Firmolog RSS
Firmolog
Ekonomická analýza 🇨🇿 vs EU

Kilowatthodina za výplatu: Proč Češi patří k Evropanům s nejdražší elektřinou

V eurech platí Němci za proud víc. Přepočteno na to, co si lidé za své příjmy koupí, je ale Česko podle Eurostatu na samé špičce EU. I po letošním zlevnění.

KV
Kateřina Vlčková · Ekonomická redaktorka
4. 11. 2026 · 7 min čtení
Sdílet f X in

Marta z Kroměříže má vyúčtování za elektřinu připnuté magnetkou na lednici. Ne proto, že by se jí líbilo, ale aby na něj nezapomněla. Bydlí s patnáctiletým synem v rodinném domku po rodičích, ohřívá vodu bojlerem, vaří na elektrickém sporáku a v zimě přitápí přímotopem v pokoji, kam nedosáhne kamna. Pracuje jako zdravotní sestra a za rok projde jejím elektroměrem víc proudu, než by čekala. Když jí sestřenice z Bavorska na rodinné oslavě vyprávěla, kolik platí za kilowatthodinu v eurech, Martě se málem ulevilo: Němci platí víc. Jenže sestřenice za svou výplatu koupí víc všeho, včetně elektřiny.

Přesně tenhle rozdíl zachycuje statistika, kterou Eurostat zveřejňuje dvakrát ročně. Ceny elektřiny pro domácnosti přepočítává nejen na eura, ale i na takzvaný standard kupní síly (PPS). Ten zohledňuje, že stejné euro má v Praze jinou hodnotu než v Mnichově nebo Bukurešti. A v tomhle přepočtu vychází Česko dlouhodobě velmi špatně.

Třetí nejdražší v Evropě, když se počítá kupní síla

Podle Eurostatu byla ve druhém pololetí 2025 elektřina pro domácnosti v přepočtu na kupní sílu nejdražší v Rumunsku (49,52 PPS za 100 kWh), druhé bylo Česko (38,65 PPS) a třetí Polsko (37,15 PPS). Na opačném konci tabulky byla Malta (14,09 PPS), Maďarsko (15,10 PPS) a Finsko (18,77 PPS).

Nejnovější data za první pololetí 2026, zveřejněná 30. října, ukazují mírné zlepšení. Česko kleslo na třetí místo s hodnotou 34,3 PPS za 100 kWh, před ním je Rumunsko (46,9 PPS) a Polsko (41,1 PPS). Nejlevnější je v tomto srovnání Malta (13,8 PPS), Maďarsko (14,7 PPS) a Lucembursko (15,5 PPS).

V eurech vypadá žebříček jinak. Průměrná cena pro domácnosti v EU v prvním pololetí 2026 klesla o 2,2 % na 0,28 eura za kWh. Nejvíc platili Irové (0,39 eura), Němci a Belgičané (shodně 0,36 eura), nejméně Maďaři (0,11 eura), Malťané a Bulhaři (po 0,13 eura). Česko v nominálních eurech mezi extrémy nepatří, a proto se taky snadno přehlédne, jak velkou část rodinného rozpočtu elektřina v Česku ukrajuje.

Proč PPS mluví jinou řečí než eura

Standard kupní síly je umělá měnová jednotka. Funguje zhruba tak, že cenu přepočítá podle toho, kolik zboží a služeb si za danou částku lidé v dané zemi obecně koupí. Česká koruna má na domácím trhu vyšší kupní sílu, než by odpovídalo kurzu – nájem, oběd nebo kadeřník jsou levnější než v Německu. Elektřina ale je zboží, jehož cena se tvoří na propojeném evropském trhu. Výrobní cena silové elektřiny tak v Česku není o tolik nižší než u sousedů, zatímco mzdy a ostatní ceny ano.

Výsledek je, že kilowatthodina, která v eurech působí „průměrně“, je v poměru k tomu, co si člověk v Česku za výplatu koupí, jedna z nejdražších v Unii. Pro Martu to znamená, že účet za elektřinu jí z rozpočtu odebere viditelně větší díl než její sestřenici v Bavorsku, ačkoli ta platí za kilowatthodinu v eurech víc. Přesný poměr se z dat Eurostatu vyčíst nedá; jde o souhrnný ukazatel, ne o rozpočet konkrétní rodiny.

Odkud se vzalo letošní zlepšení

Mezi druhým pololetím 2025 a prvním pololetím 2026 se české číslo zlepšilo ze 38,65 na 34,3 PPS za 100 kWh. Eurostat sám důvod nekomentuje. Do stejného období ale spadá změna, kterou si domácnosti všimly na fakturách: podle rozhodnutí vlády z prosince 2025 hradí v roce 2026 podporu obnovitelných zdrojů v plné výši státní rozpočet, takže tato položka z regulované části ceny elektřiny pro odběratele vypadla. Kolik přesně z poklesu jde na tuto změnu a kolik na vývoj cen silové elektřiny nebo kurzu, z dostupných dat oddělit nelze.

Taková úleva má ovšem i druhou stranu. Peníze na podporu obnovitelných zdrojů nezmizely, jen se přesunuly z faktur do státního rozpočtu, tedy k daňovým poplatníkům obecně. Domácnost, která elektřinou topí, na tom vydělá víc než ta, která spotřebuje málo. Zda je to spravedlivější rozložení, nebo jen méně viditelné, je politická otázka, na kterou statistika neodpoví.

Celoevropsky se podíl daní a poplatků na konečné ceně elektřiny pro domácnosti v prvním pololetí 2026 snížil z 28,9 % na 28,4 %. V Česku samotná DPH na elektřinu činí 21 %.

Jedno číslo, mnoho různých účtů

Průměrná cena za kilowatthodinu je užitečná pro srovnání zemí, ale o konkrétní domácnosti mnoho neřekne. Kdo si před dvěma lety zafixoval cenu na vrcholu, platí jinak než soused s novější smlouvou. Kdo topí elektřinou, má jinou distribuční sazbu a jinou strukturu účtu než rodina v bytě s dálkovým teplem. A senior, který většinu dne tráví doma, vnímá každou korunu za kilowatthodinu ostřeji než mladý pár, který je doma jen večer.

Proto se také rozchází to, co ukazují statistiky, a to, co lidé cítí. Index spotřebitelských cen může hlásit, že energie zlevnily, a přesto domácnost s přímotopy a starým bojlerem nemusí zlevnění vůbec pocítit – například proto, že loni měla výhodnější fixaci, která jí právě skončila. A naopak: rodina, která si pořídila fotovoltaiku na střechu, si o cenách z tabulek Eurostatu může myslet své.

Pro Martu z Kroměříže z toho plyne spíš praktická než statistická otázka. Letošní zlevnění jí pomohlo, ale úspora je postavená na rozhodnutí, které se dá v dalším rozpočtu snadno změnit. Kdyby podpora obnovitelných zdrojů znovu přešla na faktury, Česko by se v žebříčku kupní síly mohlo rychle vrátit tam, kde bylo loni. A s ním i Martino vyúčtování na lednici.

Co by pomohlo víc než jedna dotace

Dlouhodobě je česká pozice v tomto srovnání dána dvěma věcmi: cenou elektřiny, která se tvoří na evropském trhu, a příjmy, které za evropskými průměry pořád zaostávají. První tak snadno nezměníme. Druhá se mění pomalu. Mezi tím zbývají opatření, která neřeší cenu, ale spotřebu: zateplení, výměna starých spotřebičů, tepelná čerpadla nebo vlastní výroba. Ta však vyžadují počáteční investici, na kterou mají nejmenší prostor právě domácnosti, které účet za elektřinu bolí nejvíc.

Jestli se Česko z elektrické špičky Evropy dostane, nerozhodne jedno pololetí ani jedna prosincová dotace. Rozhodne spíš to, jak rychle porostou české mzdy proti cenám, které se určují v Lipsku a Bruselu. Do té doby zůstane vyúčtování na lednici pro mnoho rodin připomínkou, že evropský trh je jeden, ale výplaty jsou pořád národní.

Sdílet f X in
KV
Kateřina Vlčková · Ekonomická redaktorka

Sleduje mezinárodní srovnání životní úrovně, mezd a cen – a to, co za nimi opravdu stojí.