Faktura po splatnosti v daních: Kdy dlužníka odepsat ještě před koncem roku
Nezaplacená faktura bolí dvakrát: chybí peníze a daň z ní už jste zaplatili. Zákon o rezervách nabízí cestu, jak si část ztráty uplatnit. Jen se nesmí propásnout lhůty.
Každý rok na podzim se u mě opakuje stejná scéna. Klient mi pošle seznam pohledávek po splatnosti a k jedné z nich připíše: „Tahle už asi nepřijde, můžeme ji nějak odepsat?“ Odpověď je skoro vždycky „ano, ale“. A to „ale“ obvykle znamená, že se s tím mělo začít dřív.
Nezaplacená faktura firmu poškodí dvakrát. Poprvé tím, že chybí peníze na účtu. Podruhé tím, že výnos z ní se v podvojném účetnictví dávno promítl do základu daně. Z peněz, které nikdy nepřišly, se tedy zaplatila daň z příjmů. Zákon na tuhle situaci pamatuje, jen ne tak velkoryse, jak by si podnikatelé přáli.
Opravná položka není odpis
Nejčastější nedorozumění, se kterým se potkávám: lidé zaměňují opravnou položku a odpis pohledávky. Opravná položka je dočasné snížení hodnoty pohledávky. Pohledávka v účetnictví dál existuje, dál ji vymáháte, a když dlužník nakonec zaplatí, opravnou položku rozpustíte a výnos se vrátí do základu daně. Odpis je definitivní: pohledávka z rozvahy zmizí.
Účetně si opravnou položku můžete vytvořit kdykoli, když usoudíte, že pohledávka je ohrožená. Účetní předpisy po vás dokonce chtějí, abyste majetek v rozvaze nenadhodnocovali. Daňově uznatelná je ale jen ta opravná položka, která splní podmínky zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Všechno nad to je čistě účetní záležitost a v daňovém přiznání ji musíte přičíst zpátky.
Jedna věc hned na úvod: tohle všechno se týká jen poplatníků, kteří vedou účetnictví. Živnostník s daňovou evidencí nebo s paušálními výdaji opravné položky podle zákona o rezervách tvořit nemůže. U něj se nezaplacená faktura do příjmů vůbec nedostala, takže z ní ani daň neplatil.
Osmnáct a třicet měsíců
Základní pravidlo stojí v § 8a zákona o rezervách a je jednoduché na pochopení, i když ne na čekání. Počítá se od konce sjednané splatnosti:
- po uplynutí 18 měsíců od splatnosti lze vytvořit daňovou opravnou položku až do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,
- po uplynutí 30 měsíců od splatnosti až do výše 100 %.
Na příkladu: stavební firma vyfakturovala odběrateli 400 000 Kč bez DPH se splatností 31. března 2025. Odběratel nezaplatil nic. K 31. prosinci 2026 uplyne od splatnosti 21 měsíců, takže si firma za rok 2026 může do daňových nákladů dát opravnou položku až 200 000 Kč. Zbytek do plné výše přijde na řadu po 30 měsících, tedy v roce 2027 po konci září. Pokud firma rozhoduje o opravných položkách až v březnu při sestavování závěrky, nic tím nepokazí, ale musí počítat se stavem k rozvahovému dni.
Zákon zároveň říká, na co opravnou položku nelze uplatnit. Jde hlavně o pohledávky mezi spojenými osobami a o pohledávky, které už byly odepsány na vrub výsledku hospodaření. Klasický případ z praxe: majitel má dvě firmy, jedna druhé fakturuje a ta druhá neplatí. Tady zákon o rezervách nepomůže, a upřímně, pochopitelně. Jinak by si skupina firem mohla daňové náklady vyrábět sama.
U pohledávek nabytých postoupením, jejichž hodnota při vzniku přesáhla 200 000 Kč, navíc platí, že opravnou položku lze tvořit jen tehdy, když běží soudní, rozhodčí nebo správní řízení a poplatník se ho řádně účastní. Kdo skupuje cizí dluhy, musí je tedy aktivně vymáhat.
Insolvence jako zkratka
Rychlejší cesta vede přes insolvenční řízení. Podle § 8 zákona o rezervách si věřitel může vytvořit opravnou položku až do výše rozvahové hodnoty pohledávky, kterou řádně přihlásil u insolvenčního soudu. Žádné čekání na osmnáct měsíců. Podmínkou je ale právě ta přihláška ve lhůtě, kterou stanoví rozhodnutí o úpadku.
Tady vidím nejvíc promarněných příležitostí. Firma se o insolvenci odběratele dozví pozdě, nebo se dozví včas, ale přihlášku „nestihne“, protože jde přece jen o pár desítek tisíc. Jenže bez přihlášky nemá nárok ani na podíl z rozdělení majetku, ani na daňovou opravnou položku podle § 8. Insolvenční rejstřík je veřejný a kontrola hlavních odběratelů v něm zabere pár minut měsíčně. Doporučuju to dělat aspoň u těch, kteří vám dlužní víc než jednu měsíční marži.
Když insolvence skončí a věřitel dostane jen zlomek, zbývající část může odepsat. Zákon o daních z příjmů v § 24 odst. 2 písm. y) vyjmenovává situace, kdy je odpis pohledávky daňovým nákladem: například když byl konkurs zrušen pro nedostatek majetku nebo když dlužník zemřel a pohledávka nebyla uspokojena ani z dědictví.
Promlčení: tichý zabiják opravných položek
Teď ta nepříjemná část. Opravnou položku podle zákona o rezervách musíte zrušit, když pohledávka promlčí. A s ní se do základu daně vrátí i to, co jste si v minulých letech uplatnili jako náklad.
Obecná promlčecí lhůta podle občanského zákoníku je tři roky. Podnikatelé si ji mohou smluvně prodloužit, nejvýše na patnáct let. Kdo tedy nechá fakturu ležet ve složce, nepošle upomínku, nepodá žalobu a nemá s odběratelem uznání dluhu, může se dočkat paradoxu: po třiceti měsících si uplatní stoprocentní opravnou položku, po třech letech od splatnosti pohledávka promlčí a opravnou položku musí rozpustit. Daňový efekt se vrátí, peníze stále žádné.
V praxi proto říkám, že opravná položka je odměna za to, že pohledávku vymáháte. Ne za to, že na ni zapomenete. Upomínky, předžalobní výzva, případně uznání dluhu od odběratele, žaloba nebo elektronický platební rozkaz — tohle všechno má smysl nejen kvůli šanci na zaplacení, ale i kvůli tomu, aby se pohledávka nepromlčela dřív, než dostanete daňovou úlevu.
Co si projít do 31. prosince
Konec roku je dobrý okamžik udělat si v pohledávkách pořádek. Můj obvyklý postup s klienty vypadá takto:
- Seznam pohledávek po splatnosti s datem splatnosti, ne jen s datem vystavení. Lhůty se počítají od splatnosti.
- Označit spojené osoby. Pohledávky za ně vyřadit z daňových úvah rovnou.
- Zkontrolovat insolvenční rejstřík u každého dlužníka nad rozumnou hranici. Pokud běží lhůta k přihlášce, přihlásit.
- Spočítat promlčení. Co se blíží třem letům od splatnosti, potřebuje okamžitý krok: uznání dluhu, nebo soud.
- Rozdělit opravné položky na daňové a účetní. Účetní opravnou položku k pohledávce po splatnosti šest měsíců klidně vytvořte, pokud je to opodstatněné. Jen ji v přiznání nepočítejte jako daňový náklad.
Ještě poznámka k DPH. Opravná položka podle zákona o rezervách se týká jen daně z příjmů. DPH, kterou jste z faktury odvedli, má vlastní pravidla pro opravu u nedobytných pohledávek a podmínky jsou jiné. To je téma na samostatný rozhovor s účetní, ne na automatický krok.
Nesouhlasím s častým názorem, že pohledávky po splatnosti jsou hlavně problém obchodního oddělení. Ve firmách, kde to tak funguje, účetní dostane na konci roku hromadu starých faktur a s ní větu „udělej s tím něco“. Jenže tou dobou už se s tím udělat moc nedá. Kdo chce, aby mu stát nesl aspoň část ztráty z neplatičů, musí na pohledávky myslet celý rok — s kalendářem v ruce a s osmnácti a třiceti měsíci v hlavě.
Zdroje
- — Zákony pro lidi / Sbírka zákonů ČR: Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (§ 8, § 8a)
- — Zákony pro lidi / Sbírka zákonů ČR: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (§ 24 odst. 2 písm. y)
Zakladatel Firmologu, člen Komory certifikovaných účetních ČR a člen AIA (Association of International Accountants – Asociace mezinárodních účetních). Píše o podnikání, číslech a o tom, jak se ekonomika skutečně promítá do života lidí a firem – v Česku i v zahraničí.