Faktura v PDF dosluhuje: Co evropská e-fakturace a sousedé chystají pro české firmy
Polsko už e-faktury povinně posílá přes státní systém, Německo je vyžaduje, EU od roku 2030 mění pravidla pro přeshraniční obchod. Co z toho plyne pro české účetní a firmy.
Minulý měsíc mi volal klient, menší strojírenská firma ze středních Čech. Jeho polský odběratel mu poslal slušný, ale nekompromisní e-mail: faktury v PDF už nechce, od teď je potřebuje „v systému“. Klient byl přesvědčený, že jde o nějaký rozmar polského nákupčího. Nešlo. Šlo o první vlnu změny, která se během příštích let dotkne skoro každé české firmy, která fakturuje přes hranice – a nejspíš i těch, které fakturují jen doma.
Většina podnikatelů, se kterými mluvím, si pod pojmem e-faktura představuje PDF poslané e-mailem. Z pohledu evropských pravidel, ke kterým se Unie dopracovává, je to ale jen obrázek faktury. Skutečná elektronická faktura je strukturovaný datový soubor, který přečte účetní program příjemce bez toho, aby ho někdo přepisoval. A právě tento rozdíl bude za pár let rozhodovat o tom, jestli vaše faktura vůbec projde.
Co přesně Evropa schválila a od kdy to platí
Balík, kterému se v oboru říká ViDA (VAT in the Digital Age, tedy DPH v digitálním věku), schválila Rada EU v březnu 2025. V Úředním věstníku vyšel 25. března 2025 a v platnost vstoupil 14. dubna 2025. Harmonogram podle Evropské komise vypadá takto:
- od 14. dubna 2025 mohou členské státy za stanovených podmínek zavést povinnou tuzemskou e-fakturaci, aniž by si o výjimku musely žádat Brusel,
- od 1. ledna 2027 přicházejí drobná upřesnění pro uživatele zvláštních režimů OSS a IOSS,
- od 1. července 2028 se platformy pro krátkodobé ubytování a osobní silniční dopravu stávají za určitých okolností „domnělým dodavatelem“ a odvádějí DPH místo poskytovatele; státy mohou tento krok odložit nejpozději do 1. ledna 2030,
- od 1. července 2030 nastupuje digitální vykazování, které nejvíc dopadne na firmy s přeshraničními dodávkami mezi podnikateli v rámci EU,
- do 1. ledna 2035 musí státy, které už mají vlastní systémy hlášení transakcí, sladit je s evropským standardem.
Rok 2030 zní daleko. Pro účetní, kteří pamatují zavádění kontrolního hlášení v roce 2016, ale ne tak docela. Tehdy bylo od schválení do ostrého startu jen pár měsíců a polovina firem dolaďovala číselníky ještě v únoru. Tady máme roky – a přesto se obávám, že je spousta firem promrhá.
Polsko ukazuje, jak to vypadá v praxi
Nejbližší ukázkou, kam se Evropa posouvá, je Polsko a jeho národní systém e-faktur KSeF. Podle harmonogramu polského ministerstva financí platí od 1. února 2026 povinnost pro velké podnikatele a pro všechny příjemce faktur, od 1. dubna 2026 pro ostatní podnikatele a od 1. ledna 2027 i pro nejmenší firmy, které měly výjimku, pokud jejich prodeje dokumentované fakturami nepřesahovaly 10 tisíc zlotých měsíčně.
Pro českého dodavatele to v praxi znamená, že polský zákazník fakturu musí mít v systému. Česká firma, která v Polsku není plátcem DPH, sice do KSeF povinně nevstupuje, ale její odběratel s papírem nebo PDF pracuje stále hůř a tlak se přenáší na dodavatele. Přesně to se stalo mému klientovi. Polský nákupčí nebyl rozmarný; měl prostě na stole jinou práci než přepisovat cizí PDF.
Německo zvolilo jinou cestu. Od 1. ledna 2025 musí tamní firmy umět strukturovanou e-fakturu přijmout, vystavovat ji budou postupně – od roku 2027 podniky s loňským obratem nad 800 tisíc eur, od roku 2028 všichni ostatní. Slovensko se chystá na povinné e-faktury v tuzemském obchodě od ledna 2027. Kolem Česka se tedy během dvou let uzavře prstenec zemí, kde je strukturovaná faktura normou.
Česko zatím vyčkává – a to má své plusy i minusy
U nás tuzemská povinná e-fakturace mezi podnikateli zatím ohlášená není. Máme kontrolní hlášení, které finanční správě už od roku 2016 posílá údaje o fakturách v pravidelných intervalech, a máme vlastní datový formát faktury, který řada účetních programů umí. Proto se často slýchá, že „my to vlastně máme vyřešené“. S tímhle názorem úplně nesouhlasím.
Kontrolní hlášení je souhrnné hlášení po vystavení faktury. ViDA míří k modelu, kdy se data o přeshraniční transakci dostávají ke správci daně v řádu dnů a kdy faktura sama je datovým souborem podle evropské normy. Je to jiný princip, ne jen nová tabulka v účetním programu.
Vyčkávání má i světlou stránku. Česko se může poučit z polských odkladů (KSeF měl původně startovat dřív a několikrát se posouval) a nezavádět vlastní řešení, které by se za pár let muselo předělávat podle evropského standardu. Riziko je opačné: když stát s rozhodnutím otálí, firmy nemají důvod investovat a pak to celé doženou na poslední chvíli, draze a ve stresu.
Kolik to bude stát a kdo to odnese
Konkrétní částky se těžko odhadují, protože záleží na tom, jak firma fakturuje dnes. Z vlastní praxe vidím zhruba tři skupiny:
- Firmy s moderním účetním programem, který už strukturované formáty umí. Pro ně jde hlavně o nastavení, otestování s odběrateli a úpravu interních procesů. Náklady jsou spíš v hodinách práce než v penězích za licence.
- Firmy, které fakturují z tabulkového procesoru nebo z vlastních šablon. Těm se změna dotkne nejvíc. Budou potřebovat nový nástroj a hlavně disciplínu v kmenových datech: správná DIČ, správné kódy sazeb, jednotné názvy položek.
- Velké firmy s vlastním ERP, které obchodují v mnoha zemích. Ty už často řeší napojení na polský a italský systém a ViDA pro ně bude spíš sjednocením než novinkou.
Pozitivní stránku nechci zamlčet. Strukturovaná faktura zkracuje dobu zpracování na straně příjemce, snižuje počet chyb při přepisu a teoreticky i prostor pro karuselové podvody s DPH, které stát i poctivé firmy stojí nemalé peníze. Kdo má faktury v datech, dostává obvykle zaplaceno rychleji, protože jeho faktura neleží v hromádce „ke kontrole“.
Rizikem je naopak zátěž pro nejmenší firmy a živnostníky, kteří do zahraničí fakturují jen občas. Pro ně je každý nový systém fixní náklad, který se rozpočítá do malého počtu dokladů. A zkušenost z kontrolního hlášení ukazuje, že první roky bývají plné výzev k opravě kvůli drobnostem, ne kvůli skutečným daňovým únikům.
Co bych firmám doporučil udělat ještě letos
- Zjistit, odkud přicházejí požadavky. Projděte si odběratele v Polsku, Německu a na Slovensku. Pokud už některý chce fakturu ve strukturované podobě, máte první testovací případ.
- Zeptat se dodavatele účetního softwaru, které formáty podle evropské normy umí vystavit a přijmout a jaký má plán do roku 2030. Odpověď „budeme to řešit“ není odpověď.
- Uklidit kmenová data. DIČ odběratelů, adresy, kódy zboží a sazby DPH. Strukturovaná faktura neodpustí to, co člověk v PDF přehlédne.
- Nevyhazovat peníze předčasně. Kupovat dnes drahé řešení „na rok 2030“ je zbytečné, dokud nebude jasné, jak Česko evropská pravidla převezme do zákona o DPH.
Můj klient nakonec vyřešil polského odběratele během dvou týdnů – jeho účetní program to uměl, jen to nikdo nezapnul. Byla to levná lekce. U dalšího odběratele, nebo v roce 2030 u všech najednou, už levná být nemusí. Otázka pro české firmy tedy nezní, jestli strukturované faktury přijdou, ale jestli je zavedou v klidu, nebo až ve chvíli, kdy jim zákazník přestane platit „nečitelné“ PDF.
Zdroje
- — Evropská komise – DG TAXUD: VAT in the Digital Age (ViDA)
- — Ministerstwo Finansów (Polsko): Etapy wdrożenia KSeF
Zakladatel Firmologu, člen Komory certifikovaných účetních ČR a člen AIA (Association of International Accountants – Asociace mezinárodních účetních). Píše o podnikání, číslech a o tom, jak se ekonomika skutečně promítá do života lidí a firem – v Česku i v zahraničí.