Pohonné hmoty o třetinu dráž, inflace 2,5 %: Komu průměr nesedí s peněženkou
Česko má nižší inflaci než eurozóna, protože levnější elektřina vyvažuje skok cen paliv. Dojíždějící rodina a důchodkyně v paneláku ale prožívají úplně jiný rok.
Pavel dojíždí každý den z vesnice u Benešova do skladu na okraji Prahy. Sedmdesát kilometrů tam, sedmdesát zpátky, starší dieselové kombi. Letos v září zjistil, že plná nádrž ho stojí výrazně víc než loni a že účtenky od pumpy už tvoří největší položku jeho měsíčních výdajů po hypotéce. Když v rádiu slyšel, že inflace je 2,5 %, zasmál se.
Jeho teta Jarmila žije sama v brněnském paneláku, auto nemá a topí ústředním topením. Pro ni byl letošní rok spíš úlevou. Nová smlouva na elektřinu vyšla levněji než ta stará a máslo v obchodě stojí méně než loni. Inflace 2,5 %? Na ní to tak nevypadá.
Oba mají pravdu. Číslo, které statistici zveřejní každý měsíc, je průměr. A letos se v něm potkávají dva velmi odlišné příběhy.
Co ukazují zářijová čísla
Podle Českého statistického úřadu vzrostly spotřebitelské ceny v září 2026 meziročně o 2,5 %, tedy o 0,6 procentního bodu víc než v srpnu. Měsíčně se cenová hladina nezměnila. Hlavní příčinou zrychlení byla doprava, kde ceny meziročně stouply o 13,2 %. Uvnitř ní pohonné hmoty a maziva zdražily o 37,5 %, jen za září o 8,1 %.
Na druhé straně stojí bydlení a energie. Elektřina byla meziročně levnější o 10,6 %, zemní plyn o 4,0 %. Teplo a teplá voda zdražily jen o 1,6 %. Naopak nájemné vzrostlo o 6,1 %, vodné o 3,9 % a stočné o 3,8 %.
Potraviny letos tlačí inflaci spíš dolů. Máslo je meziročně levnější o 37,3 %, polotučné trvanlivé mléko o 20,0 %, vepřové o 15,5 % a vejce o 12,6 %. Zelenina ale zdražila o 8,1 %.
A pak jsou tu služby. Zatímco zboží zdražilo meziročně o 1,2 %, služby o 4,6 %. Stravovací služby o 3,8 %, ubytování o 7,0 %.
Proč je Česko pod eurozónou
Harmonizovaný index, který umožňuje srovnání v rámci EU, vyšel pro Česko v září na 2,2 %. Eurostat ve stejném měsíci uvádí pro eurozónu i celou EU 3,8 %. Nejnižší inflaci mělo Švédsko (1,0 %), následované Maďarskem a Dánskem (shodně 2,1 %). Nejvyšší Rumunsko (6,5 %), Litva (6,1 %) a Bulharsko (5,6 %). Z našich sousedů měly podle předběžných odhadů Německo 3,3 % a Slovensko 3,1 %.
Rozdíl je z velké části v energiích. V eurozóně energie meziročně zdražily o 18,9 % a na celkové inflaci se podílely 1,7 procentního bodu. V Česku se zdražení paliv do značné míry vyrušilo s levnější elektřinou a plynem pro domácnosti. Mezinárodní srovnání je ale vždy přibližné: každá země má jiné složení spotřebního koše, jiné regulace cen energií a jiný podíl lidí, kteří jezdí autem.
Pro českou ekonomiku jako celek je to relativně dobrá zpráva. Pro Pavla ne.
Dvě domácnosti, dvě inflace
Spotřební koš, ze kterého se inflace počítá, odpovídá průměrné české domácnosti. Ta ale neexistuje. Skutečné rodiny utrácejí v jiném poměru, a proto prožívají jinou inflaci.
Pavlův rozpočet je postavený na autě. Pohonné hmoty v něm mají mnohem větší váhu než v průměrném koši. Když zdraží o víc než třetinu, cítí to každý týden u stojanu. K tomu bydlí ve vlastním a splácí hypotéku, takže levnější elektřina mu pomůže jen částečně. Jeho osobní inflace může být klidně několikanásobně vyšší než oficiálních 2,5 %. Přesné číslo nikdo nespočítá, záleží na tom, kolik najezdí a co ještě kupuje.
Jarmila je opačný případ. Velkou část jejího důchodu spolknou energie, potraviny a léky. Elektřina a mléčné výrobky zlevnily, auto nemá. Pokud bydlí v obecním bytě, nájem jí sice mohl vzrůst, ale celkově je pro ni letošní rok spíš klidnější než ty předchozí. ČSÚ počítá zvláštní index i pro domácnosti důchodců; ten se od celkového čísla obvykle liší o desetiny až jednotky procentního bodu podle toho, co zrovna zdražuje.
A pak je tu třetí typ, mladý pár v nájmu ve velkém městě. Ten zaplatí o 6,1 % vyšší nájem, častěji jí venku, kde ceny rostou o 3,8 %, a dovolenou s ubytováním o 7 % dražším. Paliva ho tolik netrápí, protože jezdí tramvají. Jeho pocit z letošního roku? Služby se zdražují a peníze mizí rychleji, než by odpovídalo statistice.
Pocit není chyba
Když lidé říkají, že „inflace je určitě vyšší, než tvrdí statistici“, nejde vždy o nedůvěru. Lidská paměť si pamatuje ceny věcí, které kupujeme často a vidíme na velké tabuli: benzín, chléb, pivo. Zlevnění elektřiny se projeví jednou za rok ve vyúčtování, kdežto cena u pumpy svítí každý den. Inflace, kterou cítíme, je proto vychýlená k často kupovaným položkám. A letos jsou to právě paliva, která rostou nejrychleji.
Co z toho plyne pro rodinný rozpočet
Pro domácnosti, které hodně jezdí, je to signál přepočítat si dopravu. Rozdíl mezi dvaceti a třiceti tisíci najetými kilometry ročně je při dnešních cenách paliv znát víc než před rokem. Spolujízda, kombinace s vlakem nebo jeden den práce z domu týdně mohou ušetřit víc než honba za akcemi v supermarketu.
Pro ty, kdo topí elektřinou nebo plynem, je naopak dobrá chvíle zkontrolovat, jestli jejich smlouva odpovídá nižším cenám. Zlevnění na trhu se nepromítne automaticky do starých smluv s fixací.
Další čísla zveřejní ČSÚ 10. listopadu. Ukážou, jestli zářijové zrychlení bylo jen výkyvem, nebo začátkem delšího trendu. Pro Pavla to ale bude stejně jen statistika. Jeho skutečná inflace se měří u stojanu, každý pátek cestou z práce.
Zdroje
- — Český statistický úřad: Indexy spotřebitelských cen – inflace – září 2026
- — Eurostat: Annual inflation up to 3.8% in the euro area (September 2026)
Sleduje mezinárodní srovnání životní úrovně, mezd a cen – a to, co za nimi opravdu stojí.