Firmolog RSS
Firmolog
Ekonomická analýza 🇨🇿 vs EU, Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko

Doma ve svetru: Komu v Česku hrozí, že si nedotopí, a jak si vede proti Evropě

Podle Eurostatu si v Česku nemůže dovolit dostatečně vytápět byt 4,1 % lidí, v EU skoro 9 %. Za průměrem se ale skrývají senioři a samoživitelé, pro které je zima pořád drahá.

KV
Kateřina Vlčková · Ekonomická redaktorka
23. 10. 2026 · 6 min čtení
Sdílet f X in

Paní Marie bydlí sama v dvoupokojovém bytě v Kladně. Od října, kdy se zapne topení, má v ložnici radiátor stažený skoro na nulu a dveře zavřené. Topí jen v kuchyni a v obýváku, a i tam spíš střídmě. „Na dvacet dva stupňů jsem byla zvyklá s manželem. Teď mi stačí devatenáct a svetr,“ říká. Do kategorie lidí, kteří si nemohou dovolit dostatečně vytopit, by se ve statistice možná nepřiřadila. Nebo možná ano. Záleží na tom, jak by odpověděla v dotazníku.

Právě takové otázky klade Eurostat ve velkém evropském šetření o příjmech a životních podmínkách. Jedna z nich zní jednoduše: dokáže si vaše domácnost dovolit udržet doma dostatečné teplo? Odpovědi z roku 2025 přinášejí pro Česko na první pohled dobrou zprávu.

Česko patří k zemím, kde se topí bez starostí

Podle dat Eurostatu za rok 2025 si nemohlo dovolit dostatečně vytápět domov 4,1 % obyvatel Česka. Rok předtím to bylo 4,9 %. Průměr Evropské unie byl v roce 2025 na 8,8 %, o rok dříve na 9,2 %.

V sousedství vypadá situace takto (rok 2025):

  • Polsko 3,2 %,
  • Rakousko 4,0 %,
  • Česko 4,1 %,
  • Německo 5,7 %,
  • Slovensko 8,1 %.

Česko je tedy hluboko pod průměrem Unie, na úrovni bohatšího Rakouska a lépe než Německo. Podobný obrázek ukazuje i druhý ukazatel – podíl lidí, kteří mají nedoplatky na účtech za energie a služby. V Česku to bylo v roce 2025 2,4 %, v EU 7,0 %.

Jak to, že země s nižšími příjmy než Německo vychází lépe? Vysvětlení se nabízí několik a žádné neplatí samo o sobě. Velká část českých domácností žije ve vlastním, bytové domy v posledních dvou dekádách prošly zateplováním a ve velkých městech je rozšířené dálkové teplo. Mnoho rodinných domů má kombinaci zdrojů včetně dřeva. Roli hraje i to, co lidé za „dostatečné teplo“ považují.

Subjektivní otázka, subjektivní odpověď

Ukazatel stojí na sebehodnocení. Nikdo neměří teplotu v bytech, lidé jen odpovídají, zda si podle sebe mohou dovolit topit tak, jak potřebují. Mezinárodní srovnání je proto přibližné. Řek bydlící v domě bez izolace bude „dostatečné teplo“ vnímat jinak než Fin s trojitými okny, Češka paní Marie jinak než její vnučka.

Navíc člověk, který si zvykl topit méně, to nemusí vnímat jako nedostatek. Chudoba v tomto smyslu často zůstává neviditelná: lidé se přizpůsobí, obléknou se a v dotazníku odpoví, že je všechno v pořádku. Skutečný počet domácností, které kvůli ceně topí méně, než by chtěly, proto bude spíše vyšší, než ukazuje statistika.

Kde se průměr láme: samoživitelé a osamělí senioři

Celostátní číslo 4,1 % skrývá velké rozdíly mezi typy domácností. Data Eurostatu za rok 2025 pro Česko ukazují:

  • jeden dospělý s dětmi (typicky samoživitelka): 7,7 %,
  • osamělý člověk nad 65 let: 7,7 %,
  • osamělý člověk do 65 let: 6,0 %,
  • pár, z nichž alespoň jeden má přes 65: 4,2 %,
  • dva dospělí se dvěma dětmi: 3,6 %.

Riziko roste tam, kde je jeden příjem a celý byt. Pár se dvěma výplatami rozpočítá zálohu na teplo snáz než vdova s jednou penzí, která platí stejné metry čtvereční. V průměru EU jsou čísla ještě vyšší: u samoživitelů 15,0 %, u osamělých seniorů 11,4 %.

Nejvýraznější rozdíl je podle příjmů. Mezi Čechy s příjmem pod hranicí chudoby (pod 60 % mediánu) si v roce 2025 nemohlo dovolit dostatečně topit 12,8 % lidí, třikrát víc než v celé populaci. V EU to bylo 19,6 %.

Energie zlevňují, bydlení ne

Krize z let 2022 a 2023 se do statistiky propsala zřetelně a postupně z ní mizí. Podle Českého statistického úřadu byly ceny elektřiny v září 2026 meziročně o 10,6 % nižší a zemní plyn o 4,0 % levnější. Teplo a teplá voda ale zdražily o 1,6 % a nájemné o 6,1 %.

Pro domácnost to znamená, že úleva na faktuře za elektřinu nemusí být znát na celkových nákladech na bydlení. Kdo bydlí v nájmu a topí dálkovým teplem, má jinou osobní inflaci než majitel rodinného domu s tepelným čerpadlem. Celková meziroční inflace 2,5 % za září tak pro konkrétní rodinu může znamenat cokoli od mírného zlevnění po citelné zdražení – podle toho, jak bydlí a co kupuje.

Navíc lidé si ceny pamatují. Po letech, kdy se zálohy na energie zdvojnásobily, mnoho domácností topí opatrněji, i když ceny už klesly. Pro statistiku se jejich situace zlepšila, pro jejich zvyky zatím ne.

Co by pomohlo

Česká data napovídají, že plošné úlevy pro všechny jsou drahé a málo cílené. Problém se soustřeďuje u konkrétních skupin: osamělých seniorů, samoživitelů a domácností s nízkými příjmy, často v hůře zateplených bytech. Pro ně dává smysl kombinace sociální podpory na bydlení a dostupných úprav domácnosti – výměny oken, regulace topení, zateplení – kde dnes často narážejí na administrativní složitost dotačních programů.

Evropa si s tématem bude lámat hlavu i v příštích letech. Od roku 2028 se má rozběhnout systém emisních povolenek pro budovy a dopravu, který zdraží fosilní vytápění. Unie proto zřizuje Sociální klimatický fond, ze kterého mají jít peníze právě na ochranu zranitelných domácností. Jak dobře se ho podaří zacílit, rozhodne o tom, zda čísla jako 7,7 % u osamělých seniorů porostou, nebo klesnou.

Paní Marie mezitím počítá jinak než Eurostat. Ví, kolik zaplatila za loňskou zimu, a ví, kolik jí zbývá z důchodu. Svetr je pro ni levnější než stupeň navíc. Otázka, kterou by si měla položit politika, nezní, kolik lidí v dotazníku přizná zimu doma. Spíš kolik jich ji tiše snáší a ani je nenapadne si stěžovat.

Sdílet f X in
KV
Kateřina Vlčková · Ekonomická redaktorka

Sleduje mezinárodní srovnání životní úrovně, mezd a cen – a to, co za nimi opravdu stojí.