Minimálka 24 900 Kč: Proč si za ni pokladní v Ústí koupí méně než v Polsku
Od ledna roste minimální mzda o 2 500 Kč, nejvíc v historii. V přepočtu na kupní sílu ale Česko patří k chudším zemím EU a Polsko je o kus dál. Proč?
Lenka pracuje jako pokladní v supermarketu na okraji Ústí nad Labem. Na plný úvazek, na minimální mzdu. Letos jí na výplatní pásce svítí hrubých 22 400 Kč, od ledna to bude 24 900 Kč. Její sestřenice Agnieszka dělá stejnou práci ve Wrocławi, také za minimální mzdu. Když se letos v létě viděly, porovnaly si nákupy. Agnieszka si toho za svou výplatu koupí víc – a přitom se Lence nominálně v eurech nevede o tolik hůř.
Obě ženy jsou smyšlené. Rozdíl, na který narazily, ale smyšlený není. Ukazují ho čísla Eurostatu, která přepočítávají minimální mzdy na standard kupní síly (PPS). Ten zohledňuje, kolik v dané zemi stojí běžný spotřební koš.
Největší skok v historii
Vláda 7. září 2026 schválila nařízení č. 164/2026 Sb., které stanoví koeficienty pro výpočet minimální mzdy na roky 2027 a 2028. Pro rok 2027 činí 0,446, pro rok 2028 0,458. Koeficient se podle zákoníku práce násobí očekávanou průměrnou mzdou. Výsledkem je minimální mzda 24 900 Kč měsíčně od 1. ledna 2027. Oproti letošním 22 400 Kč jde o zvýšení o 2 500 Kč, tedy o 11,2 %.
Koeficient vyjadřuje poměr minimální a průměrné mzdy. V roce 2027 by tedy minimální mzda měla dosáhnout 44,6 % předpokládané průměrné mzdy, v roce 2028 45,8 %. Mechanismus zavedený novelou zákoníku práce má minimální mzdu postupně přiblížit k hranici, kterou doporučuje evropská směrnice o přiměřených minimálních mzdách.
V eurech pod tisícovkou, v kupní síle na chvostu
Eurostat k 1. červenci 2026 rozdělil země EU se zákonnou minimální mzdou do tří skupin. Česko patří mezi země, kde je minimální mzda nižší než 1 000 eur měsíčně, spolu s Maltou, Estonskem, Slovenskem, Maďarskem, Rumunskem, Lotyšskem a Bulharskem. Nejnižší minimální mzdu má Bulharsko (620 eur), nejvyšší Lucembursko (2 771 eur).
Polsko je o skupinu výš – jeho minimální mzda se pohybuje mezi 1 000 a 1 500 eury. To je první část vysvětlení, proč se Agnieszce daří lépe. Druhá část přichází po přepočtu na kupní sílu.
V paritě kupní síly činila česká minimální mzda v červenci 2026 podle Eurostatu 1 015 PPS. Je to nejnižší hodnota ve skupině zemí mezi 1 000 a 1 500 PPS. Polsko se se 1 547 PPS dostalo do nejvyšší skupiny, kam patří i Německo, Francie nebo Nizozemsko. Nejvyšší minimální mzdu v kupní síle má Německo (2 164 PPS).
Zjednodušeně: polská minimální mzda by podle těchto údajů koupila zhruba o polovinu víc zboží a služeb než česká. Takové srovnání je ovšem přibližné – parita kupní síly počítá s průměrným spotřebním košem celé země, ne s tím, co kupuje pokladní v Ústí.
Proč Polsko utíká
Polsko dlouhodobě zvyšuje minimální mzdu rychleji než Česko a drží ji vysoko vůči běžným výdělkům. Eurostat to ukazuje na takzvaném Kaitzově indexu, tedy na poměru minimální mzdy k mediánu hrubých výdělků (za rok 2024). Polsko patří k zemím, kde minimální mzda přesahuje 60 % mediánu. Česko je ve skupině 50 až 60 %.
Rozdíl je vidět i na tom, kolik lidí za minimální mzdu nebo těsně nad ní pracuje. Podle Eurostatu (údaje za rok 2022) mělo v Česku výdělek nižší než 105 % minimální mzdy jen 2,6 % zaměstnanců – nejméně v EU. V Polsku to bylo 10,1 %. Česká minimální mzda tedy přímo ovlivňuje relativně málo lidí. Nepřímo ale působí víc: od jejího násobku se odvíjí například minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění zaměstnanců a mzdy těsně nad ní.
Má to i druhou stránku. Rychlý růst minimální mzdy je pro malé firmy v chudších regionech citelný náklad. Podnikatel, který zaměstnává tři prodavačky v malém obchodě, zaplatí od ledna na mzdách a odvodech výrazně víc, a bez zdražení nebo propouštění to nemusí unést. Polsko se stejnou debatou potýká už roky. Česko do ní vstupuje teprve teď.
Co si za minimálku koupí člověk, ne statistika
Parita kupní síly je užitečný nástroj, ale má slabé místo. Předpokládá, že všichni utrácejí podle průměrného koše. Lidé s nízkými příjmy přitom dávají nadprůměrný podíl peněz za jídlo, bydlení a energie. Pokud právě tyto položky zdražují rychleji než průměr, je jejich pocit z inflace horší, než ukazuje celostátní index. Lenka si nevšimne, že zlevnily letenky nebo elektronika. Všimne si, že zdražil nájem a máslo.
To platí v Česku i v Polsku. Rozdíl je ale v tom, kolik zbude po zaplacení základních výdajů. České nájmy ve velkých městech jsou vůči mzdám vysoko a Lenka, pokud nebydlí ve vlastním, dá za bydlení velkou část výplaty. Proto může být skutečný rozdíl mezi ní a Agnieszkou citelnější nebo naopak menší, než ukazuje průměrný přepočet.
Dva roky dohánění
Pokud se naplní vládní odhady, minimální mzda poroste i v roce 2028. Koeficient 0,458 by při dalším růstu průměrné mzdy znamenal další výrazné navýšení. Česko by se tak v kupní síle mohlo posunout ze spodní části své skupiny. Na Polsko ale nedosáhne, pokud polská minimální mzda poroste podobným tempem.
Pro Lenku to v lednu znamená zhruba o 2 500 korun hrubého víc. Čistého z toho zůstane méně, ale i tak jde o nejvyšší jednorázové přidání, které od státu kdy dostala. Otázka, kterou si její zaměstnavatel klade v těchto týdnech, je jiná: o kolik zdraží zboží v regálu, aby ji mohl zaplatit?
Zdroje
- — Sbírka zákonů ČR (Zakony pro lidi): Nařízení vlády č. 164/2026 Sb., o koeficientech pro výpočet minimální mzdy v letech 2027 a 2028
- — Eurostat: Minimum wage statistics
- — Ministerstvo práce a sociálních věcí: Minimální mzda v roce 2027 vzroste na 24 900 korun
Sleduje mezinárodní srovnání životní úrovně, mezd a cen – a to, co za nimi opravdu stojí.