratem 40 milionů korun. Při čisté marži kolem 4 % (u menších e-shopů v Česku to není nic výjimečného, berte to ale jako orientační předpoklad) vydělá zhruba 1,6 milionu korun ročně.
- Teoretický strop pokuty podle DFA (6 % obratu): 2,4 milionu Kč.
- Strop podle dnešního českého pravidla pro přeshraniční akce (4 % obratu): 1,6 milionu Kč.
Maximální pokuta by tedy u takového obchodu převýšila celý jeho roční zisk. V praxi úřady strop u malých firem uplatňují zřídka; při stanovení výše se zohledňuje závažnost, délka trvání a to, jestli firma spolupracovala. Ale výše stropu určuje, jak vážně firmy pravidla berou, a hlavně to, kolik páky má inspekce při vyjednávání o nápravě.
Pro srovnání: 6 % je stejná hranice, jakou EU zavedla v aktu o digitálních službách (DSA) pro online platformy. GDPR má strop 4 % celosvětového obratu, akt o digitálních trzích míří na největší technologické hráče s hranicí 10 %. Spotřebitelská ochrana se tak cenově srovnává s tou nejpřísnější digitální regulací.
Proč se to týká i malých českých firem
Debata o DFA se většinou vede kolem velkých zahraničních tržišť a aplikací. Pravidla ochrany spotřebitele ale platí pro každého, kdo prodává lidem, od rodinného e-shopu s čajem po předplatitelský software. A online nakupuje téměř každý: podle Eurostatu v roce 2025 v EU používalo internet 95 % lidí ve věku 16–74 let a 78 % z nich si za posledních 12 měsíců něco objednalo online. Ještě v roce 2015 to bylo 62 %. V Česku je mezera mezi uživateli internetu a online nakupujícími jen 7 procentních bodů, zatímco v průměru EU 17 bodů. Češi patří k nejochotnějším e-nakupujícím v Unii, takže dopad pravidel na tuzemský trh bude citelný.
Z praxe vím, že dark patterns u menších obchodů málokdy vznikají ze zlého úmyslu. Někdo nainstaluje doplněk „zvyšte konverze o 30 %“, ten na web přidá blikající odpočet a hlášku „právě si to prohlíží 14 lidí“, a majitel netuší, že čísla jsou smyšlená. Odpovědnost ale nese prodávající, ne autor pluginu.
Plusy a rizika návrhu
Za rozumné považuji dvě věci. Jednotná pravidla napříč EU usnadní život firmám, které prodávají i na Slovensko, do Německa nebo Polska; dnes každý dozorový úřad vykládá obecné pojmy po svém. A poctivé obchody, které na falešné odpočty nesáhly, dnes v konverzích prohrávají s těmi, kdo na ně sáhli. Férovější pole jim pomůže.
Rizika vidím taky. Hranice mezi legitimním marketingem a manipulací je tenká: je upozornění „skladem poslední 3 kusy“ pravdivá informace, nebo tlak? Pokud bude text vágní, malé firmy budou platit právníky za výklad, zatímco velké platformy si na to drží celá oddělení. Další náklady přinese přestavba objednávkových procesů a rušení předplatného. A konečně: návrh teprve začíná legislativní cestu, takže platnost lze podle mého odhadu čekat nejdřív v roce 2028, spíš později. Do té doby se může hodně změnit, včetně samotného stropu 6 %.
Co s tím prakticky
- Projděte si web očima zákazníka. Udělejte si testovací objednávku a zapište každý prvek, který tlačí k rychlému rozhodnutí: odpočty, počty „sledujících“, předzaškrtnuté doplňky v košíku, pojištění přidané automaticky.
- Odstraňte všechno, co není pravda. Odpočet, který se restartuje, nebo vymyšlený počet kusů je problém už podle dnešního § 5 zákona o ochraně spotřebitele, nečekejte na Brusel.
- Zkontrolujte předplatné. Pokud nabízíte zkušební období zdarma, ujistěte se, že zákazník předem jasně ví, kdy a kolik zaplatí, a že zrušení je stejně snadné jako objednávka.
- Prověřte doplňky a pluginy od marketingových dodavatelů. Ptejte se, odkud berou čísla, která zobrazují zákazníkům.
- Pokud cílíte reklamu na mladé publikum, počítejte s tím, že personalizovaná reklama na děti má skončit. Promyslete kontextovou reklamu jako náhradu.
- Do rozpočtu na rok 2027 si dejte rezervu na úpravy webu a případnou právní konzultaci, až bude známé finální znění. Levnější je měnit košík postupně než narychlo pod hrozbou kontroly.
Nejlevnější compliance je podle mé zkušenosti obyčejná poctivost v košíku. Kdo dnes neprodává přes falešnou naléhavost, toho DFA nejspíš skoro nic stát nebude. Kdo na ní postavil konverze, měl by začít počítat, kolik tržeb mu ve skutečnosti přináší.
Zdroje
- — Reuters (přes Investing.com), 9. 11. 2026: Companies risk fines of 6% global turnover for unfair digital trade practices, EU draft law shows
- — Zákony pro lidi / Sbírka zákonů ČR: Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (aktuální znění)
- — Eurostat: E-commerce statistics for individuals
Strop pokut v unijních a českých předpisech (% ročního obratu)
⚠ Jde o zjednodušené orientační srovnání horních hranic; skutečné pokuty se počítají z různých základů (celosvětový obrat, obrat prodávajícího) a návrh DFA se ještě může změnit, proto si aktuální znění ověřte u primárního zdroje.
| Kategorie | Maximální pokuta v % ročního obratu |
|---|---|
| GDPR | 4 |
| Zákon o ochraně spotřebitele (přeshraniční akce) | 4 |
| Akt o digitálních službách (DSA) | 6 |
| Digital Fairness Act (návrh) | 6 |
| Akt o digitálních trzích (DMA) | 10 |
Zakladatel Firmologu, člen Komory certifikovaných účetních ČR a člen AIA (Association of International Accountants – Asociace mezinárodních účetních). Píše o podnikání, číslech a o tom, jak se ekonomika skutečně promítá do života lidí a firem – v Česku i v zahraničí.