Manželka u faktur, půlka zisku na ni: Kdy se vyplatí spolupracující osoba
Kdo v rodinné živnosti vyřizuje objednávky, účty a telefonáty, může převzít i část zisku. Zákon to dovoluje, má to ale své limity, podmínky a pár nečekaných háčků.
V truhlářské dílně na okraji Vysokého Mýta se práce dělí jednoduše. Pavel řeže, brousí a montuje kuchyně. Lenka bere telefony, píše nabídky, hlídá termíny, objednává kování a jednou za čtvrt roku přinese do dílny šanon s výpisy a s výrazem, který Pavel zná ze školních třídních schůzek. Na papíře je ale živnostníkem jen Pavel. Celý zisk se daní u něj, Lenka oficiálně „jen pomáhá“. Takových domácností jsou v Česku tisíce a velká část z nich netuší, že zákon o daních z příjmů pro ně má zvláštní paragraf.
Paragraf, o kterém se mluví hlavně v únoru
Paragraf 13 zákona o daních z příjmů umožňuje rozdělit příjmy a výdaje ze samostatné činnosti mezi podnikatele a takzvanou spolupracující osobu. Tou může být:
- spolupracující manžel nebo manželka (a také registrovaný partner),
- osoba, která s podnikatelem žije ve společně hospodařící domácnosti,
- člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu.
Pravidla se liší podle toho, kdo spolupracuje. Pokud je spolupracující osobou jen manžel, lze na něj převést nejvýše 50 % příjmů a výdajů a jeho podíl na zisku smí činit nejvýše 540 000 Kč za rok a zároveň 45 000 Kč za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce. U ostatních spolupracujících osob je strop přísnější: v úhrnu nejvýše 30 % a zisk nejvýše 180 000 Kč ročně, respektive 15 000 Kč za měsíc. Podíl na příjmech a na výdajích musí být vždy stejný. Přesunout na manželku příjmy a výdaje si nechat doma tedy nelze, i kdyby to v kuchyni znělo jako dobrý nápad.
Kde se rodí úspora
Na prvním pohledu to vypadá jako kouzlo: zisk se rozdělí na dva a daň klesne. Ve skutečnosti je to střízlivější. Daň z příjmů fyzických osob má v Česku sazbu 15 % a vyšší sazbu 23 % pro část základu nad 36násobek průměrné mzdy, což letos dělá řádově 1,76 milionu korun ročně. Pokud zisk rodinné živnosti zůstává pod touto hranicí, rozdělení samo o sobě sazbu nezmění. Úspora vzniká jinde – hlavně v tom, že Lenka může uplatnit vlastní slevu na poplatníka 30 840 Kč ročně, kterou by bez příjmů nevyužila.
Pro ilustraci: Pavlova dílna vydělá za rok 900 000 Kč čistého. Bez spolupráce zdaní celý zisk Pavel. Když převede polovinu na Lenku (450 000 Kč, což se vejde do ročního limitu i do 45 000 Kč měsíčně), zaplatí každý 15 % ze svého dílu a každý si odečte slevu na poplatníka. Na dani z příjmů tak domácnost ušetří zhruba právě o tu Lenčinu slevu. Kdyby dílna vydělávala přes dva miliony, úspora by byla výraznější, protože by se část zisku vyhnula 23% sazbě. Čísla berte jako modelový příklad, ne jako výpočet pro konkrétní rodinu.
Pojištění: méně kouzel, víc jistoty
Spolupracující osoba se pro účely pojistného chová jako osoba samostatně výdělečně činná. Lenka si tedy bude platit vlastní sociální i zdravotní pojištění. Protože se pojistné počítá procentem ze zisku, celková částka za domácnost se rozdělením příliš nezmění – jen se rozdělí na dvě hromádky. Pozor na minima: minimální záloha na zdravotní pojištění pro OSVČ letos činí 3 306 Kč měsíčně a obdobné minimum existuje i u sociálního pojištění. U menších živností, kde by připadající zisk minima nepokryl, může rozdělení domácnost ve výsledku prodražit.
Na druhou stranu: Lenka si tím buduje vlastní důchodový nárok. Za roky, kdy „jen pomáhala“, by jinak měla v evidenci díru, kterou dnes nikdo neřeší a za třicet let ji bude řešit jen ona. Tenhle argument bývá u kuchyňského stolu nejpřesvědčivější, i když se neprojeví v únorovém přiznání, ale v dopisu ze správy sociálního zabezpečení někdy kolem roku 2055.
Háčky, na které se zapomíná
Zákon vyjmenovává situace, kdy rozdělení příjmů nejde použít:
- na dítě, které ještě neukončilo povinnou školní docházku,
- na dítě v měsících, kdy na ně rodiče uplatňují daňové zvýhodnění,
- na manžela, na kterého je uplatněna sleva na manžela,
- u poplatníka v režimu paušální daně (a na něj).
Ten poslední bod mívá praktické dopady. Řada drobných živnostníků přešla do paušálního režimu kvůli klidu od přiznání a pojišťoven. Kdo v něm zůstává, spolupracující osobu mít nemůže. Kdo by chtěl spolupráci využít, musí z paušálního režimu odejít a vrátit se k přiznání.
A pak je tu háček, který v zákoně tak výslovně napsaný není, ale finanční úřady ho vidí rády: spolupráce musí být skutečná. Manžel, který pracuje na plný úvazek v nemocnici v jiném okrese a o podnikání ví jen to, že „Pavel má zas práce nad hlavu“, bude jako spolupracující osoba při kontrole vypadat podezřele. Je rozumné mít spolupráci něčím podloženou – e-maily se zákazníky, objednávky, výpisy, cokoli, z čeho je vidět, že druhý v podnikání opravdu dělá.
Když má manželka vlastní práci
Zajímavá situace nastává, když spolupracující osoba má zároveň zaměstnání. Spolupráce se pak pro účely pojistného posuzuje jako vedlejší činnost, u které se minimální zálohy neplatí a sociální pojištění vzniká až po překročení rozhodné částky. Jenže zároveň má zaměstnaná manželka slevu na poplatníka obvykle uplatněnou u zaměstnavatele, takže hlavní zdroj úspory odpadá. Vyplatit se to může u vyšších zisků, ale ruční výpočet je tu povinnost, ne doporučení.
Dvakrát měř, jednou rozděl
Spolupracující osoba není daňová optimalizace pro každého. Nejlépe funguje u rodin, kde jeden partner skutečně pomáhá, nemá jiné příjmy a zisk podnikání je dost vysoký, aby jeho polovina unesla dvoje pojistné bez propadu do minim. Tam přinese několik desítek tisíc ročně, vlastní důchodový nárok pro partnera a jedno nepříjemné vědomí méně.
U Pavla a Lenky nakonec rozhodla třetí věc. Lenka prohlásila, že když už má hlídat termíny a kování, chce to mít aspoň na papíře. Pavel souhlasil, protože s člověkem, který mu nosí šanon s výpisy, se nepře. Daňové přiznání za příští rok tak bude mít dvě jména. Diskuse o tom, kdo je v dílně šéf, zůstává otevřená.
Zdroje
- — Zákony pro lidi / Sbírka zákonů ČR: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (§ 13 Příjmy a výdaje spolupracujících osob)
- — Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR: Zálohy na pojistné – OSVČ (minimální záloha 2026)
Píše o podnikatelské praxi, inflaci z pohledu běžné domácnosti a datech, která se skrývají za titulky.