Přístupný e-shop ze zákona: Koho se týká povinnost od června 2025 a kde jsou výjimky
Zákon o požadavcích na přístupnost platí od 28. června 2025. E-shopům, bankám a dopravcům ukládá zpřístupnit služby lidem s postižením. Mikropodniky se služeb netýká.
Od 28. června 2025 je účinný zákon č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost výrobků a služeb. Přenáší do českého práva evropskou směrnici o přístupnosti a týká se mimo jiné všech, kdo prodávají přes internet spotřebitelům. Uplynulo více než rok a v praxi pořád panuje nejistota: kdo přesně musí, co přesně musí a co hrozí, když to neudělá.
Tento text shrnuje, co zákon skutečně říká. Bez technického žargonu tam, kde to jde.
Na jaké výrobky a služby se zákon vztahuje
Zákon má dvě části. První se týká výrobků uvedených na trh po 28. červnu 2025:
- počítače a jejich operační systémy pro spotřebitele,
- samoobslužné platební terminály,
- samoobslužné terminály pro služby — bankomaty, automaty na jízdenky, odbavovací kiosky, informační terminály,
- spotřebitelská zařízení pro elektronické komunikace a pro přístup k audiovizuálním mediálním službám,
- čtečky elektronických knih.
Druhá část se týká služeb poskytovaných spotřebitelům:
- služby elektronických komunikací,
- přístup k audiovizuálním mediálním službám,
- finanční služby pro spotřebitele (typicky bankovnictví),
- elektronické obchodování,
- elektronické knihy a software k nim,
- prvky dálkové osobní dopravy — letecké, autobusové, železniční a vodní (weby, mobilní aplikace, elektronické jízdenky, informace o cestě, samoobslužné terminály),
- samoobslužné terminály v městské a příměstské dopravě.
Pro většinu firem, které čtou Firmolog, je podstatná položka „elektronické obchodování“. Jde o služby poskytované na dálku přes web nebo aplikaci za účelem uzavření spotřebitelské smlouvy. Prakticky tedy e-shop prodávající koncovým zákazníkům. Čistě B2B prodej pod zákon nespadá.
Výjimka pro mikropodniky
Zákon se podle § 2 odst. 3 nevztahuje na služby poskytované mikropodnikem. Mikropodnik zákon nedefinuje vlastními slovy, odkazuje na nařízení Komise (EU) č. 651/2014. Mikropodnikem je podle něj podnik, který zaměstnává méně než 10 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma nepřesahuje 2 miliony eur. Pro přepočet korun na eura se podle § 27 použije kurz ČNB k rozvahovému dni.
Tři praktické poznámky:
- Do počtu osob a obratu se v definici podle nařízení 651/2014 započítávají i propojené a partnerské podniky. Malý e-shop, který je součástí větší skupiny, mikropodnikem být nemusí.
- Výjimka pro služby je úplná. U výrobků je slabší: mikropodnik jako výrobce, dovozce nebo distributor musí požadavky na přístupnost splnit, je jen osvobozen od některých oznamovacích povinností vůči dozorovému orgánu.
- Status se může změnit. E-shop, který přibere desátého zaměstnance nebo přeroste obratovou hranici, se dostane pod zákon.
Co konkrétně musí poskytovatel služby udělat
Zákon sám obsahuje obecné požadavky a technické detaily nechává na harmonizovaných normách. V praxi se jako měřítko používá evropská norma EN 301 549, která pro webový obsah vychází z pravidel WCAG na úrovni AA. Pro e-shop to znamená zejména:
- web a aplikace musí být ovladatelné klávesnicí a srozumitelné pro čtečky obrazovky,
- obrázky produktů a ovládací prvky potřebují textové popisy,
- barevný kontrast a velikost textu musí umožnit čtení lidem se zhoršeným zrakem,
- formuláře včetně objednávky a platby musí jít vyplnit bez myši a s jasnými chybovými hláškami,
- identifikace a platba nesmí stát jen na prvku, který osoba s postižením nemůže použít.
Kromě samotné přístupnosti ukládá § 14 povinnost informovat. Poskytovatel musí v obchodních podmínkách nebo obdobném dokumentu zveřejnit, jak služba požadavky na přístupnost splňuje. Informace musí být zveřejněné po celou dobu poskytování služby a samy musí být přístupné. Na žádost je poskytovatel musí poskytnout i ve zvukové podobě.
Nepřiměřená zátěž: výjimka, kterou je třeba doložit
Podle § 15 nemusí poskytovatel požadavky splnit v rozsahu, v jakém by to vyžadovalo zásadní změnu služby nebo pro něj znamenalo nepřiměřenou zátěž. Kritéria hodnocení stanoví příloha zákona; jde o poměr nákladů a přínosů vzhledem k velikosti a zdrojům firmy.
Tato výjimka není automatická. Firma musí:
- vypracovat písemné posouzení, které nepřiměřenou zátěž dokládá,
- uchovávat je pět let od posledního poskytnutí služby,
- posouzení obnovit při každé změně služby a nejpozději do pěti let od posledního posouzení.
Na výjimku se nemůže odvolat ten, kdo na zajištění přístupnosti dostal dotaci nebo jiné obdobné plnění. Kdo tedy financoval nový web z dotačního programu, který přístupnost zahrnoval, nemůže pak tvrdit, že je pro něj nepřiměřeně nákladná.
Přechodná období do roku 2030
Zákon počítá s několika přechodnými ustanoveními v § 28:
- služby, které využívají výrobky zákonně používané před 28. červnem 2025, lze poskytovat nejdéle do 28. června 2030,
- služby poskytované podle smluv uzavřených před účinností zákona mohou beze změny pokračovat do konce smlouvy, nejdéle do 28. června 2030,
- samoobslužné terminály uvedené do provozu před účinností zákona lze používat nejdéle 20 let od prvního uvedení do provozu.
Pro e-shop přechodné období v podstatě neplatí. Webová prezentace a objednávkový proces, které běží po 28. červnu 2025, musí požadavky splňovat už teď.
Dozor a pokuty
Dozor nad většinou výrobků a služeb, včetně elektronického obchodování a finančních služeb, vykonává Česká obchodní inspekce. Elektronické komunikace kontroluje Český telekomunikační úřad, audiovizuální služby Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, jednotlivé druhy dopravy příslušné dopravní úřady.
Horní hranice pokut podle § 25 jsou odstupňované podle závažnosti přestupku: 1 milion, 2 miliony, 5 milionů a 10 milionů Kč. Nejvyšší sazba se týká například uvedení nevyhovujícího výrobku na trh. Jde o maximální sazby; skutečná výše pokuty závisí na okolnostech případu.
Náklady a přínosy
Kolik úprava e-shopu stojí, nelze říct obecně. U moderního webu postaveného na běžné šabloně může stačit audit a řada drobných úprav v řádu dní práce. U staršího řešení s vlastním kódem jde o rozsáhlejší projekt. Firmy by měly počítat i s průběžnými náklady: každá nová funkce, banner nebo platební metoda se musí znovu otestovat.
Přínosy nejsou jen společenské. Přístupný web bývá zároveň rychlejší, lépe ovladatelný na mobilu a lépe čitelný pro vyhledávače. Zákazníci se zdravotním postižením a starší lidé tvoří početnou skupinu, která na nepřístupném webu prostě nenakoupí.
Rizikem je naopak to, že zákon ponechává řadu pojmů na výkladu a ustálená dozorová praxe ČOI se teprve vytváří. Doporučený postup pro firmu, která si není jistá:
- Ověřit, zda je mikropodnik — včetně propojených osob.
- Pokud ne, nechat udělat audit podle EN 301 549 / WCAG.
- Doplnit prohlášení o přístupnosti do obchodních podmínek.
- Pokud něco nelze opravit, zpracovat a uložit posouzení nepřiměřené zátěže.
Udělat to dřív, než přijde první kontrola, vyjde levněji než to dělat pod tlakem správního řízení.
Zdroje
- — Zákony pro lidi / Sbírka zákonů ČR: Zákon č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost výrobků a služeb
Rozebírá nové zákony, daňové změny a dopady regulace na malé a střední firmy.