Firmolog RSS
Firmolog

Manko při inventuře: Proč chybějící zboží firmu zaplatí dvakrát, na dani i na DPH

Konec roku znamená inventuru a s ní nepříjemná zjištění ve skladu. Nedoložené manko neubírá jen zboží, ale i daňový náklad a odpočet DPH. Kde se tomu dá ještě předejít.

FC
Frank Cross · Zakladatel Firmologu
28. 10. 2026 · 8 min čtení
Sdílet f X in

Každý leden mi na stůl přistane aspoň jedna tabulka, ve které nesedí sklad. Účetní stav říká 1,2 milionu korun, lidé s ručními čtečkami napočítali zboží za 1,15 milionu. Padesát tisíc chybí. Majitel se obvykle zeptá, jestli „to nějak zaúčtujeme“. Zaúčtujeme, samozřejmě. Jen ho to bude stát víc než těch padesát tisíc, a o tom je tenhle článek.

Manko je v českém daňovém systému zvláštní kategorie. Neplatí za něj firma jednou, ale potenciálně třikrát: zbožím, které už nemá, daní z příjmů, protože ztrátu většinou nesmí odečíst, a DPH, protože musí vrátit část odpočtu, který si při nákupu uplatnila. Když to vidím v praxi, nejvíc mě nemrzí samotná ztráta. Mrzí mě, že se jí v polovině případů dalo daňově předejít obyčejným papírem, který nikdo nesepsal včas.

Co zákon za manko vůbec považuje

Inventarizaci ukládá zákon o účetnictví. Podle § 29 ji účetní jednotky provádějí k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku, u většiny firem tedy k 31. prosinci. Fyzická inventura u periodické inventarizace přitom nemusí proběhnout přesně na Silvestra: § 30 dovoluje začít nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem a skončit nejpozději dva měsíce po něm. Kdo tedy ještě nemá naplánovaný termín, má prostor, ale ne nekonečný.

Výsledkem jsou inventurní soupisy. Zákon chce, aby z nich bylo poznat, co se počítalo, kdo za to odpovídá a podepsal, jakým způsobem se zjišťoval skutečný stav, jak byl majetek oceněn a kdy inventura začala a skončila. Inventarizační rozdíly se pak účtují do období, za které se inventarizací stav ověřuje. Rozdíl objevený v únoru při inventuře k 31. prosinci tedy patří do starého roku.

Mankem se podle § 30 zákona o účetnictví i podle § 25 odst. 2 zákona o daních z příjmů rozumí inventarizační rozdíl, kdy je skutečný stav nižší než účetní. U peněz a cenin se mluví o schodku, princip je stejný.

Proč manko obvykle není daňový náklad

Zákon o daních z příjmů v § 25 odst. 1 písm. n) říká stručně, že daňově neuznatelné jsou „manka a škody přesahující náhrady“, s výjimkou uvedenou v § 24. Z té věty plynou dvě praktické věci.

  • Do výše náhrady je manko daňovým nákladem. Když firma manko předepíše k úhradě zaměstnanci s hmotnou odpovědností nebo když ho uhradí pojišťovna, uplatní náklad do výše přijaté či předepsané náhrady. Náhrada je přitom zdanitelným výnosem, takže se to v zásadě vyrovná.
  • Výjimka v § 24 odst. 2 písm. l) se týká škod z živelních pohrom a škod způsobených neznámým pachatelem, pokud to potvrdí policie. Tady je náklad uznatelný i bez náhrady.

Všechno ostatní, tedy klasické „nevíme, kam se to podělo“, jde do nedaňových nákladů. Při sazbě daně z příjmů právnických osob 21 % to v příkladu z úvodu znamená, že firma zaplatí o 10 500 Kč víc na dani, než kdyby ztrátu mohla odečíst.

Přirozený úbytek není manko, pokud ho máte sepsaný předem

Tady je místo, kde podle mé zkušenosti firmy nechávají ležet nejvíc peněz. § 25 odst. 2 výslovně říká, že za manka se nepovažují technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob, a to do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků, kterou si stanoví sám poplatník.

Pražírna kávy ztrácí na váze vypařením. Velkoobchod s ovocem má otlačené a shnilé kusy. Prodejna látek odstřihává konce rolí. Dřevovýroba má prořez. Ve všech těchto případech jde o úbytek, který je technologicky nevyhnutelný a dá se rozumně odhadnout. Pokud ho má firma podložený vnitřní směrnicí s odůvodněním (měření, historická data, technologický postup), je to běžný daňový náklad. Pokud normu nemá, tváří se úbytek při inventuře jako manko se všemi důsledky.

Správce daně může přiměřenost normy přezkoumat. Proto doporučuji neopisovat čísla odněkud z internetu, ale vycházet z vlastních dat. Norma „pět procent na všechno“ bez opory obvykle neobstojí. Norma „1,8 % u čerstvé zeleniny podle průměru vážení za poslední tři roky“ má mnohem lepší šanci.

DPH: druhá rána, o které se méně mluví

Když plátce koupí zboží na sklad, uplatní si odpočet DPH. Pokud pak zboží zmizí a ztráta není řádně doložená, zákon o DPH to považuje za „jiné použití“. Podle § 77 odst. 2 písm. c) musí plátce provést vyrovnání odpočtu, jestliže došlo ke zničení, ztrátě či odcizení, které nejsou řádně doloženy ani potvrzeny. Vyrovnání se provede v období, kdy se o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.

Prakticky: zboží v nákupní ceně 50 000 Kč bez daně, při nákupu odpočet 10 500 Kč při sazbě 21 %. Nedoložené manko znamená vrátit těch 10 500 Kč do přiznání. Pokud bylo zboží nakoupené ve snížené sazbě 12 %, je částka úměrně nižší.

Naopak řádně doložená ztráta, zničení nebo krádež (protokol o likvidaci, policejní záznam, pojistná událost) vyrovnání odpočtu podle § 77 nevyvolává a původní odpočet zůstává. U dlouhodobého majetku řeší podobnou situaci § 78e, tam se nedoložená ztráta promítne do úpravy odpočtu po zbytek pětileté, u nemovitostí desetileté lhůty.

V příkladu z úvodu tedy padesátitisícové manko bez dokladů stojí firmu zboží, k tomu 10 500 Kč na dani z příjmů a dalších 10 500 Kč na DPH. Ztráta se tím reálně zvětšila zhruba o dvě pětiny.

Přebytky a záměny: kompenzace jen výjimečně

Častá námitka zní: „Ale u jiného zboží nám zase něco přebývá.“ Přebytek se účtuje do výnosů a zdaní se. S mankem se smí započíst jen tehdy, když firma doloží, že jde o neúmyslnou záměnu, typicky dvou podobných položek se stejnou cenou, a že rozdíly vznikly ve stejném období a ve stejné výši. Tvrdit to ex post bez evidence je zbytečné riziko. Pokud se záměny opakují, bývá levnější opravit číselník zboží než je každý rok vysvětlovat.

Co udělat do konce roku, dokud je čas

  1. Zkontrolujte, jestli máte normy přirozených úbytků. Pokud ne a máte zboží, u kterého k úbytkům objektivně dochází, sepište směrnici ještě letos, s odůvodněním z vlastních dat.
  2. Dokládejte škody průběžně. Rozbitou paletu nafoťte, sepište protokol o likvidaci se svědkem, nečekejte na inventuru. Bez dokladu je ze škody manko.
  3. Krádež hlaste policii. Je to otrava, ale potvrzení o neznámém pachateli mění nedaňový náklad na daňový a chrání odpočet DPH.
  4. Ověřte dohody o hmotné odpovědnosti. Dohoda o odpovědnosti k ochraně svěřených hodnot podle zákoníku práce musí být uzavřená písemně a předem. Dodatečně ji nikdo nepodepíše s úsměvem.
  5. Naplánujte inventuru tak, aby zbyl čas na dohledání. Velká část „manek“, která řeším, se po týdnu ukáže jako nezaúčtovaná výdejka nebo vratka. Inventura dělaná 30. prosince večer tenhle týden nemá.

Nesouhlasím s rozšířeným názorem, že inventura je formalita pro auditora. Je to jediný okamžik v roce, kdy se účetnictví potká s realitou. Daňové důsledky manka jsou spíš trest za to, že firma ztrátu nezdokumentovala, než za to, že vznikla. A papír, který ji zdokumentuje, je pořád levnější než dvacet tisíc korun navíc pro finanční úřad.

Sdílet f X in
FC
Frank Cross · Zakladatel Firmologu

Zakladatel Firmologu, člen Komory certifikovaných účetních ČR a člen AIA (Association of International Accountants – Asociace mezinárodních účetních). Píše o podnikání, číslech a o tom, jak se ekonomika skutečně promítá do života lidí a firem – v Česku i v zahraničí.