Firmolog RSS
Firmolog

Past jménem IČO: Proč vás vyhazov externisty může stát miliony

Ukončit spolupráci s freelancerem ze dne na den se zdá jako snadný způsob, jak ušetřit. Pokud ale soud uzná zastřený pracovní poměr, čeká firmu tvrdý finanční dopad.

FC
Frank Cross · Zakladatel Firmologu
12. 10. 2026 · 8 min čtení
Sdílet f X in

Pošlete e-mail, že k pátému dni v měsíci končíte spolupráci. Vaše firma se rozhodla šetřit a externista na IČO je logicky první na ráně. Žádné odstupné, žádná dvouměsíční výpovědní lhůta, žádné odbory. Prostě zaplatíte poslední fakturu a jdete dál. Přesně takhle si spousta majitelů firem představuje flexibilitu takzvaného agilního týmu. Jenže za dva týdny vám přistane na stole předžalobní výzva. Bývalý dodavatel se domáhá určení, že šlo o zastřený pracovní poměr, a napadá platnost „výpovědi“. A vy najednou zjišťujete, že ta úspora na odvodech se může proměnit v likvidační problém.

Jako účetní a daňový poradce vidím tenhle scénář v praxi častěji, než byste čekali. Podnikatelé mají často pocit, že švarcsystém je relikvie z devadesátých let, kterou úřady tolerují, pokud se to nedělá moc okatě. Z papírového hlediska mají vše ošetřené. Smlouva se jmenuje „Rámcová smlouva o poskytování služeb“, na faktuře je napsáno „Konzultace v oblasti marketingu“ a všichni jsou spokojení. Až do chvíle, kdy se firma rozhodne škrtat náklady.

Zastřený pracovní poměr: Kdy soud nečte nadpis smlouvy

Soudy a inspektoráty práce nezajímá, jak jste svůj smluvní vztah pojmenovali. Zkoumají faktický stav věci. Pokud váš externista chodí do vaší kanceláře, používá váš firemní notebook, má e-mailovou adresu s vaší doménou a jeho práce je začleněna do hierarchie firmy (tedy má nadřízeného, který mu úkoluje práci a schvaluje dovolenou), vykonává takzvanou závislou práci.

Zákoník práce mluví jasně: závislá práce smí být vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu. Pokud se tak děje na základě živnostenského oprávnění, jde o nelegální zaměstnávání. A tady začíná ten pravý právní a finanční tanec, jakmile se s takovým člověkem rozejdete ve zlém. Zatímco u klasického zaměstnance byste museli mít zákonný důvod k výpovědi a zaplatit odstupné, u IČOaře prostě vypovíte smlouvu. Pokud se ale on obrátí na soud a prokáže, že byl fakticky zaměstnancem, soud vaši výpověď smlouvy o poskytování služeb vyhodnotí jako neplatné rozvázání pracovního poměru.

Anatomie finanční katastrofy

Pojďme si rozebrat, co přesně to pro firemní kasu znamená. Nejde totiž jen o nějakou jednorázovou pokutu. Jde o kaskádu nákladů, která dokáže položit i dobře rozjetý byznys.

Prvním úderem je náhrada mzdy. Pokud soud po dvou letech sporů pravomocně rozhodne, že výpověď byla neplatná, znamená to, že pracovní poměr celou dobu trval. A protože jste vy jako zaměstnavatel neumožnili zaměstnanci pracovat, jde o překážku na straně zaměstnavatele. Musíte mu doplatit průměrný výdělek za celou dobu trvání sporu. Dva roky průměrného platu za člověka, který pro vás nehnul prstem, plus úroky z prodlení.

Druhým úderem jsou odvody. Stát se přihlásí o své. Z částek, které jste externistovi v minulosti vypláceli na fakturu, musíte zpětně doplatit sociální a zdravotní pojištění. Zákonné sazby pro zaměstnavatele jsou neúprosné: 24,8 % na sociální zabezpečení a 9 % na zdravotní pojištění. K tomu si připočtěte penále z prodlení, které činí přesně 0,04 % z dlužné částky za každý den prodlení. Úroky naskakují neuvěřitelným tempem.

Třetím úderem je samotná sankce za nelegální zaměstnávání od Oblastního inspektorátu práce (OIP). Zákon o zaměstnanosti stanovuje za umožnění výkonu nelegální práce právnické osobě pokutu, jejíž spodní hranice je 50 000 Kč a horní hranice může dosáhnout až 10 000 000 Kč. I když se úřady většinou drží u spodní hranice u menších firem, zbytečně vyhozené peníze to jsou vždy.

Inflační tlaky a iluze vyššího výdělku

Proč vlastně firmy do tohoto rizika jdou? Důvodem je často snaha optimalizovat náklady v době ekonomického tlaku. Během období vysoké inflace, kdy rostou ceny vstupů a tlak na růst mezd je enormní, se firmy snaží vyhnout 33,8 % odvodům. Na druhé straně jsou samotní pracovníci. Suchá čísla o meziroční míře inflace často neodrážejí to, co lidé reálně cítí ve svých peněženkách při placení energií nebo nákupu potravin. Subjektivní vnímání zdražování vede k tomu, že pracovník raději přistoupí na fakturaci, protože mu na účtu každý měsíc přistane o dvacet procent vyšší čistá částka než při klasické pracovní smlouvě.

Obě strany si myslí, že vyzrály na systém. Pracovník má pocit, že lépe zvládá rodinný rozpočet, a firma si chválí levnějšího člověka. Tento křehký smír ale vydrží jen do chvíle, než firma potřebuje škrtat nebo než pracovník onemocní a zjistí, že nemá nárok na placenou neschopnost ani ošetřovné. Tehdy iluze svobody padá a nastupuje pocit křivdy, který je nejlepším palivem pro soudní spory.

Z mé účetní praxe: E-mail, který stál přes milion

Před pár lety jsem přebíral účetnictví jedné střední technologické agentury. Měli tým zhruba třiceti lidí, z toho polovinu na IČO. Upozorňoval jsem majitele, že jejich „freelanceři“ mají podepsané NDA, fixní pracovní dobu od devíti do pěti, a dokonce v interním systému žádají o schválení „dovolené“, kterou jim agentura proplácela formou paušální fakturace. Bylo to učebnicové nelegální zaměstnávání.

Majitel to tehdy smetl ze stolu s tím, že tak to dělají všichni. O půl roku později se rozhodli rozloučit s jedním seniorním kodérem. Poslali mu e-mail s okamžitým ukončením smlouvy. Kodér se obratem spojil s advokátem a podal žalobu. Argumentace byla neprůstřelná: měl přidělený firemní stůl, firemní vybavení, neměl žádné jiné klienty a pracoval pod přímým vedením projektového manažera.

Firma nakonec přistoupila na mimosoudní vyrovnání. Vyplatili mu částku odpovídající zhruba osmi měsíčním platům, jen aby stáhl žalobu a neupozornil inspektorát práce. Kdyby to došlo k soudu, celkové náklady na doměrky, penále, náhradu mzdy a soudní výlohy by agenturu stály řádově vyšší stovky tisíc až miliony korun, což by pro ni mohlo být likvidační.

Jak poznat, že máte v týmu časovanou bombu

Pokud s externisty spolupracujete, udělejte si rychlý audit. Ptejte se sami sebe:

  • Kdo určuje, kdy a kde se práce vykonává? Pokud vyžadujete přítomnost v kanceláři v konkrétní hodiny, je to problém.
  • Čí nástroje se používají? Správný dodavatel by měl pracovat na vlastním stroji a používat vlastní software.
  • Jak je definována odměna? Platíte za odpracované hodiny a dny, nebo za konkrétní dodané dílo a výsledek?
  • Může dodavatel teoreticky poslat za sebe náhradu? Pokud si najímáte konkrétního člověka a zakážete mu delegovat práci na jeho subdodavatele, silně to připomíná pracovněprávní vztah.

Narovnání vztahů dřív, než přijde dopis od advokáta

Neříkám, že máte zítra všechny externisty překlopit na hlavní pracovní poměr. Outsourcing a B2B spolupráce jsou legitimní a ekonomicky nutné nástroje. Musíte je ale nastavit správně. Smlouva s freelancerem nesmí připomínat pracovní smlouvu, ve které jste jen přepsali slovo „zaměstnanec“ na „zhotovitel“.

Spolupráce musí být založena na SLA (Service Level Agreement) nebo na definovaných výstupech. Freelancer by měl mít volnost v tom, jak a kdy úkol splní, pokud dodrží termín a kvalitu. Neměl by být součástí interní firemní struktury a rozhodně by neměl figurovat na firemním seznamu zaměstnanců pro účely benefitů nebo teambuildingů.

Pokud si nejste jistí, jestli váš vztah s klíčovými dodavateli nebalancuje na hraně zákona, nečekejte na první konflikt. Nechte si smlouvy a hlavně faktické fungování zkontrolovat odborníkem na pracovní právo. Ty peníze za konzultaci jsou ničím v porovnání s tím, co vás může stát jedna naštvaná e-mailová odpověď od člověka, o kterém jste si mysleli, že ho můžete kdykoliv beztrestně odpojit od firemního Slacku.

Sdílet f X in

Porovnání nákladů: OSVČ vs. Zaměstnanec vs. Prohraný soud

Zdroj: Vlastní modelový výpočet – orientační odhad pro mzdu 60 tis. Kč

⚠ Čísla jsou pouze orientační ilustrací, reálné doplatky u soudu závisí na délce sporu, výši pokuty od OIP a konkrétních penálech, které se počítají individuálně.

Kategorie Náklady firmy (v CZK)
OSVČ (měsíční fakturace) 60000
Zaměstnanec (superhrubá mzda) 80280
Zpětný postih (odhad sankcí a doplatků za 1 rok) 450000
FC
Frank Cross · Zakladatel Firmologu

Zakladatel Firmologu, člen Komory certifikovaných účetních ČR a člen AIA (Association of International Accountants – Asociace mezinárodních účetních). Píše o podnikání, číslech a o tom, jak se ekonomika skutečně promítá do života lidí a firem – v Česku i v zahraničí.