Firmolog RSS
Firmolog
Ekonomická analýza 🇨🇿 vs Evropská unie

Když odejde pračka: Kolik domácností v Česku a Evropě nezvládne nečekaný výdaj

Nečekaný výdaj nedokáže ze svého zaplatit 18,7 % lidí v Česku, v EU je to 29,2 %. U samoživitelů je to ale skoro polovina. Co čísla Eurostatu říkají o finančních rezervách.

KV
Kateřina Vlčková · Ekonomická redaktorka
27. 10. 2026 · 6 min čtení
Sdílet f X in

Pračka Jany Novákové vydržela jedenáct let. V úterý večer při ždímání zarachotila a od té doby jen bliká. Jana vychovává sama dvě děti v okresním městě na Vysočině, pracuje jako asistentka v ordinaci a do výplaty zbývá devět dní. Nová pračka by stála kolem deseti tisíc. Na účtu má necelé čtyři. Volá sestře, jestli by jí nepůjčila.

Přesně na tuhle situaci se ptá jedna otázka evropského šetření o příjmech a životních podmínkách domácností (EU-SILC): dokázala by vaše domácnost zaplatit nečekaný výdaj z vlastních zdrojů, bez půjčky a bez pomoci příbuzných? Výše výdaje se v každé zemi odvozuje od hranice ohrožení příjmovou chudobou, zhruba odpovídá jejímu měsíčnímu ekvivalentu. V Česku jde podle dostupných informací řádově o jednotky až nízké desítky tisíc korun — tedy právě o pračku, opravu auta nebo zubaře.

Česko vychází lépe než většina Evropy

Podle dat Eurostatu za rok 2025 žije v domácnosti, která by nečekaný výdaj nezvládla, 18,7 % obyvatel Česka. Průměr Evropské unie je 29,2 %. Česko tak patří k zemím s nejmenším podílem lidí bez finanční rezervy.

Srovnání se sousedy:

  • Česko 18,7 %,
  • Rakousko 20,9 %,
  • Polsko 22,5 %,
  • Slovensko 26,0 %,
  • Německo 31,9 %.

Německo, kde jsou mzdy podle všech měřítek výrazně vyšší než v Česku, vychází hůř. Není to chyba. Otázka neměří, kolik kdo vydělává, ale zda mu po zaplacení běžných výdajů něco zbývá. V Německu žije velká část domácností v nájmu, který spolkne podstatnou část příjmu, a statistika měří rezervu relativně k hranici chudoby v dané zemi. Mezinárodní srovnání je proto potřeba číst opatrně: 18,7 % v Česku a 31,9 % v Německu neznamená, že průměrný Čech má víc úspor než průměrný Němec. Znamená, že je v Česku méně lidí, kteří jsou vůči svému vlastnímu okolí bez rezervy.

Rozdíly mezi domácnostmi jsou větší než mezi státy

Průměrné číslo za celou zemi zakrývá to podstatné. Když se data rozdělí podle typu domácnosti, Česko se rozpadne na několik velmi odlišných světů:

  • dva dospělí do 65 let bez dětí: 11,8 % (EU 23,1 %),
  • dva dospělí se dvěma dětmi: 14,6 % (EU 24,0 %),
  • jednotlivec bez ohledu na věk: 24,5 % (EU 36,8 %),
  • jednotlivec nad 65 let: 25,7 % (EU 34,5 %),
  • dva dospělí se třemi a více dětmi: 30,7 % (EU 38,6 %),
  • jeden dospělý s dětmi: 47,6 % (EU 53,7 %).

Jana z úvodu patří do poslední skupiny. Skoro polovina samoživitelských domácností v Česku by rozbitou pračku nezaplatila ze svého. U bezdětného páru je to zhruba každá devátá. Rozdíl je čtyřnásobný a je větší než rozdíl mezi Českem a kteroukoli jinou zemí v Unii.

Logika je jednoduchá. Dva příjmy v domácnosti znamenají dva polštáře, a když jeden vypadne, druhý drží. Samoživitelka platí bydlení, energie a jídlo pro tři z jednoho platu. Osamělý senior má sice obvykle stabilní důchod, ale také stálé výdaje, které se nedají dělit s nikým dalším.

Ještě výraznější je rozdíl podle příjmu. Mezi lidmi pod hranicí ohrožení příjmovou chudobou nezvládne nečekaný výdaj v Česku 59,7 %. Tady už se Česko od evropského průměru (61,2 %) téměř neliší. Česká výhoda je tedy hlavně v tom, že pod touto hranicí žije relativně málo lidí. Kdo se pod ni dostane, je na tom podobně jako chudší domácnosti kdekoli jinde.

Inflace se do čísel propsala jen málo

Podíl lidí bez rezervy v Česku vzrostl z 17,5 % v roce 2022 na 19,7 % v roce 2023, tedy v době, kdy domácnosti doháněla vysoká inflace a drahé energie. Od té doby mírně klesá: 19,2 % v roce 2024 a 18,7 % v roce 2025. Na první pohled se tedy nic dramatického nestalo.

Taková interpretace by ale byla příliš pohodlná. Řada domácností v letech zdražování sáhla na úspory, aby udržela běžný standard. Formálně tedy rezervu ještě mají, jen je tenčí. Statistika se ptá, zda by domácnost výdaj zaplatila, ne zda by jí potom zbylo na další. A inflace navíc nedopadla na všechny stejně: domácnosti, které utrácejí většinu příjmu za potraviny, energie a nájem, pocítily zdražení výrazněji, než ukazoval celkový index spotřebitelských cen. Pro Janu z úvodu nebyla podstatná průměrná inflace, ale cena elektřiny, nákupu v supermarketu a dětských bot.

Co rezerva znamená v praxi

Finanční poradci obvykle doporučují mít stranou několik měsíčních výdajů. Pro velkou část domácností je to vzdálený cíl. Ukazatel Eurostatu nastavuje laťku mnohem níž — jde o jeden větší nečekaný výdaj — a i tak ji v Česku každý pátý člověk nepřeskočí.

Důsledky jsou konkrétní. Domácnost bez rezervy volí nejdražší možné financování: nákup na splátky, kontokorent, krátkodobou půjčku nebo odklad jiných plateb. Pračka za deset tisíc se tak může prodražit o další tisíce. A když se nečekané výdaje sejdou dva za sebou, roste riziko, že z jedné půjčky bude několik.

Jana nakonec pračku koupila. Sestra jí půjčila šest tisíc, zbytek zaplatila z účtu a do výplaty jedla rodina hlavně těstoviny. Ve statistice by figurovala jako domácnost, která výdaj ze svého nezvládla. Pro politiku, která chce pomáhat cíleně, je právě tohle užitečnější číslo než průměrná mzda: neukazuje, kolik lidé vydělávají, ale jak blízko mají k tomu, aby jim obyčejná smůla rozházela celý měsíc.

Sdílet f X in
KV
Kateřina Vlčková · Ekonomická redaktorka

Sleduje mezinárodní srovnání životní úrovně, mezd a cen – a to, co za nimi opravdu stojí.