Firmolog RSS
Firmolog
Ekonomická analýza 🇨🇿 vs EU

Když bydlení spolkne 40 % příjmu: Proč jsou na tom Češi hůř než průměr EU

Necelá desetina Čechů žije v domácnosti, kterou bydlení stojí přes 40 % příjmu. To je víc než průměr EU. Kdo tvoří tuhle skupinu a proč ji statistika zachytí jen napůl?

KV
Kateřina Vlčková · Ekonomická redaktorka
2. 11. 2026 · 7 min čtení
Sdílet f X in

Paní Jiřina z Ostravy dostala začátkem listopadu obálku od správce domu. Nový předpis záloh na příští rok: nájem, služby, teplo, voda, fond oprav. Sedmašedesátiletá vdova bydlí sama ve dvoupokojovém bytě, ve kterém dřív žila s manželem a dvěma dětmi. Důchod jí stačil, dokud byli na dvě výplaty. Teď z něj po zaplacení bydlení a elektřiny zbývá necelá polovina. Přestěhovat se do menšího jí nedává smysl – menší nájemní byt v okolí by nebyl o tolik levnější a stěhování v jejím věku je samo o sobě výdaj.

Paní Jiřina je smyšlená postava, ale v evropské statistice by spadla do kategorie, které Eurostat říká „housing cost overburden“ – přetížení náklady na bydlení. Do ní patří lidé žijící v domácnostech, které na bydlení vydávají 40 % a více svého disponibilního příjmu (po odečtení příspěvků na bydlení). A Česko v ní nevypadá tak dobře, jak by se mohlo zdát podle toho, že většina Čechů bydlí ve vlastním.

Česko nad evropským průměrem, Německo ještě výš

Podle údajů Eurostatu za rok 2024 žilo v takové domácnosti 8,2 % obyvatel Evropské unie. V Česku to bylo 9,2 %. Rozdíl jednoho procentního bodu nevypadá dramaticky, v přepočtu na českou populaci ale jde řádově o statisíce lidí navíc oproti tomu, kdyby Česko bylo přesně na evropském průměru.

Česko přitom není nejhorší. Eurostat uvádí mezi zeměmi nad 9 % také Německo (12,0 %) a Švédsko (10,6 %) a na samém vrcholu Řecko, kde je bydlením přetíženo 28,9 % obyvatel. Řecko je zvláštní případ: kombinace nízkých příjmů po dluhové krizi, drahé energie a tlaku krátkodobých pronájmů na nájmy ve městech.

Dobrá zpráva je dlouhodobý trend. Česká řada Eurostatu ukazuje, že v roce 2013 bylo přetíženo 11,7 % obyvatel, což je zatím maximum celé řady. Od té doby podíl spíš klesal. Jinými slovy: problém se nezhoršuje, jen nezmizel tak rychle, jak by si člověk při růstu mezd za poslední dekádu představoval.

Průměrná domácnost dává na bydlení šestinu

Pohled na průměr vypráví úplně jiný příběh. Podle Českého statistického úřadu, který vychází ze stejného šetření o příjmech a životních podmínkách (EU-SILC), tvořily náklady na bydlení v posledních letech kolem 16 % čistých příjmů domácností. Před energetickou krizí to bylo méně než 15 %, nejvýš se podíl dostal v roce 2023, kdy se do statistik propsaly drahé energie, a pak mírně klesal.

Šestina příjmu je číslo, se kterým by se dalo žít. Problém je v tom, jak nerovnoměrně se rozkládá. Rodina se dvěma příjmy, která před deseti lety koupila byt a splácí hypotéku s nízkou úrokovou sazbou, dává na bydlení výrazně méně. Paní Jiřina, která je na jeden důchod v bytě pro čtyři, dává několikanásobně víc. Průměr je spojí do jednoho klidného čísla, které neodpovídá ani jedné z nich.

Kdo se do čtyřiceti procent dostává nejčastěji

Evropská data dlouhodobě ukazují stejný vzorec: přetížení náklady na bydlení se soustředí u domácností s nízkými příjmy, u lidí žijících samostatně a u nájemníků platících tržní nájem. V Česku k tomu přistupují dvě specifika.

První jsou jednočlenné domácnosti seniorů, typicky ovdovělých žen. Pevné náklady bytu – teplo, fond oprav, poplatky – se po úmrtí partnera nesníží na polovinu, příjem ano. Druhá skupina jsou mladí lidé v nájmu ve velkých městech, kteří ještě nemají na vlastní bydlení a jejichž nájem rostl v posledních letech rychleji než mzdy na začátku kariéry.

Mezi těmito skupinami je jeden podstatný rozdíl. Mladý nájemník může počítat s tím, že mu příjem poroste. Senior s pevným důchodem takovou vyhlídku nemá – jeho situace se zlepší jen valorizací, a ta dorovnává hlavně inflaci.

Co statistika neukáže a co člověk cítí

Ukazatel přetížení má svá slepá místa. Měří, kolik domácnost platí, ne jak bydlí. Rodina, která se natlačí do menšího bytu, aby se vešla pod hranici 40 %, se ve statistice jeví jako v pořádku, přestože se tísní. Podle Eurostatu žilo v roce 2024 v přelidněných domácnostech 16,9 % obyvatel EU a přelidněnost je u postkomunistických zemí tradičně vyšší. Česko tak část problému „schovává“ do menších bytů, místo aby se projevil ve vyšším podílu výdajů.

Druhé slepé místo je vnímání cen. Index spotřebitelských cen, kterým se měří inflace, počítá s průměrným spotřebním košem, kde bydlení a energie tvoří jen část výdajů. Pro domácnost, jako je ta paní Jiřiny, kde nájem a energie tvoří většinu výdajů, je každé zdražení služeb a tepla citelnější, než by odpovídalo celkové inflaci. Proto se může stát, že statistika hlásí klidnou inflaci, a přitom řada důchodců má pocit, že jim peníze mizí rychleji než kdy dřív. Oba pohledy mohou být pravdivé zároveň.

A konečně: 40 % je arbitrární hranice. Domácnost s vysokým příjmem, která dává 40 % na luxusní byt, má po zaplacení bydlení stále dost peněz. Domácnost s nízkým příjmem, která dává „jen“ 35 %, může mít po zaplacení nájmu a energií na jídlo a léky méně. Statistici proto ukazatel kombinují s dalšími, například s mírou rizika chudoby po odečtení nákladů na bydlení.

Proč vlastnictví nestačí

Česko patří k zemím s vysokým podílem lidí bydlících ve vlastním. V celé EU podle Eurostatu žije ve vlastním 68,4 % obyvatel, z toho 44,2 % bez hypotéky. Vlastnictví bez úvěru je nejlevnější forma bydlení – a přesto ani to nezaručuje, že člověk do přetížení nespadne. Majitel bytu bez hypotéky platí služby, energie a fond oprav, a v domě, který potřebuje novou střechu nebo stoupačky, může fond oprav vzrůst skokově.

Pro paní Jiřinu má jediné skutečné řešení podobu, o které se v Česku mluví málo: menší, dostupné bydlení pro seniory v místě, kde žijí, aby se nemuseli stěhovat do neznámého prostředí. Dokud takové byty chybí, zůstane statisticky „přetížená“ – a v praxi bude v zimě topit o stupeň méně, než by chtěla. Otázka pro obce i stát tedy nezní, jestli Česko dohání evropský průměr, ale komu konkrétně se ten jeden procentní bod nad průměrem týká.

Zdroje

Sdílet f X in
KV
Kateřina Vlčková · Ekonomická redaktorka

Sleduje mezinárodní srovnání životní úrovně, mezd a cen – a to, co za nimi opravdu stojí.