Firmolog RSS
Firmolog

Kurz k 31. prosinci: Kdy se firmě vyplatí nedanit nerealizované kurzové rozdíly

Přecenění eurových faktur k rozvahovému dni umí vyrobit zisk, který nikdo nezaplatil. Od roku 2024 ho lze ze základu daně vyloučit. Kdy to dává smysl a proč hlídat 31. březen.

FC
Frank Cross · Zakladatel Firmologu
3. 11. 2026 · 7 min čtení
Sdílet f X in

Každý leden mi některý klient volá s otázkou, proč má platit daň ze zisku, který nikdy neviděl. Odpověď je skoro vždy stejná: kurz. Firma měla k 31. prosinci otevřené faktury v eurech, koruna mezitím oslabila, účetnictví je přepočítalo a vyrobilo kurzový zisk. Peníze přitom ještě nikdo nezaplatil a v lednu se kurz může otočit.

Od roku 2024 se tomu dá bránit. Jen o tom ví málokdo a ještě méně lidí ví, že na rozhodnutí je jen jedno okno v roce.

Odkud se bere zisk, který neexistuje

Zákon o účetnictví ukládá vést pohledávky a závazky v cizí měně současně v měně účetnictví i v cizí měně. Při vzniku se faktura přepočte kurzem ČNB ze dne transakce, případně pevným kurzem, pokud ho firma používá. K rozvahovému dni se pak všechny otevřené položky přepočítají znovu, tentokrát kurzem platným k tomuto dni. Pevný kurz se tady použít nedá.

Rozdíl jde do výsledku hospodaření jako finanční výnos nebo finanční náklad. A protože základ daně vychází z účetního výsledku, šel donedávna rovnou i do daně.

Příklad z praxe, jen s kulatými čísly: malá strojírenská firma vyfakturuje v listopadu německému odběrateli 200 000 eur. V den uskutečnění plnění je kurz 25,00 Kč za euro, pohledávka je tedy v účetnictví za 5 000 000 Kč. K 31. prosinci kurz vyskočí na 25,50 Kč. Přepočet dá 5 100 000 Kč a firma zaúčtuje kurzový zisk 100 000 Kč. Při sazbě daně z příjmů právnických osob 21 % to je 21 000 Kč daně. Odběratel zaplatí v únoru, kdy je kurz 24,80 Kč. Firma tak ve skutečnosti utržila 4 960 000 Kč, tedy proti původnímu ocenění prodělala 40 000 Kč. V novém roce ale zaúčtuje kurzovou ztrátu 140 000 Kč (rozdíl proti přecenění k 31. prosinci).

Za dva roky dohromady se to srovná. Jenže daň za první rok se platí z peněz, které firma nemá, a ztráta přichází až o rok později. Pro firmu s napjatým cash flow to není akademická otázka.

Co přinesl konsolidační balíček

Zákon č. 349/2023 Sb. vložil do zákona o daních z příjmů nové paragrafy 23i a 23j. Zavádějí takzvaný režim vylučování kursových rozdílů. Poplatník, který je v režimu, nezahrnuje do základu daně kurzový rozdíl, který není realizován. Zdaní ho až v období, kdy se realizuje, případně v období, kdy z režimu vystoupí.

Generální finanční ředitelství v upozornění z 8. března 2024 doplnilo, jak chápe „realizaci“: obecně jde o okamžik, kdy kurzové riziko zanikne nebo změní nositele či povahu. Pohledávka uhrazená na korunový účet je realizovaná. Pohledávka zaplacená na eurový účet také, protože riziko se přesunulo z pohledávky na držbu cizí měny. Starší informace GFŘ z doby před rokem 2014 se na nový režim podle správce daně nevztahuje.

Kdo může do režimu vstoupit

  • účetní jednotka, která nevede jednoduché účetnictví,
  • poplatník, který není dlužníkem v insolvenčním řízení,
  • poplatník, který není v likvidaci,
  • a hlavně ten, kdo podá správci daně oznámení o vstupu.

Podnikatelé s daňovou evidencí nebo paušálními výdaji tuto starost nemají. Kurzové rozdíly se jich v tomto smyslu netýkají.

Lhůta, kterou nejde prominout

Oznámení o vstupu se podává do 3 měsíců od prvního dne zdaňovacího období, od jehož počátku chce poplatník v režimu být. U firmy s kalendářním rokem to pro rok 2027 znamená nejpozději 31. března 2027. Opožděné oznámení je podle zákona neúčinné a lhůtu nelze navrátit. Do konce lhůty lze oznámení změnit nebo vzít zpět.

Z toho plyne nepříjemná věc: pro rok 2026 je už pozdě. Kdo oznámení nepodal do konce března 2026, přecení letos pohledávky a závazky postaru a rozdíl zdaní. Rozhodnutí, které má smysl udělat teď, se týká až roku 2027.

Opačný směr je také svázaný. Oznámení o vystoupení z režimu nelze vzít zpět a režim navíc nekončí hned. Poplatník přestává být v režimu až v návaznosti na druhé zdaňovací období po tom, ve kterém vystoupení oznámil. Kdo do režimu vstoupí, ten v něm počítá minimálně se třemi roky.

Kdy se to vyplatí a kdy ne

Nesouhlasím s názorem, který občas slýchám, že je to „automaticky výhodné, protože se daň odloží“. Režim vylučuje nerealizované rozdíly oběma směry. Když koruna k rozvahovému dni posílí, firma s eurovými pohledávkami by si postaru odečetla kurzovou ztrátu hned. V režimu ji uplatní až po realizaci. Zákon neumožňuje vybírat si jen zisky.

Smysl to podle mé zkušenosti dává hlavně tam, kde:

  • firma má k rozvahovému dni velké otevřené saldo v cizí měně, ať už pohledávek, nebo závazků,
  • jde o dlouhodobé položky, například úvěry od mateřské společnosti v eurech, kde přecenění každý rok hýbe základem daně o statisíce a k realizaci dojde až po letech,
  • firma potřebuje stabilní daňový výsledek, třeba kvůli zálohám na daň nebo kvůli plánování investic.

Naopak málo přínosu má režim pro firmy, které mají k 31. prosinci v cizí měně jen pár drobných faktur splatných v lednu. Rozdíly jsou malé a administrativa navíc je skoro stejná jako u velkých.

Co to znamená pro účetní

Účetnictví se nemění. Pohledávky a závazky se k rozvahovému dni dál přepočítávají a rozdíly se dál účtují do finančních výnosů a nákladů. Mění se jen daňové přiznání. Účetní proto musí u každé položky v cizí měně evidovat, kolik z kurzového rozdílu bylo vyloučeno, a při úhradě ho správně „vrátit“ do základu daně. U částečných úhrad a zápočtů to umí být pracné.

Firmy, které sestavují odloženou daň, navíc musí počítat s tím, že vyloučený rozdíl vytváří přechodný rozdíl mezi účetní a daňovou hodnotou. To je další položka do uzávěrkové tabulky.

Co udělat ještě letos

Doporučuji klientům využít prosincovou inventuru pohledávek a závazků k jednoduchému cvičení: vytáhnout všechny otevřené položky v cizí měně, spočítat, jaký by byl kurzový rozdíl při kurzu o korunu výš a o korunu níž, a podívat se, o kolik by se pohnula daň. Když vyjde řádově desítky tisíc korun ročně a víc, má smysl o režimu vážně uvažovat.

Pak je potřeba zkontrolovat, jestli to zvládne účetní software, tedy zda umí vést vyloučené rozdíly po jednotlivých položkách. A rozhodnutí udělat včas, ne v poslední březnový den, kdy se zároveň chystá přiznání za předchozí rok.

Kurz koruny nikdo z nás neovlivní. Kdy z jeho výkyvů zaplatíme daň, ale ovlivnit jde. Jen je potřeba se rozhodnout do 31. března.

Sdílet f X in
FC
Frank Cross · Zakladatel Firmologu

Zakladatel Firmologu, člen Komory certifikovaných účetních ČR a člen AIA (Association of International Accountants – Asociace mezinárodních účetních). Píše o podnikání, číslech a o tom, jak se ekonomika skutečně promítá do života lidí a firem – v Česku i v zahraničí.