Novela energetického zákona: Stát chce brát výrobcům elektřiny až 90 % nadměrných příjmů
Vláda schválila návrh, podle kterého by stát v době drahých energií mohl brát výrobcům až 90 % příjmů nad stropem a regulovat ceny elektřiny. Rozhodne Sněmovna.
Vláda v pondělí 9. listopadu schválila novelu energetického zákona, která by státu v době drahých energií dovolila sebrat výrobcům elektřiny až 90 % takzvaných nadměrných příjmů. Tedy všeho, co utrží nad cenovým stropem, který by předem určila vláda nařízením. Stejná novela by kabinetu umožnila regulovat ceny elektřiny pro spotřebitele. Návrh teď míří do Poslanecké sněmovny a sám o sobě nic nespouští: žádný strop ani odvod zatím neplatí.
Zprávy to podávají jako „zbraň proti drahým energiím“. Já bych to nazval spíš pojistkou v šuplíku. Ceny plynu a elektřiny se od března kvůli konfliktu na Blízkém východě zvedly o desítky procent a vláda chce mít připravený nástroj, aby nemusela v krizi psát zákon narychlo přes noc, jako se to stalo v roce 2022. To je rozumný záměr. Otázka je, kolik z toho uvidí na faktuře běžná firma nebo domácnost a kdy.
Co přesně vláda navrhuje
Podle schváleného návrhu by mechanismus fungoval ve třech krocích:
- Strop: vláda by nařízením stanovila, jaký příjem z prodeje elektřiny je pro výrobce ještě „přiměřený“.
- Odvod: z příjmu nad tímto stropem by výrobce odvedl až 90 %. Zbylých 10 % mu má podle důvodové zprávy zůstat, aby se mu vyplatilo vyrábět i v hodinách, kdy je elektřiny nejvíc potřeba.
- Použití peněz: výnos by šel jen na mimořádnou regulaci cen elektřiny pro spotřebitele nebo na příspěvky provozovatelům sítí, tedy na snížení regulované složky ceny, kterou platí domácnosti i firmy.
Spuštění má být podmíněno mimořádnou situací na trhu. Novela by zároveň nahradila jednorázovou úpravu z let 2022–2023 trvalým rámcem. Pokud ji parlament schválí, vláda by ji podle dostupných informací mohla použít nejdřív v příštím roce. Konkrétní výši stropů ani přesnou definici „mimořádné situace“ zatím veřejně neznáme, ty by teprve přišly v nařízení.
Jak to vypadalo minule a kolik to vyneslo
Tohle není nový vynález. Od 1. prosince 2022 do 31. prosince 2023 platil odvod z nadměrných příjmů výrobců elektřiny se stejnou sazbou 90 %. Stropy se tehdy lišily podle technologie: jádro 70 eur za MWh, komunální odpad 100 eur, vítr, slunce a voda 180 eur, hnědé uhlí 170 nebo 230 eur podle velikosti elektrárny a biomasa 210 až 240 eur. Výrobci do 1 MW instalovaného výkonu byli vyňatí. Odvod se platil měsíčními zálohami a spravoval ho Energetický regulační úřad spolu s finanční správou.
Ministerstvo financí v lednu 2024 uvedlo, že z tohoto odvodu se do státního rozpočtu za rok 2023 převedlo 18,5 miliardy korun. Daň z neočekávaných zisků vynesla ve stejném roce 39,1 miliardy. Odvod tedy přinesl méně než polovinu toho, co windfall tax.
Tohle číslo bych nebral jako selhání. Odvod z principu vybírá jen tehdy, když tržní cena leží nad stropem. Jakmile ceny elektřiny v průběhu roku 2023 klesly, nadměrné příjmy zmizely a s nimi i výnos. Nástroj se tak sám vypíná, když krize odezní. Pro veřejné finance to ale znamená jednu nepříjemnou věc: na výnos z odvodu se nedá spolehnout předem. Kdo podle něj plánuje výdaje na podporu cen, může zjistit, že peníze nepřijdou, zatímco závazek vůči spotřebitelům už platí.
Co to znamená v korunách: modelový propočet
Ilustrační příklad, ne předpověď. Výrobce prodá megawatthodinu za 250 eur a vláda nastaví strop na 180 eur. Nadměrný příjem je 70 eur, odvod 90 % z toho dělá 63 eur a výrobci zůstane 187 eur. Stát tedy z každé takové megawatthodiny získá 63 eur na snížení cen.
Na straně spotřebitele záleží na tom, o kolik by se díky výnosu snížila regulovaná složka. Pokud by to bylo třeba 500 Kč za MWh (čistě hypotetická hodnota pro výpočet):
- domácnost, která spotřebuje řádově 2,5 MWh ročně, by ušetřila kolem 1 250 Kč bez DPH za rok,
- malá dílna nebo kavárna se spotřebou kolem 30 MWh by ušetřila asi 15 000 Kč bez DPH,
- středně velký výrobní podnik s 1 000 MWh by se dostal na půl milionu korun.
Z praxe vím, že pro malou firmu je 15 tisíc ročně příjemná úleva, ale nic, co by změnilo její ekonomiku. Kdo v roce 2022 přecházel z fixace na spotovou cenu, ten řešil úplně jiné řády. Regulovaná složka je jen část účtu. Silovou elektřinu si firma platí podle smlouvy s obchodníkem a tu novela přímo neřeší, pokud vláda nesáhne i k regulaci konečné ceny, kterou návrh rovněž umožňuje.
Kde vidím přínosy a kde rizika
Přínos je jasný: předvídatelnost. Trh ví dopředu, jaká pravidla přijdou, a stát nebude improvizovat. Výrobci v roce 2022 dostali odvod na stůl během několika týdnů a s tím se těžko plánovaly investice.
Rizika jsou tři. Zaprvé, trvalá možnost odvodu je pro investory signál, že v nejlepších letech jim stát může vzít většinu marže. To může prodražit financování nových zdrojů, včetně obnovitelných, a nakonec i elektřinu samotnou. Zadruhé, hodně záleží na stropu. Když bude moc nízko, výrobci budou méně ochotní prodávat v drahých hodinách; když bude vysoko, odvod nic nevybere. Zatřetí, pravomoc vlády regulovat ceny nařízením je silný nástroj, jehož rozsah by měl parlament pečlivě vymezit. A nakonec politika: návrh ještě neprošel Sněmovnou a jeho konečná podoba se může výrazně změnit.
K cenám ještě jedna poznámka. Statistika spotřebitelských cen počítá elektřinu jako jednu položku v koši průměrné domácnosti. Jenže důchodkyně v nezatepleném domku s přímotopy vnímá zdražení elektřiny úplně jinak než rodina v panelovém bytě s ústředním topením. Stejně tak pekárna s elektrickými pecemi a účetní kancelář. Průměrné číslo o inflaci energií jim oběma řekne málo.
Co s tím prakticky
- Nečekejte, že vás stát spasí. I kdyby novela prošla rychle, regulace se může spustit až za mimořádné situace a nejdřív v příštím roce. Rozpočet na energie na rok 2027 stavte na současných smluvních cenách, ne na předpokladu zastropování.
- Vytáhněte si smlouvu s dodavatelem. Zjistěte, kdy vám končí fixace, jak se cena mění po jejím skončení a jaká je výpovědní lhůta. To má na váš účet mnohem větší vliv než jakýkoli odvod.
- Rozdělte si fakturu na silovou a regulovanou část. Pokud by stát dotoval regulovanou složku, budete přesně vědět, o kolik se vás to týká. Stačí roční spotřeba v MWh krát případné snížení.
- Pokud sami vyrábíte (fotovoltaika na střeše haly, kogenerace) a elektřinu prodáváte do sítě, sledujte, kde novela nastaví hranici výkonu pro výjimku. V letech 2022–2023 se odvod netýkal zdrojů do 1 MW. Pokud se na vás vztáhne, počítejte s tím v cash flow, minule se platilo měsíčními zálohami.
- V účetnictví si případný odvod zaúčtujte jako samostatný náklad a s daňovým poradcem ověřte jeho daňovou uznatelnost podle znění, které parlament nakonec schválí.
- Energeticky náročné firmy by měly projít s dodavatelem možnosti zajištění ceny na příští rok. Jestli stát ceny opravdu zastropuje, je zatím otevřené.
Osobně tu pojistku v šuplíku vítám. Jen bych nechtěl, aby se z ní stal důvod, proč firmy přestanou řešit vlastní energetickou strategii. Minule ti, kdo spoléhali na stát, platili nejdéle a nejvíc.
Zdroje
- — Seznam Zprávy (ČTK): Stát by mohl na odvodech vybrat až 90 procent nadměrných příjmů výrobců elektřiny
- — Aktuálně.cz (ČTK): Úprava regulace cen elektřiny a stropu pro příjmy výrobců, vláda schválila novelu zákona
- — Ministerstvo průmyslu a obchodu: Vláda schválila odvod z nadměrných příjmů pro výrobce elektřiny (9. 11. 2022)
- — Ministerstvo financí ČR: Státní rozpočet hospodařil v roce 2023 s deficitem 288,5 mld. Kč
Stropy příjmů výrobců elektřiny v odvodu 2022–2023 (EUR/MWh)
⚠ Jde o stropy z let 2022–2023; nová novela je zatím jen návrh a konkrétní stropy by stanovila vláda nařízením, proto berte graf jako orientační přiblížení a aktuální údaje si ověřte u primárního zdroje.
| Kategorie | Strop v EUR za MWh |
|---|---|
| Jádro | 70 |
| Komunální odpad | 100 |
| Hnědé uhlí nad 140 MW | 170 |
| Vítr, slunce, voda | 180 |
| Biomasa pevná | 210 |
| Hnědé uhlí do 140 MW | 230 |
| Biomasa plynná | 240 |
Zakladatel Firmologu, člen Komory certifikovaných účetních ČR a člen AIA (Association of International Accountants – Asociace mezinárodních účetních). Píše o podnikání, číslech a o tom, jak se ekonomika skutečně promítá do života lidí a firem – v Česku i v zahraničí.