Osm zdravých let po pětašedesátce: Proč Češi stárnou v nemoci dřív než Evropané
Češka, která oslaví pětašedesátiny, se podle Eurostatu dožije v průměru téměř 86 let. Bez zdravotních omezení ale prožije jen osm z nich. Co to znamená pro důchodový věk i rodinné rozpočty.
Miroslav z Jihlavy loni v létě odešel do důchodu. Čtyřicet let pracoval jako zámečník ve fabrice a měl plán: chata, vnoučata, konečně opravit starou škodovku, která čeká v garáži od devadesátých let. Půl roku nato mu lékař diagnostikoval artrózu kyčle a rok čeká na operaci. Škodovka stojí dál. Na chatu jezdí, když ho synovec vezme autem.
Miroslav není výjimka. Je to statistický průměr.
Dlouhý život, krátké zdraví
Eurostat letos v červenci zveřejnil údaje o takzvaných letech prožitých ve zdraví za rok 2024. Ukazatel říká, kolik let může člověk v průměru očekávat bez omezení v běžných činnostech kvůli zdravotním problémům. Vychází z výběrového šetření, ve kterém lidé sami hodnotí, zda je jejich zdraví v běžném životě omezuje.
Čech, který se narodil v roce 2024, se podle těchto dat dožije v průměru 80,1 roku. Bez zdravotních omezení z toho prožije 62,4 roku. Průměr Evropské unie je 81,5 roku života a 65,2 roku ve zdraví. Rozdíl v délce života činí necelý rok a půl, v letech ve zdraví bezmála tři roky.
Ještě výrazněji to vypadá v důchodovém věku. Pětašedesátiletý Čech má před sebou v průměru 18,9 roku života, ale jen 8 let ve zdraví. Tedy zhruba 42 % zbývajícího života. Evropan v témže věku má před sebou 20,2 roku a z nich 10,3 roku ve zdraví, zhruba polovinu.
Jak si Česko vede proti sousedům
Zdravých let po pětašedesátce bylo v roce 2024 podle Eurostatu:
- Švédsko: 14,2 roku
- Malta: 12,2 roku
- průměr EU: 10,3 roku
- Polsko: 9,3 roku
- Rakousko: 9,2 roku
- Německo: 8,6 roku
- Česko: 8,0 roku
- Slovensko: 4,9 roku
Česko je tak pod průměrem Unie i pod Polskem, kde se lidé dožívají v průměru kratšího věku. Německo a Rakousko jsou na tom překvapivě podobně. Mezinárodní srovnání tohoto ukazatele je ale potřeba brát s rezervou. Data stojí na tom, jak lidé sami své zdraví hodnotí, a to se mezi zeměmi liší i kulturně: někde se o bolestech mluví snáz, jinde si lidé stěžují méně. Rozdíly o desetiny roku proto mnoho neznamenají. Rozdíl mezi osmi a čtrnácti lety se ale kulturou vysvětlit nedá.
Ženy žijí v Česku déle než muži, 83,0 roku proti 77,1 roku. Ve zdraví ale ženy prožijí jen 63,2 roku a muži 61,7 roku. Ženy tak mají o šest let delší život, ale jen o rok a půl delší zdraví. Zbytek prožívají s omezeními.
Co to znamená pro rodinný rozpočet
Statistika let ve zdraví se obvykle čte jako zpráva o zdravotnictví. Je to ale i ekonomická zpráva o domácnostech.
Roky s omezením znamenají výdaje, které ve výdajích průměrné domácnosti nevidíme: léky a doplatky, zdravotní pomůcky, taxi k lékaři, úprava koupelny, později pečovatelská služba. A hlavně čas dětí. Péče o stárnoucí rodiče v Česku z velké části stojí na rodině, nejčastěji na dcerách a snachách v padesáti letech, tedy v době, kdy by měly být na vrcholu výdělků a spořit na vlastní důchod.
Pro Miroslava to znamená, že jeho starobní důchod, který měl stačit na benzin na chatu a dárky pro vnoučata, z velké části spolkne život s nemocí. Pro jeho dceru, že si v práci vzala kratší úvazek, aby ho mohla vozit na rehabilitace.
Důchodový věk a zdravá léta
Tady se data o zdraví potkávají s politikou. Podle zákona o důchodovém pojištění ve znění reformy z roku 2024 se důchodový věk pro lidi narozené po roce 1965 postupně zvyšuje o jeden měsíc za každý ročník a pro ročníky 1989 a mladší dosáhne 67 let. Současná vláda slíbila věk zastropovat na 65 letech, do Sněmovny se ale tato změna zatím nedostala. První důchodová novela, kterou vláda schválila letos v létě, ji neobsahuje.
Obě strany sporu se o data Eurostatu mohou opřít. Zastánci vyššího věku upozorňují, že délka života roste a důchodový systém bez úprav nevydrží. Odpůrci namítají, že průměrný Čech má v pětašedesáti před sebou jen osm zdravých let, a každý rok práce navíc je ukrajuje. Fyzicky pracující lidé s nižším vzděláním přitom podle dlouhodobých výzkumů žijí kratší dobu a ve zdraví ještě kratší než průměr, takže průměrné číslo je pro ně spíš optimistické.
Ani jedna strana nemá pravdu úplně. Problém není jen v tom, kdy lidé do důchodu odcházejí, ale v jakém zdravotním stavu tam přicházejí. Švédsko má důchodový věk podobný jako Česko, ale jeho šedesátníci mají před sebou téměř dvakrát víc zdravých let.
Kde se ztrácí šest let
Proč se Češi dostávají do důchodu v horší kondici? Na vině je kombinace faktorů, které se zlepšují jen pomalu: vysoká spotřeba alkoholu a vyšší podíl kuřáků než ve Skandinávii, obezita a nedostatek pohybu, ale i to, že prevence a rehabilitace jsou v českém zdravotnictví popelkou. Na operace kloubů se čeká měsíce, rehabilitace po nich se často zkracuje. Výsledkem je, že člověk, který by po operaci mohl ještě roky fungovat bez omezení, se z čekání vrátí slabší.
Přínos by tu měl i stát, který řeší peníze. Každý rok, který člověk prožije ve zdraví, znamená nižší výdaje na péči a déle aktivního člověka, který může pracovat, i když třeba jen na kratší úvazek, hlídat vnoučata nebo pomáhat v obci.
Miroslav doufá, že po operaci škodovku ještě dodělá. Pokud bude čekat stejně dlouho jako jeho sousedé, bude to stihnout těsně před tím, než mu statistika přestane dávat zdravé roky. Otázka, kterou by si politici měli klást, nezní jen „do kolika pracovat“, ale také „s kolika zdravými lety do důchodu“.
Zdroje
- — Eurostat: Healthy life years by sex (hlth_hlye), 2019–2024
- — Zákony pro lidi / Sbírka zákonů: Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (§ 32 a příloha)
Sleduje mezinárodní srovnání životní úrovně, mezd a cen – a to, co za nimi opravdu stojí.