Firmolog RSS
Firmolog

Rok od registrace: Kdy firmám pod novým kyberzákonem začnou běžet ostré povinnosti

Tisíce firem se loni registrovaly u NÚKIB. Roční lhůta na zavedení bezpečnostních opatření se jim teď začíná krátit. Co přesně musí stihnout a co hrozí.

PD
Petr Doležal · Analytik trhů a legislativy
23. 10. 2026 · 7 min čtení
Sdílet f X in

Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti, platí od 1. listopadu 2025. První vlna povinností – ohlásit regulovanou službu Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) – skončila 31. prosince 2025. Pro většinu firem to tehdy byla jen administrativa. Teď přichází část, která stojí peníze a práci: zavedení bezpečnostních opatření. Lhůta na ni je jeden rok a mnoha firmám se během následujících měsíců naplní.

Odkud se lhůta počítá

Rozhodující není datum účinnosti zákona ani datum, kdy firma službu ohlásila. Rozhodující je den, kdy jí NÚKIB doručil rozhodnutí o registraci regulované služby. Od tohoto dne běží:

  • 1 rok na to, aby firma začala plnit povinnost zavádět bezpečnostní opatření (§ 13 odst. 4 zákona),
  • 1 rok na zahájení plnění povinnosti hlásit kybernetické bezpečnostní incidenty (§ 15 odst. 4),
  • kratší lhůty pro nahlášení kontaktních a dalších údajů přes Portál NÚKIB.

Rozhodnutí úřad doručoval postupně podle toho, jak firmy služby ohlašovaly a jak stíhal agendu zpracovat. Kdo ohlásil v prosinci 2025 a rozhodnutí obdržel v první polovině roku 2026, tomu roční lhůta orientačně vyprší mezi koncem roku 2026 a polovinou roku 2027. Přesné datum si každá firma musí ověřit podle data doručení svého rozhodnutí – obecné „do konce roku“ tu neplatí.

Pozor na jednu věc: odvolání proti rozhodnutí o registraci nemá odkladný účinek. Firma, která s rozhodnutím nesouhlasí a odvolá se, si tím lhůtu neprodlužuje.

Kolik firem se to týká

NÚKIB dlouhodobě odhadoval, že nový zákon dopadne řádově na 6 000 subjektů. Podle informací, které úřad zveřejnil začátkem roku 2026, se k registraci přihlásilo přes 4 800 z nich. Zbytek buď nesplňuje podmínky, nebo ohlašovací povinnost nesplnil. Úřad je k nahlášení veřejně vyzval a upozornil, že délka prodlení se promítne do případného přestupkového řízení.

Zákon se týká poskytovatelů služeb v odvětvích vyjmenovaných ve vyhlášce č. 408/2025 Sb. – od energetiky a dopravy přes zdravotnictví, výrobu vybraných výrobků až po digitální služby. Kromě odvětví hraje roli velikost. Obecně jde zpravidla o střední a velké podniky podle evropské definice, tedy o firmy s alespoň 50 zaměstnanci, nebo s ročním obratem i bilanční sumou nad 10 milionů eur. U některých služeb (například vybrané digitální infrastruktury) se velikost nezkoumá.

Co obnáší režim nižších povinností

Většina nově regulovaných firem spadá do režimu nižších povinností. Ten upravuje vyhláška č. 410/2025 Sb. Proti režimu vyšších povinností je stručnější, ale stále jde o desítky konkrétních požadavků. Ve zkratce:

  1. Přehled bezpečnostních opatření se stavem, termíny a odpovědnými osobami. Aktualizace nejméně jednou ročně, uchovávání nejméně 4 roky.
  2. Odpovědnost vedení. Vrcholné vedení určí osobu pověřenou kybernetickou bezpečností, zajistí jí pravomoci a zdroje, absolvuje školení a průběžně kontroluje stav opatření.
  3. Lidé. Pravidla bezpečného chování uživatelů (hesla, phishing, soukromá zařízení, zálohy), vstupní a pravidelná školení a jejich evidence.
  4. Kontinuita. Priority a postupy obnovy, pravidelné zálohy dat i konfigurací.
  5. Přístupy a identity. Oprávnění jen v nezbytném rozsahu, oddělené administrátorské účty, pravidelné přezkumy. Ověřování má být vícefaktorové; do jeho zavedení vyhláška připouští hesla s minimální délkou 12, 17 nebo 22 znaků podle typu účtu.
  6. Detekce a záznamy. Ochrana proti škodlivému kódu, kontrola provozu na perimetru a záznamy o událostech.
  7. Sítě a aplikace. Segmentace sítě včetně oddělení záloh, bezpečný vzdálený přístup, včasné aktualizace a skenování zranitelností.
  8. Dodavatelé a kryptografie. Bezpečnostní požadavky ve smlouvách, aktuálně odolné šifrovací algoritmy.

Pro firmu, která má IT outsourcované a dosud řešila bezpečnost hlavně antivirem a zálohou, je nejpracnější část papírová: přehled opatření, politika, evidence školení a smluvní podmínky s dodavateli. Technická opatření bývají z části hotová, jen nejsou zdokumentovaná.

Hlášení incidentů: 24 hodin, 72 hodin, 30 dnů

Po uplynutí roční lhůty musí firma hlásit významné kybernetické incidenty podle § 16 zákona. Postup má tři kroky:

  • prvotní hlášení do 24 hodin od zjištění incidentu,
  • oznámení do 72 hodin s prvotním posouzením, dopadem a indikátory kompromitace,
  • závěrečná zpráva do 30 dnů od oznámení.

V praxi to znamená mít připravený postup, kdo incident vyhodnotí, kdo rozhodne o hlášení a kdo ho fyzicky odešle přes Portál NÚKIB. Ve 2 hodiny ráno v sobotu se to vymýšlí špatně.

Kolik stojí nesplnění

Horní hranice pokut jsou v § 59 zákona vysoké:

  • režim vyšších povinností: až 250 milionů Kč nebo 2 % celosvětového ročního obratu, podle toho, co je vyšší,
  • režim nižších povinností: až 175 milionů Kč nebo 1,4 % celosvětového ročního obratu, podle toho, co je vyšší.

Jde o maxima. Úřad při ukládání pokuty zohledňuje závažnost, délku trvání a přístup firmy. Firma, která má rozpracovaný plán, zdokumentovaný postup a doloží, že na opatřeních pracuje, je v jiné pozici než firma, která neudělala nic.

Náklady na splnění se liší podle výchozího stavu. Spolehlivý souhrnný odhad pro české firmy zatím k dispozici není. U menší výrobní firmy s externím správcem IT jde typicky o kombinaci jednorázové analýzy a dokumentace, zavedení vícefaktorového ověřování a zálohování mimo produkční síť a o průběžný čas interní pověřené osoby.

Přínosy a rizika regulace

Regulace má jasný přínos: nutí vedení firem, aby se kybernetickou bezpečností zabývalo jako obchodním rizikem, ne jako technickou drobností. Vícefaktorové ověřování, oddělené zálohy a školení proti phishingu patří k nejlevnějším opatřením s největším efektem proti vyděračským útokům.

Rizika jsou dvě. Prvním je administrativní zátěž pro firmy na spodní hranici velikosti, pro které je každý dokument fixní náklad. Druhým je „papírová bezpečnost“ – směrnice založené v šanonu, které nikdo nečte. Ta nesplní účel zákona a při skutečném incidentu firmu neochrání.

Postup na zbývající měsíce

  1. Dohledejte datum doručení rozhodnutí o registraci a spočítejte si přesný konec roční lhůty.
  2. Porovnejte současný stav s vyhláškou č. 410/2025 Sb. (nebo 409/2025 Sb. u vyšších povinností) bod po bodu.
  3. Seřaďte mezery podle rizika: vícefaktorové ověřování, zálohy a správa přístupů mají přednost před formulacemi v politice.
  4. Upravte smlouvy s klíčovými dodavateli IT.
  5. Připravte a vyzkoušejte postup hlášení incidentu nanečisto.
  6. Vedení ať si nechá stav opatření pravidelně předkládat. Zákon s jeho odpovědností výslovně počítá.

Firmy, kterým lhůta vyprší ještě letos, mají na dokončení týdny, ne měsíce. Ty, kterým běží do roku 2027, mají čas – ale jen pokud ho začnou využívat hned.

Sdílet f X in
PD
Petr Doležal · Analytik trhů a legislativy

Rozebírá nové zákony, daňové změny a dopady regulace na malé a střední firmy.