Firmolog RSS
Firmolog

Poukaz pod stromeček: Kdy propadne, kdo ho proplatí a jak ho má zdanit prodejce

Dárkový poukaz je pohodlný dárek, který se snadno ztratí v šuplíku. Zákon mu žádnou minimální platnost nedává a peníze za nevyužitý poukaz vracet nemusí. Pro malé podnikatele zase skrývá daňový háček.

BŠ
Barbora Šimková · Publicistka pro podnikání
5. 11. 2026 · 6 min čtení
Sdílet f X in

V naší kuchyňské zásuvce, té, kde jsou gumičky, baterie neznámého stáří a návod k mixéru, který už nemáme, leží dárkový poukaz na masáž. Platnost mu skončila loni v březnu. Dostala jsem ho k narozeninám, měla jsem z něj upřímnou radost a pak jsem ho třináct měsíců „plánovala využít“.

Nejsem v tom sama. Poukaz je oblíbený dárek přesně proto, že nikdo nemusí přemýšlet nad velikostí svetru. Jenže právě to, co z něj dělá pohodlný dárek, z něj dělá i zvláštní finanční produkt. Kupující platí hned, obdarovaný čerpá někdy, nebo taky nikdy. A mezi tím leží pravidla, o kterých se moc nemluví.

Platnost si určuje obchodník

Český zákon nestanoví, jak dlouho musí dárkový poukaz platit. Neurčuje ani, co na něm musí být napsáno. Platnost je věcí obchodních podmínek, tedy smlouvy mezi prodejcem a zákazníkem. Nejvyšší soud v roce 2010 (sp. zn. 33 Cdo 1956/2007) dospěl k závěru, že ujednání, podle kterého poukaz neuplatněný do jednoho roku propadá bez náhrady, není ve spotřebitelské smlouvě nepřiměřené.

Roční platnost je tak v pořádku. Šest měsíců také. Kratší lhůty by se možná daly napadnout, ale kdo by kvůli poukazu na pedikúru chodil k soudu.

Česká obchodní inspekce k tomu říká jednoznačně: zákon podnikateli neukládá povinnost vrátit cenu poukazu nebo vyplatit částku za nevyužité služby, pokud se na tom obě strany předem nedohodnou. Poukaz tedy nelze proměnit zpátky v peníze jen proto, že se obdarovanému nehodí. Ani když propadne.

Praktický důsledek je jednoduchý a trochu nepříjemný. Při koupi poukazu je dobré podívat se na datum a podmínky, ne až po Vánocích. A obdarovanému to říct nahlas. Ideálně tak, aby si to pamatoval lépe než já.

Když obchod zavře dřív, než poukaz uplatníte

Horší než zapomnění je situace, kdy poukaz platí, ale není kde ho uplatnit. Malé kavárny, studia a obchůdky končí častěji, než bychom chtěli, a poukazy prodané v prosinci jsou pro ně v lednu, kdy jsou tržby slabé, vlastně bezúročná půjčka od zákazníků.

Pokud podnikatel skončí bez insolvence a prostě zavře, má držitel poukazu nárok na plnění, nebo peníze, a musí se o ně přihlásit u něj nebo jeho právního nástupce. Pokud skončí v insolvenci, stává se držitel poukazu věřitelem jako každý jiný a svou pohledávku musí přihlásit do insolvenčního řízení ve lhůtě stanovené soudem. Mezi věřiteli ale stojí ve frontě až za bankou a finančním úřadem a zpravidla dostane jen zlomek, často nic. Kvůli poukazu za tisíc korun se do toho skoro nikdo nepouští.

Z toho plyne nepříliš romantická rada: u malých provozoven, kde si nejsem jistá, jestli tu budou i na jaře, kupuju poukazy s kratší platností, nebo místo nich dávám rovnou termín. „Masáž 14. ledna v 17:00“ se nedá zapomenout v šuplíku.

Pro prodejce: kdy z poukazu odvést DPH

Teď druhá strana pultu. Kadeřnice, která před Vánoci prodá dvacet poukazů po tisícovce, má v pokladně dvacet tisíc. Kdy to jsou tržby a kdy ještě ne?

Pokud není plátcem DPH, což u menších provozoven s ročním obratem pod 2 miliony korun bývá běžné, řeší hlavně daň z příjmů. U plátce DPH rozhoduje, o jaký poukaz jde. Zákon o DPH od roku 2019 rozlišuje dva druhy:

  • Jednoúčelový poukaz je takový, u kterého je už při vydání známa sazba daně a místo plnění. Typicky poukaz na stříhání v konkrétním salonu. Daň se odvádí už při prodeji poukazu, protože zákon jeho převod považuje za poskytnutí samotné služby. Když zákazník později přijde na stříhání, už se nic dalšího nedaní.
  • Víceúčelový poukaz je všechno ostatní, třeba poukaz do obchodu, kde se prodávají věci se základní i sníženou sazbou. Jeho prodej se za dodání zboží nepovažuje. Daň se odvádí až při uplatnění, kdy je jasné, co si zákazník koupil.

Za poukaz se přitom nepovažuje každý papírek se slevou. Slevový kupon „minus 20 % na druhý nákup“ je jen sleva, ne poukaz ve smyslu zákona o DPH.

A co když poukaz nikdo neuplatní

Pro obchodníka je propadlý poukaz účetně příjemná věc: peníze má, službu poskytovat nemusí. Podle odborného výkladu se u jednoúčelového poukazu přijatá částka v účetnictví vede nejprve jako přijatá záloha a po vypršení platnosti se odúčtuje do ostatních výnosů. Pro daň z příjmů jde o zdanitelný výnos. DPH, která se odvedla už při prodeji, se nevrací, ani když se služba nikdy neposkytla.

U víceúčelového poukazu, kde se DPH platí až při uplatnění, k jejímu odvodu nemusí dojít vůbec. Daň z příjmů z propadlé částky ale zaplatit musí i tady.

Pro malou provozovnu z toho plyne jedna rozumná zásada: peníze za prodané poukazy nebrat jako tržbu, kterou lze utratit, dokud poukaz někdo neuplatní. Prosincová pokladna plná poukazů vypadá skvěle. Březen, kdy dorazí zákazníci s poukazy a nezaplatí ani korunu, už tolik ne.

Proč jsou poukazy tak oblíbené u obou stran

Kupující si poukazem kupuje klid, obdarovaný svobodu volby, obchodník hotovost předem. Část té hotovosti se nikdy nevrátí ve formě služby, a to je pro prodejce tichý bonus. V zahraničí se kvůli tomu v některých zemích zavedly minimální lhůty platnosti nebo ochrana držitelů poukazů při krachu prodejce. V Česku zatím o takové úpravě debata nevznikla.

Možná by stačilo méně. Třeba aby na každém poukazu bylo datum vytištěné stejně velkým písmem jako hodnota. Můj poukaz na masáž měl tisíc korun napsaných přes půl plochy a platnost drobně v rohu. Teď ho používám jako záložku. Je to nejdražší záložka, kterou jsem kdy měla.

Zdroje

Sdílet f X in
BŠ
Barbora Šimková · Publicistka pro podnikání

Píše o podnikatelské praxi, inflaci z pohledu běžné domácnosti a datech, která se skrývají za titulky.