Firmolog RSS
Firmolog

Půl roku jednotného hlášení: Na čem zaměstnavatelé v JMHZ nejčastěji klopýtají

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele běží od dubna 2026. Shrnujeme lhůty, opravy, registraci nových lidí a body, které firmy podcenily.

PD
Petr Doležal · Analytik trhů a legislativy
22. 10. 2026 · 8 min čtení
Sdílet f X in

Od 1. dubna 2026 podávají všichni zaměstnavatelé v Česku jednotné měsíční hlášení (JMH). Jedno elektronické podání má postupně nahradit až 25 různých formulářů, které firmy dosud posílaly na různé úřady s různými termíny. Po šesti měsících provozu je vidět, kde systém funguje a kde firmy chybují. Tento text shrnuje pravidla, která platí, a místa, na která je dobré se podívat ještě před koncem roku.

Co je JMHZ a odkud se vzalo

Právní základ tvoří tři předpisy:

  • zákon č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele,
  • nařízení vlády č. 417/2025 Sb., které stanoví položky hlášení,
  • zákon č. 360/2025 Sb., který mění související zákony.

Zákon je účinný od 1. ledna 2026. Standardní podávání začalo hlášením za duben 2026, které se odevzdávalo mezi 1. a 20. květnem. Za leden až březen museli zaměstnavatelé dodatečně podat tři samostatná hlášení, a to v období od 1. dubna do 30. června 2026.

Data jdou jedním kanálem přes Českou správu sociálního zabezpečení do centrálního datového skladu ministerstva práce a sociálních věcí. Z něj si je berou oprávněné úřady: ČSSZ, Finanční správa, Úřad práce a Český statistický úřad. U statistického úřadu probíhá přechod postupně, plná integrace je plánovaná na rok 2027 a část zpravodajských povinností pro rok 2026 zůstala zachována.

Zdravotní pojišťovny do systému zapojené nejsou. Přehledy pro ně se posílají dál stejně jako dříve, každé pojišťovně zvlášť.

Koho se to týká

Všech zaměstnavatelů bez ohledu na právní formu a velikost. Patří sem i ti, kdo dosud nebyli u ČSSZ registrovaní, protože neměli zaměstnance účastné nemocenského pojištění – typicky firmy, které zaměstnávaly jen na dohody nebo v zaměstnání malého rozsahu. Tito zaměstnavatelé museli do evidence doplnit i zaměstnance, kteří v registru pojištěnců dosud nebyli.

Má-li firma dvě nebo více mzdových účtáren, plní povinnosti každá účtárna zvlášť za zaměstnance, pro které vede mzdy.

Pravidla, která platí každý měsíc

  1. Lhůta: JMH za kalendářní měsíc se podává od 1. do 20. dne následujícího měsíce. Hlášení za říjen tedy nejpozději 20. listopadu.
  2. Forma: výhradně elektronicky ve formátu datové věty – přes mzdový software, datovou schránku nebo ePortál ČSSZ. Pro podání datovou schránkou je určen identifikátor iie254d.
  3. Struktura: tři části – souhrnná (údaje o zaměstnavateli), pojistná (odvod pojistného na sociální zabezpečení) a individualizovaná (údaje o jednotlivých zaměstnancích).
  4. Variabilní symbol: každé podání ho musí obsahovat. Nově registrovaní zaměstnavatelé ho dostanou po přihlášení do evidence.
  5. Platba pojistného se nemění: platí se dál v obvyklé lhůtě.

Registrace a změny: osm dní

Od 1. dubna 2026 se noví zaměstnanci registrují do evidence novou formou elektronického podání. Lhůty:

  • Občan ČR: nejpozději do 8 kalendářních dnů od nástupu do zaměstnání.
  • Zahraniční zaměstnanec: nejpozději před okamžikem nástupu k výkonu práce, nejdříve 8 dní před předpokládaným dnem nástupu.
  • Změny údajů o zaměstnavateli nebo zaměstnanci: do 8 dnů ode dne, kdy se o nich zaměstnavatel dozvěděl.
  • Odhlášení zaměstnance: do 8 dnů od skončení zaměstnání, případně od okamžiku, kdy zaměstnavateli skončila povinnost poskytovat mu plnění.
  • Odhlášení zaměstnavatele: do 8 dnů od chvíle, kdy přestal zaměstnávat posledního zaměstnance.

Pravidlo pro cizince je v praxi nejčastějším zdrojem problémů. U agenturních a sezonních pracovníků, kteří nastupují nárazově, musí být registrace hotová dřív, než člověk poprvé vejde na pracoviště. Firmy, které dříve řešily papíry „do týdne“, musí přestavět interní proces.

Chyby a opravy: technická vs. formální vada

Zákon rozlišuje dva typy vad a každý má jiný následek:

  • Technická vada znamená, že podání je neúčinné – jako by nebylo podáno. Náprava se dělá novým prvotním hlášením.
  • Formální vada se opravuje opravným hlášením, které navazuje na původní podání. Nové JMH se nepodává.

Pokud ČSSZ zjistí vadu nebo hlášení vůbec nedorazí, vyzve zaměstnavatele k nápravě a dá mu lhůtu 8 dnů. Opravné hlášení za konkrétní měsíc lze podat nejpozději do 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém mělo být původní JMH podáno.

Kdo hlášení nepodá včas, v plném rozsahu a správně, vystavuje se riziku pokuty. ČSSZ na jaře deklarovala, že jejím cílem v přechodném období není sankcionovat, ale pomoci s přechodem. Tato vstřícnost se ale vztahovala hlavně na druhé čtvrtletí roku 2026. S každým dalším měsícem je rozumné počítat s tím, že tolerance klesá.

Kde firmy reálně chybují

Z dosavadních zkušeností mzdových účetních a z upozornění, která ČSSZ zveřejňuje, vychází několik opakujících se problémů:

  • Neúplná evidence zaměstnanců. Zejména lidé na dohody a v zaměstnání malého rozsahu, kteří v registru pojištěnců dříve nebyli. Služba „Seznam zaměstnanců“ na ePortálu ČSSZ umožňuje stav zkontrolovat; podle ČSSZ ji do konce března využilo zhruba 115 tisíc zaměstnavatelů.
  • Bývalí zaměstnanci, kteří nebyli odhlášeni. Pak se objevují v datech, která neodpovídají realitě, a ČSSZ posílá výzvy.
  • Výzvy pro firmy bez zaměstnanců. Některé společnosti dostaly výzvu k podání JMH, přestože už nezaměstnávají nebo nikdy nezaměstnávaly. Rozumné je odpovědět datovou schránkou a požádat o potvrzení, že výzva byla zaslána omylem. Mlčení se nevyplácí.
  • Nesoulad mezi mzdovým softwarem a ePortálem. Malé firmy, které část údajů vyplnily ručně na ePortálu a část posílají ze softwaru, mívají v datech duplicity.

Přínosy a náklady

Přínos je zřejmý: jedno podání, jedno místo, jeden termín. Odpadá opakované vyplňování stejných údajů pro různé úřady a stát má data rychleji. Pro zaměstnance to dlouhodobě znamená méně potvrzení, která musí nosit na úřady sami.

Náklady jsou ale skutečné a nesou je hlavně menší zaměstnavatelé. Hlášení je měsíční a detailní, takže kdo dříve posílal několik formulářů ročně, má dnes povinnost dvanáctkrát do roka. Úprava softwaru, školení a čas účetních se do cen služeb promítly. Část odborné veřejnosti systému vyčítá, že přesouvá práci státu na zaměstnavatele. Kdo má jednoho dva zaměstnance a vede mzdy sám, cítí to výrazněji než firma s vlastním mzdovým oddělením.

Kontrolní seznam před koncem roku

  1. Projděte na ePortálu ČSSZ seznam zaměstnanců a porovnejte ho se skutečností, včetně dohod.
  2. Ověřte, že máte odeslaná a přijatá hlášení za leden až březen 2026.
  3. Zkontrolujte, zda neevidujete výzvy nebo upozornění na vady, na které jste nereagovali.
  4. Nastavte interní pravidlo, že registrace zahraničního pracovníka musí být hotová před prvním dnem práce.
  5. Se svým dodavatelem mzdového softwaru si ujasněte, jaké změny chystá na rok 2027, kdy má dojít k plnému napojení statistických zjišťování.

Systém JMHZ je navržený tak, aby chyby šly opravit. Lhůta deseti let pro opravná hlášení je velkorysá. Zaměstnavatel, který hlášení podává včas a evidenci má v pořádku, by s ním proto neměl mít větší problém než s dřívějšími formuláři. Kdo ale pořád spoléhá na to, že „se to nějak dohlásí“, by měl podzim využít k úklidu dřív, než přijde první dopis s výzvou.

Sdílet f X in
PD
Petr Doležal · Analytik trhů a legislativy

Rozebírá nové zákony, daňové změny a dopady regulace na malé a střední firmy.