Firmolog RSS
Firmolog

Popelnice za dvanáct stovek: Proč obce zdražují odpad a co s tím má skládka

Obce teď v prosinci schvalují poplatky za odpad na příští rok. Zákon jim dovolí až 1 200 Kč na hlavu a skládkování každý rok zdražuje. Kdo to zaplatí a dá se ušetřit?

BŠ
Barbora Šimková · Publicistka pro podnikání
2. 11. 2026 · 6 min čtení
Sdílet f X in

U nás doma se o odpadech mluví dvakrát ročně. Jednou v březnu, když přijde termín platby poplatku, a podruhé v prosinci, když se po Vánocích plastový kontejner na ulici změní v uměleckou instalaci z polystyrenu a krabic od televizí. Letos se k tomu přidalo třetí téma: obecní zpravodaj, ve kterém radnice opatrně naznačuje, že poplatek na příští rok „bude třeba upravit“. V úřední řeči to znamená zdražit.

Nejsme jediní. Listopad a prosinec jsou měsíce, kdy zastupitelstva po celé republice schvalují rozpočty a obecně závazné vyhlášky o poplatcích. A odpad patří k položkám, které obcím rostou bez ohledu na to, jak pečlivě občané třídí.

Strop je 1 200 Kč a obce se k němu blíží

Poplatek za odpad upravuje zákon o místních poplatcích. Obec si může vybrat jednu ze dvou cest. První je klasický poplatek za obecní systém odpadového hospodářství – platí ho každý, kdo je v obci přihlášený, a jeho výše může být nejvýše 1 200 Kč za rok. Druhou cestou je poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, který se vypočítá podle toho, kolik domácnost skutečně vyhodí. Tady zákon stanoví strop 6 Kč za kilogram, nebo 1 Kč za litr objemu odpadu či kapacity nádoby. Obec může nastavit minimální základ, nejvýš 10 kilogramů nebo 60 litrů.

Obec nesmí vybírat obě varianty zároveň. Musí si vybrat. Většina obcí zůstává u jednodušší paušální sazby na hlavu, protože ji snadno vybere a nemusí vážit popelnice. Rodina se dvěma dětmi tak při maximální sazbě zaplatí 4 800 Kč ročně, bez ohledu na to, jestli kompostuje, třídí a nosí do obchodu vlastní krabičky, nebo jestli nedělá nic z toho.

Poplatek platí i majitel bytu, domu nebo chaty, ve kterých není nikdo přihlášený. Pro chalupáře to znamená, že platí dvakrát – doma za sebe a na chatě za chatu. Za každý měsíc, kdy je v nemovitosti přihlášený aspoň jeden člověk, se ale poplatek majiteli snižuje o dvanáctinu. Osvobozeni jsou například lidé v domovech pro seniory, v domovech pro osoby se zdravotním postižením, děti umístěné v zařízeních na základě rozhodnutí soudu nebo lidé ve výkonu trestu.

Skládka zdražuje podle jízdního řádu

Proč obce zdražují, když lidé třídí čím dál víc? Protože za to, co skončí na skládce, platí obec poplatek, který podle zákona o odpadech každoročně roste. U odpadu, který by se dal využít, je sazba v letošním roce 1 600 Kč za tunu, v roce 2027 bude 1 700 Kč, v roce 2028 1 800 Kč a od roku 2029 1 850 Kč za tunu. Pro srovnání: v roce 2021 to bylo 800 Kč.

Obce mají jednu úlevu. Za takzvaný zbytkový odpad, tedy směsný odpad do určitého množství na obyvatele, platí nižší sazbu – letos 600 Kč za tunu, od roku 2028 700 Kč a od roku 2030 800 Kč. Háček je v tom, že limit, do kterého se nižší sazba počítá, se každý rok snižuje. V roce 2026 je to 150 kilogramů na obyvatele, v roce 2027 140 kilogramů. Co obec vyprodukuje nad tento limit, platí plnou sazbou.

Od roku 2030 navíc zákon zakazuje ukládat na skládky odpad, který se dá recyklovat nebo energeticky využít. Obce tedy budou muset odpad vozit do spaloven nebo na dotřídění, což bývá dražší než dnešní skládka, zvlášť v regionech, kde žádná spalovna není nablízku.

Celý tenhle cenový tlak se dřív nebo později propíše do poplatku. Někde obce zatím doplácejí rozdíl z rozpočtu, jinde už dosáhly stropu a víc zdražit nemohou, ani kdyby chtěly.

Zdražení, které vidí každý

Poplatek za odpad je zvláštní druh ceny. V indexu spotřebitelských cen se ztratí – je to jedna malá položka mezi stovkami jiných. Ale v rodinném rozpočtu je vidět víc než zdražení másla o pár korun, protože se platí najednou a je to jedna konkrétní částka, kterou člověk zná nazpaměť. Když stoupne z 800 na 1 000 Kč na osobu, rodina s dětmi to zaznamená mnohem citelněji, než by odpovídalo jakékoli celostátní inflaci. Senior v jednočlenné domácnosti to vnímá jinak než čtyřčlenná rodina, a obě vnímání jsou oprávněná. Proto se o poplatku na zastupitelstvu debatuje vášnivěji než o rekonstrukci chodníku za několik milionů.

Platit od kila: spravedlivější, ale ne pro každého

Varianta „platíš, kolik vyhodíš“ zní spravedlivě. Domácnost, která třídí a kompostuje, zaplatí méně. Obce, které tento model zavedly, obvykle popisují pokles množství směsného odpadu. Má to ale i odvrácenou stranu. Systém vyžaduje čipy na nádobách, vážení nebo evidenci, tedy počáteční investici a administrativu. A část lidí místo třídění začne „optimalizovat“ – odpad skončí v cizí popelnici, v lese nebo v kamnech. To není šikana obyvatel, to je zkušenost.

Pro malé podnikatele to platí obdobně. Živnostník, který podniká z domu, zpravidla odpad z podnikání do obecního systému dávat nesmí, pokud s obcí nemá smlouvu. Kadeřnice s provozovnou v přízemí rodinného domu tak může platit poplatek za rodinu a zároveň smlouvu za provozovnu. Kdo to dosud neřešil, měl by se na obecním úřadě zeptat dřív, než se zeptá úřad sám.

Co může udělat domácnost

Na sazbě poplatku jednotlivec mnoho nezmění, pokud obec vybírá paušál na hlavu. Může ale ovlivnit, kolik obec zaplatí za skládku – a tedy jak rychle bude muset zdražovat. Každý kilogram plastu, papíru a bioodpadu, který neskončí ve směsném odpadu, snižuje objem, za který obec platí plnou sazbu. Kde obec umožňuje platit podle hmotnosti nebo objemu, se domácnosti, která poctivě třídí, změna modelu vyplatí docela rychle.

A pak je tu otázka, kterou stojí za to položit na nejbližším zastupitelstvu: kolik obec platí za tunu směsného odpadu, kolik ho vyprodukuje na obyvatele a jak daleko je od limitu, nad který už platí plnou sazbu. Odpověď vypoví o příštím poplatku víc než jakákoli úvaha ve zpravodaji.

Zdroje

Sdílet f X in
BŠ
Barbora Šimková · Publicistka pro podnikání

Píše o podnikatelské praxi, inflaci z pohledu běžné domácnosti a datech, která se skrývají za titulky.