Důchod na obou březích Dyje: Proč mají Češky k mužům blíž než Rakušanky
České důchodkyně mají podle Eurostatu důchody jen o osm procent nižší než muži, v Rakousku je propast přes třetinu. Vyrovnanost má ale i stinnou stránku.
Věra ze Znojma a Margit z Retzu se znají přes třicet let. Potkaly se na vinobraní, když hranice ještě byla hranicí, a od té doby se navštěvují. Obě pracovaly celý život, obě vychovaly dvě děti, obě jsou v důchodu. Když si jednou u sklenky porovnaly výplatní složenky, vyšlo jim, že Margit dostává v eurech víc než Věra v přepočtu. To nikoho nepřekvapilo. Zarazilo je něco jiného: Věřin muž bere jen o kousek víc než ona, zatímco Margitin manžel má důchod skoro o polovinu vyšší než jeho žena.
Ten příběh je vymyšlený, ale čísla za ním skutečná jsou.
Osm procent proti pětatřiceti
Eurostat každoročně počítá takzvaný gender pension gap, tedy o kolik procent je průměrný důchod žen nižší než průměrný důchod mužů. Pro lidi starší 65 let vycházel v roce 2025 takto:
- Česko 8,2 %
- Slovensko 12,1 %
- Polsko 17,7 %
- průměr EU 23,9 %
- Německo 24,2 %
- Rakousko 35,0 %
Česko patří k zemím s nejmenším rozdílem v Unii a v posledních letech se dál zmenšuje: v roce 2024 to bylo 9,6 %. Rakousko je naopak dlouhodobě na opačném konci tabulky. U nejmladších důchodců ve věku 65 až 74 let je český rozdíl ještě nižší, 8,1 %.
Mezinárodní srovnání důchodů je ze své podstaty přibližné. Systémy se liší tím, co započítávají, jak zdaňují důchody a jakou roli hrají soukromé a zaměstnanecké penze. Rozdíl mezi osmi a pětatřiceti procenty je ale natolik velký, že ho metodické detaily nevysvětlí.
Proč je v Česku rozdíl tak malý
Část odpovědi leží v historii. Ženy, které dnes pobírají důchod, většinou pracovaly na plný úvazek, často celý život. Částečné úvazky byly v Česku vzácné a zůstávají méně rozšířené než v Rakousku nebo Německu, kde mnoho žen po narození dětí přešlo na zkrácenou práci a zůstalo na ní. Kratší úvazek znamená nižší příjem a v systému, který odvozuje důchod od výdělků, nižší penzi.
Druhá část odpovědi je ve vzorci. Český důchod se skládá ze dvou částí. Základní výměra je pro všechny stejná, v roce 2026 činí 4 900 Kč měsíčně. Procentní výměra se odvíjí od výdělků a počtu let pojištění, ale výdělky se při výpočtu krátí pomocí takzvaných redukčních hranic. Vyšší příjmy se do důchodu promítají jen zčásti. Systém tak výrazně stlačuje rozdíly: kdo vydělával dvakrát víc, nemá zdaleka dvojnásobný důchod.
Třetí díl skládačky jsou opatření, která přímo zohledňují péči o děti. Doba péče o malé dítě se počítá jako náhradní doba pojištění. Od roku 2023 navíc existuje výchovné: za každé vychované dítě se důchod zvyšuje o pevnou částku, podle České správy sociálního zabezpečení je to v roce 2026 500 Kč měsíčně (u výchovného přiznaného v roce 2025 to bylo 503 Kč). Výchovné dostává jen jeden z rodičů, ten, kdo o dítě pečoval v největším rozsahu, v praxi většinou žena. Pro Věru se dvěma dětmi to dělá tisíc korun měsíčně.
Stinná stránka vyrovnanosti
Malý rozdíl mezi muži a ženami zní jako dobrá zpráva a v mnohém jí je. Má ale i druhou polovinu: české důchody jsou celkově relativně nízké vůči mzdám.
Eurostat to měří ukazatelem agregovaného náhradového poměru, který porovnává střední (mediánový) důchod lidí ve věku 65 až 74 let se středním výdělkem lidí ve věku 50 až 59 let. V roce 2025 vycházel v Česku na 0,53, tedy důchod odpovídal zhruba polovině výdělku lidí těsně před důchodem. Průměr EU byl 0,60, Rakousko 0,56, Polsko 0,60 a Slovensko 0,62. Německo mělo 0,48.
Česká vyrovnanost je tedy z velké části vyrovnaností dolů. Muži s vyššími výdělky mají v systému strop, který jejich důchody stlačuje k průměru. Ženy z toho profitují relativně, ale ne nutně absolutně.
A pak je tu kupní síla. Věřin důchod je v korunách menší než Margitin v eurech, ale v Znojmě si za něj koupí víc než Margit v Retzu, protože služby, nájmy i jídlo bývají na české straně hranice levnější. Přesný přepočet závisí na tom, co člověk nakupuje. Pro seniorku, která většinu důchodu utratí za bydlení, energie a léky, je rozhodující cena těchto položek, ne průměrná cenová hladina, kterou počítají statistici.
Proč se Margit nemá tak dobře, jak by se zdálo
Rakouský systém je vůči mzdám štědřejší než český a průměrný rakouský důchod je výrazně vyšší. Kdo tam celý život pracoval na plný úvazek, má se v penzi dobře. Žena, která po dětech dvacet let pracovala na poloviční úvazek, ale dostává důchod odpovídající tomu, kolik odvedla. Proto je v Rakousku tak velký rozdíl mezi důchody mužů a žen a proto se tam o něm vedou dlouhé politické debaty.
Margit tedy nemusí žít hůř než Věra. Ale její finanční jistota ve stáří více závisí na tom, jestli je vdaná, jak dlouho manžel žije a jestli po něm dostane vdovský důchod. Věra je na svém muži finančně méně závislá. To je rozdíl, který se v tabulce náhradových poměrů neukáže, ale v okamžiku ovdovění nebo rozvodu je zásadní.
Udrží si Česko svou výjimku?
Několik změn může český rozdíl v budoucnu zase zvětšit. Částečné úvazky se rozšiřují, i když pomalu. Důchodová reforma schválená v roce 2024 snižuje sazbu za rok pojištění: u důchodů přiznaných v roce 2026 je to podle ČSSZ 1,495 % výpočtového základu proti dřívějším 1,5 % a sazba má dál postupně klesat. Snižuje se tím váha zásluhové části, což by teoreticky mohlo rozdíly mezi pohlavími spíš tlumit.
Postupně se také sbližuje důchodový věk. Starší generace žen odcházely do penze dříve podle počtu vychovaných dětí, pro ročníky narozené po roce 1988 už platí jednotný věk 67 let pro všechny. Ženy budou pracovat déle, což jejich budoucí důchody zvýší, ale zároveň zmizí jedna z výhod, kterou matky dosud měly.
Věra a Margit u sklenky došly k jednoduchému závěru: česká penze je skromnější, ale spravedlivěji rozdělená, rakouská bohatší, ale nerovná. Která z nich je lepší, záleží na tom, jestli se člověk dívá na vlastní výplatní složenku, nebo na tu manželovu.
Zdroje
- — Eurostat: Average gender pension gap by age group (ilc_pnp13)
- — Eurostat: Aggregate replacement ratio for pensions (excluding other social benefits) by sex (ilc_pnp3)
- — Česká správa sociálního zabezpečení: Starobní důchod podrobně
- — Česká správa sociálního zabezpečení: Od začátku roku 2023 bude nově k důchodům náležet vychovné ve výši 500 korun měsíčně
Sleduje mezinárodní srovnání životní úrovně, mezd a cen – a to, co za nimi opravdu stojí.