Firmolog RSS
Firmolog
Ekonomická analýza 🇨🇿 vs Norsko

Skrytý účet za elektromobily: Jak pojištění firemní flotily mění rentabilitu v Česku a Norsku

Při nákupu elektroaut počítáme úspory za palivo, ale často zapomínáme na pojištění. Norská zkušenost ukazuje, že drahé opravy a těžké baterie dokážou návratnost investice nečekaně prodloužit.

FC
Frank Cross · Zakladatel Firmologu
8. 10. 2026 · 7 min čtení
Sdílet f X in

Nedávno mi na stole přistál excelový model jednoho klienta. Rozhodl se, že do konce roku obmění třetinu firemní flotily za elektromobily. V kolonkách mu svítily krásné úspory za pohonné hmoty, výhody v podobě zrychlených odpisů a nulové poplatky za dálniční známky. Vypadalo to jako jasná výhra a rychlá návratnost. Pak jsem se podíval na řádek s pojištěním. Byl tam použitý úplně stejný koeficient, jaký léta aplikoval na své dieselové vozy. Musel jsem mu tu tabulku vrátit k přepracování. Účet za pojištění elektrické flotily totiž funguje podle jiných pravidel a dokáže s rentabilitou podniku slušně zamávat.

Jako účetní se denně dívám na to, jak reálné náklady požírají papírové předpoklady. Z pohledu celkových nákladů na vlastnictví (TCO) je pojištění položka, která u elektromobilů často představuje nepříjemné překvapení. A pokud chceme vědět, co nás na českém trhu v následujících letech čeká, musíme se podívat tam, kde už budoucnost narazila na realitu všedního dne. Do Norska.

Norská lekce: Od dotovaného snu k tvrdé matematice

Norsko je laboratoří elektromobility. Podíl nových prodaných aut na baterky tam dosahuje hodnot, o kterých se zbytku Evropy zatím jen zdá. Když se tamní firmy začaly hromadně zbavovat spalovacích motorů, pojišťovny reagovaly logicky – chtěly nabrat tržní podíl. Nabízely proto sazby, které byly velmi podobné nebo dokonce nižší než u klasických aut. Chyběla jim totiž dlouhodobá data o nehodovosti a nákladech na opravy.

Dnes je situace diametrálně odlišná. Norští pojistitelé už nasbírali dostatek statistických dat a zjistili nepříjemnou pravdu. Odhady tamních analytiků ukazují, že oprava elektromobilu po běžné nehodě vychází řádově o desítky procent dráž než oprava srovnatelného vozu se spalovacím motorem. Výsledek? Skokové zdražení pojistného pro firemní flotily. Pojišťovny prostě přenesly reálné náklady na klienty. V Česku jsme zatím ve fázi, kdy se trh s ojetými elektromobily a jejich opravami teprve formuje, ale české pojišťovny už moc dobře vědí, co se na severu stalo. Proto od začátku aplikují rizikové přirážky.

Fyzika a nedostatek rukou: Proč účet v servisu roste

Pojďme si rozebrat, z čeho se ten rozdíl v ceně vlastně skládá. Nejde o to, že by pojišťovny chtěly elektromobilitu trestat. Jde o čistou fyziku, konstrukci a stav trhu práce.

Prvním faktorem je samotná baterie. U klasického auta znamená odření podvozku o obrubník návštěvu servisu, trochu tmelu, barvy a pár tisíc korun. U elektromobilu může i menší náraz do spodní části vozu znamenat podezření na poškození bateriového bloku. Výrobci z bezpečnostních důvodů často předepisují výměnu celé baterie i při mikroskopickém poškození obalu, protože riziko zahoření je příliš velké. A nová baterie tvoří podstatnou část ceny celého auta. Pojišťovna tak místo banální opravy hradí totální škodu, případně opravu v řádech stovek tisíc korun.

Druhým faktorem je cena práce. Na výměnu blatníku u dieselu vám stačí průměrně vybavená karosárna a zručný mechanik. Na opravu elektromobilu potřebujete certifikovaného specialistu na vysoké napětí. Těchto lidí je na trhu zoufalý nedostatek. Podle mých orientačních odhadů z praxe si autorizované servisy účtují za práci na vysokonapěťových systémech hodinové sazby, které běžně převyšují sazby standardních mechaniků o 40 až 60 %. Tento rozdíl se přímo propisuje do účtu pro pojišťovnu.

Třetím, velmi často opomíjeným nákladem, je čas. Elektromobily po nehodě musí často do takzvané karantény. Dokud se nevyloučí riziko samovznícení baterie, musí vůz stát na vyhrazeném místě, v bezpečné vzdálenosti od budov a ostatních aut. Diagnostika trvá, náhradní díly putují dlouho. Pro firmu to znamená, že auto je mimo provoz týdny nebo i měsíce. Pokud máte v pojistce sjednané krytí nákladů na náhradní vůz, pojišťovna krvácí. A pokud ho sjednané nemáte, krvácí váš firemní rozpočet.

Havarijní vs. povinné ručení: Dvojitý zásah

Většina manažerů chápe, proč je dražší havarijní pojištění. Méně zřejmé už je, proč roste i účet za povinné ručení (pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Zde úřaduje hmotnost. Elektromobily jsou kvůli bateriím podstatně těžší než jejich spalovací ekvivalenty. Běžný manažerský sedan na elektřinu váží klidně o půl tuny více.

Když se v městském provozu srazí dvě auta, kinetická energie těžšího vozu napáchá na druhém autě mnohem větší škody. Norské statistiky nehodovosti tento trend jasně potvrzují. Těžší auta znamenají vyšší plnění z povinného ručení pro poškozené. Pojistní matematici tyto fyzikální zákony neignorují a promítají je do základních sazeb.

Legislativní tlaky a správné modelování TCO

Při sestavování finančních plánů se dnes firmy nacházejí mezi mlýnskými kameny. Na jedné straně stojí regulace a tlak na udržitelnost. Pravidla pro ESG reporting nutí střední a větší podniky vykazovat uhlíkovou stopu, což často vede k politickému rozhodnutí nakoupit elektromobily. Tyto kroky mají svá prokazatelná pozitiva – firma se stává atraktivnější pro banky, může dosáhnout na zelené financování s nižším úrokem a vylepšuje si reputaci u velkých odběratelů.

Na straně druhé je tu riziko překotné adopce. Pokud regulace nutí firmy k nákupu technologií rychleji, než se stihne vybudovat robustní servisní a sekundární trh, vznikají neefektivity. A tyto neefektivity zaplatíte právě na pojistném a na ztrátě hodnoty vozu v čase. Mimochodem, pojistné je v Česku ze zákona osvobozeno od DPH, takže celá částka, kterou zaplatíte, je přímým nákladem, u kterého si neuplatníte odpočet. O to více záleží na absolutní výši pojistného.

Jak tedy správně přistoupit k modelování nákladů? Přestaňte používat paušální procenta z pořizovací ceny, jak jsme byli zvyklí u spalovacích motorů. Zkušenost mi říká, že u elektromobilů musíte do TCO modelu vložit reálné nabídky od brokerů pro konkrétní modely aut, a to včetně odhadu eskalace ceny pojistného v dalších letech. Počítejte také s delší dobou výpadku vozu při nehodě a zaneste si do rozpočtu vyšší náklady na krátkodobé pronájmy náhradních vozidel.

A pamatujte na lidský rozměr inflace a zdražování. Když pojišťovnám rostou náklady na likvidaci škod u moderních aut, snaží se tyto ztráty kompenzovat napříč celým kmenem. I když máte ve firmě řidiče, kteří jezdí bez nehod, účtům za zdražující se práci v servisech a drahé náhradní díly se nakonec nevyhnete v podobě plošného navyšování sazeb při prolongaci smluv.

Než tedy příště podepíšete objednávku na novou tichou flotilu s vizí nulových emisí a levného nabíjení v areálu firmy, pošlete specifikaci vozů svému pojišťovacímu makléři. Možná zjistíte, že peníze ušetřené na servisních prohlídkách a výměnách oleje obratem odevzdáte na pojistce. Elektromobilita dává v mnoha firemních scénářích ekonomický smysl, ale pouze tehdy, když si přiznáte všechny reálné náklady hned na začátku.

Sdílet f X in

Orientační srovnání indexu nákladů po nehodě (Spalovací motor = 100)

Zdroj: Odhady oborových asociací a pojišťoven v Norsku a EU (orientační hodnoty)

⚠ Údaje představují pouze hrubý orientační odhad relativních rozdílů v nákladech na likvidaci škod, nikoliv přesné aktuální statistiky.

Kategorie Spalovací motor (ICE) Elektromobil (EV)
Běžná oprava karoserie 100 125
Zásah do podvozku/baterie 100 320
Náklady na náhradní vůz 100 180
FC
Frank Cross · Zakladatel Firmologu

Zakladatel Firmologu, člen Komory certifikovaných účetních ČR a člen AIA (Association of International Accountants – Asociace mezinárodních účetních). Píše o podnikání, číslech a o tom, jak se ekonomika skutečně promítá do života lidí a firem – v Česku i v zahraničí.