Firmolog RSS
Firmolog
Ekonomická analýza 🇨🇿 vs Německo, Rakousko, Polsko, EU

Kombík po dědovi: Proč Češi mají aut nejvíc v regionu, ale skoro dvě třetiny starší deseti let

Na tisíc Čechů připadá víc aut než v Německu, jen jsou mnohem starší. Data Eurostatu ukazují, co říká stáří vozového parku o životní úrovni.

KV
Kateřina Vlčková · Ekonomická redaktorka
29. 10. 2026 · 6 min čtení
Sdílet f X in

Pavel Dvořák z vesnice nedaleko Jihlavy jezdí kombíkem, kterému letos bylo sedmnáct. Koupil ho od tchána, když ten přestal řídit, a od té doby do něj investoval víc, než by si chtěl přiznat: spojku, rozvody, dvě sady pneumatik a letos v létě výměnu výfuku. Nové auto by rodina potřebovala, protože do práce jezdí on i žena a autobus z vesnice jede dvakrát denně. Jenže při pohledu do inzerátů vždycky dojde k závěru, že „ještě rok to vydrží“. Takových rodin je v Česku hodně. Podle dat Eurostatu jsou dokonce většinou.

Víc aut než Němci, ale starších

Česko je země aut. V roce 2025 připadalo podle Eurostatu na tisíc obyvatel 621 osobních automobilů. To je víc než průměr Evropské unie (584), víc než Rakousko (574) a dokonce víc než Německo (593), tedy země, která auta vyrábí ve velkém a o sobě ráda mluví jako o automobilové velmoci. Počet aut na obyvatele navíc v Česku roste rychleji než u západních sousedů: v roce 2022 to bylo 582 vozů na tisíc lidí.

Pohled na stáří těch aut je ale jiný. Z 6,77 milionu osobních vozů registrovaných v Česku je 63,4 % starších deseti let. V Německu je to 43,9 %, v Rakousku 42,7 %. Na opačném konci škály jsou nová auta: vozy mladší dvou let tvoří v Česku 9,5 % parku, v Německu 15,5 % a v Rakousku 13,5 %.

Česká statistika přitom podíl aut starších dvaceti let zvlášť nevykazuje, všechno nad deset let jde do jedné kategorie. Pro srovnání: v Německu je dvacetiletých a starších aut 10,7 %, v Rakousku 9,6 %. Polsko, které má ještě starší vozový park než Česko, vykazovalo za rok 2024 auta starší deseti let u 75,8 % vozidel a starší dvaceti let u 35,1 %. Údaje za jednotlivé země nejsou úplně srovnatelné, protože registry se liší v tom, jak rychle odhlašují vozy, které už nejezdí. Řádový rozdíl ale vidět je.

Mrtvé duše v registru

Tady je potřeba jedna poznámka. Český registr vozidel dlouhodobě obsahuje nemalé množství aut, která fyzicky neexistují nebo dávno nejezdí, ale nikdo je neodhlásil. Skutečný počet aut na silnicích je proto nejspíš nižší a skutečný průměrný věk o něco nižší, než by vyplývalo z registru. Podle odhadů založených na registru se průměrné stáří českého osobního auta pohybuje kolem šestnácti let. I po opatrné korekci ale zůstává Česko v unii mezi zeměmi s nejstaršími auty.

Proč Češi jezdí déle

Příčin je několik a navzájem se posilují.

  • Auto jako nutnost, ne jako volba. Velká část Čechů žije v malých obcích a menších městech, kde veřejná doprava neumožňuje pohodlně dojíždět do práce. Rodina potřebuje auto. Často dvě. Když jsou dvě, druhé bývá to starší.
  • Nové auto je v poměru k příjmům drahé. Ceny nových aut jsou v celé Evropě podobné, ale české mzdy jsou výrazně nižší než německé nebo rakouské. Nový vůz střední třídy tak pro českou domácnost představuje mnohem víc měsíčních příjmů. Přesné srovnání se liší podle modelu a výbavy, proto ho tu nepočítám, ale směr je jednoznačný.
  • Dovoz ojetin. Česko dlouhodobě dováží ojeté vozy hlavně ze západní Evropy. Auto, které Němec prodá po osmi letech, jezdí v Česku dalších deset. Statistika to vidí tak, že západní park mládne a východní stárne.
  • Kultura opravování. Hustá síť autoservisů, levnější práce mechaniků a dostupné náhradní díly dělají z opravy starého auta ekonomicky rozumnou volbu. Aspoň do chvíle, než přijde velká závada.

Co stojí starý vůz, který se zdá levný

Pavel si spočítal, kolik dal za pět let do opravy kombíku. Vyšlo mu to na zhruba tolik, kolik by dal za akontaci na mladší ojetinu. K tomu má vyšší spotřebu, a když auto stojí v servisu, musí si půjčovat auto od souseda. Statistika inflace mu přitom říká něco jiného, než vidí na účtech. Index spotřebitelských cen sleduje ceny opravy a údržby, ale nevidí, že starší auto potřebuje opravy častěji. Domácnost se starým vozem tak zdražení služeb v servisu pocítí víc než domácnost, která má auto v záruce. Dvě rodiny se stejnými příjmy mohou mít naprosto odlišnou osobní inflaci podle toho, co stojí na dvoře.

Starší auto má i méně viditelné náklady. Technická kontrola je u vozu staršího čtyř let povinná každé dva roky a s věkem roste riziko, že auto napoprvé neprojde. Starší vozy obvykle mají horší bezpečnostní výbavu a vyšší emise. To je cena, kterou neplatí jen majitel, ale i jeho okolí. A když se jednou budou zpřísňovat pravidla pro vjezd do měst nebo zdražovat pohonné hmoty, nejvíc to dopadne právě na rodiny, které si novější auto koupit nemohou.

Elektromobilita z druhé ruky

Pro Česko z toho plyne jedna věc, o které se mluví málo. Přechod na elektromobily tu nebude probíhat přes autosalony, ale přes trh ojetin. Česká rodina, která dnes kupuje desetiletý vůz, si elektroauto koupí ve chvíli, kdy budou levné desetileté elektromobily. To může trvat ještě dlouho. Statistika nových registrací tak o české proměně vozového parku vypovídá méně než v Německu nebo Rakousku.

Měřítko blahobytu, které statistici přehlížejí

Ekonomové měří životní úroveň mzdami, HDP nebo cenami bytů. Stáří auta na dvoře se do těchto přehledů obvykle nedostane, i když o domácnosti hodně prozrazuje. Česká čísla ukazují zvláštní kombinaci: Češi si mobilitu dopřávají víc než Němci, ale za cenu toho, že jezdí s auty, kterých se Němci zbavili. Je to bohatství, nebo nouze? Spíš obojí naráz. Země, kde má auto skoro každý, ale většina aut pamatuje předchozí desetiletí, je země, kde lidé hodně jezdí, protože musí, a šetří, kde se dá.

Pavel se letos opět rozhodl, že kombík ještě vydrží. Pokud mu na jaře neprojde technickou, bude hledat ojetinu, zase z dovozu, zase starší deseti let. Do statistiky tak nepřibude nové auto, jen se jedno staré vymění za jiné staré. A tak to v Česku chodí už dlouho.

Sdílet f X in
KV
Kateřina Vlčková · Ekonomická redaktorka

Sleduje mezinárodní srovnání životní úrovně, mezd a cen – a to, co za nimi opravdu stojí.