Stejný úvazek, jiný týden: Proč Češi odpracují o tři a půl hodiny víc než Němci
Plný úvazek trvá v Česku i v Německu podle Eurostatu stejně, 38,9 hodiny týdně. Průměrný český pracovník přesto pracuje o 3,6 hodiny déle. Rozdíl tvoří částečné úvazky, které u nás skoro nejsou.
Martina je zdravotní sestra v okresní nemocnici na Klatovsku. Pracuje na plný úvazek ve dvanáctihodinových směnách a doma má dvě děti ve školním věku. Její sestřenice Petra dělá stejnou práci v nemocnici v Pasově, sto kilometrů za hranicí. Na papíře mají obě podobně dlouhý pracovní týden. Rozdíl je v tom, že Petra si po návratu z rodičovské vzala úvazek na 75 %, a nikdo se nad tím nepozastavil. Když se Martina na kratší úvazek zeptala staniční sestry, dostala odpověď, že by se jí rozpadly rozpisy služeb. Obě ženy jsou fiktivní. Statistiky, které jejich příběh ilustrují, ne.
Čísla: stejný plný úvazek, jiný průměr
Eurostat letos v květnu zveřejnil údaje o skutečně odpracovaných hodinách v hlavním zaměstnání za rok 2025. Průměrný pracovník v EU ve věku 20 až 64 let odpracoval 35,9 hodiny týdně, o hodinu méně než v roce 2015. Nejdelší týden má Řecko (39,6 hodiny), Bulharsko a Polsko (shodně 38,7). Nejkratší Nizozemsko (31,9), Dánsko a Německo (shodně 33,9) a Rakousko (34,0).
Česko v tiskové zprávě zmíněné není, databáze Eurostatu ho ale obsahuje. Průměrný pracující tu v roce 2025 odpracoval 37,5 hodiny týdně. Přehled pro region:
- Polsko: 38,7 hodiny celkem, 39,9 na plný úvazek
- Slovensko: 37,6 celkem, 38,4 na plný úvazek
- Česko: 37,5 celkem, 38,9 na plný úvazek
- EU: 35,9 celkem, 38,7 na plný úvazek
- Rakousko: 34,0 celkem, 39,0 na plný úvazek
- Německo: 33,9 celkem, 38,9 na plný úvazek
- Nizozemsko: 31,9 celkem, 37,4 na plný úvazek
Zajímavý je druhý sloupec. Český a německý zaměstnanec na plný úvazek odpracují v průměru přesně stejně, 38,9 hodiny týdně. Rakušan dokonce o desetinu hodiny víc. Představa, že Češi dřou a Němci odcházejí ve tři domů, tedy pro plné úvazky neplatí. A ani lidé na částečný úvazek se v obou zemích neliší: 21,6 hodiny týdně v Česku i v Německu.
Rozdíl dělá to, kolik lidí pracuje na zkrácený úvazek
Celý tří a půl hodinový náskok Česka tak vysvětluje složení pracovní síly. Z průměrných hodin pro plné a částečné úvazky se dá orientačně dopočítat, jaký podíl pracovníků má zkrácený úvazek. Jde o hrubý odhad, ne o oficiální údaj, ale řád je zřejmý:
- Česko: zhruba 8 % pracujících,
- EU: zhruba 17 %,
- Německo: zhruba 29 %,
- Nizozemsko: zhruba 38 %.
V Nizozemsku tedy na částečný úvazek pracuje zhruba každý třetí, v Německu každý čtvrtý až třetí člověk, v Česku přibližně každý dvanáctý. Česko patří dlouhodobě k zemím s nejnižším podílem zkrácených úvazků v unii, srovnatelně se Slovenskem a Polskem.
Proč u nás kratší úvazky chybějí
Částečně jde o peníze. Při nižších mzdách si domácnost s jedním a půl příjmem v Česku nemůže dovolit to, co v Německu nebo Nizozemsku. Za 75 % nemocniční mzdy v Pasově se dá zaplatit nájem i jídlo. Za 75 % mzdy v Klatovech je to výrazně těsnější.
Druhá část je kulturní a organizační. České firmy jsou na plné úvazky zvyklé, rozpisy směn s nimi počítají a manažeři částečný úvazek často vnímají jako komplikaci, ne jako způsob, jak udržet zkušeného člověka. Stát se snaží zkrácené úvazky podpořit slevami na pojistném pro zaměstnavatele u některých skupin, například rodičů malých dětí nebo starších zaměstnanců. Efekt je zatím skromný.
Třetí roli hraje péče o děti. Česko má dlouhou rodičovskou a ženy se po ní typicky vracejí rovnou na plný úvazek, nebo se nevracejí vůbec. Mezikrok, který v Německu nebo Nizozemsku běžně funguje, tady chybí. Proto Martina na Klatovsku řeší, jestli zvládne dvanáctky s dětmi, a ne jestli bude pracovat o den méně.
Je delší průměrný týden problém?
Záleží na úhlu pohledu. Pro ekonomiku znamená vyšší počet odpracovaných hodin na pracovníka víc výroby z menšího počtu lidí. Pro produktivitu práce, měřenou výkonem na odpracovanou hodinu, je to naopak nevýhoda: Česko se vyšší hodinou neumí vyrovnat zemím, kde lidé pracují kratší dobu, ale s větším kapitálem a technologiemi. Kdo pracuje déle za méně peněz, ten s Němcem obvykle nesoupeří pílí, ale tím, kolik hodnoty jeho hodina vytvoří.
Pro domácnosti je efekt přímočařejší. Nízký podíl kratších úvazků znamená, že řada rodičů, pečujících o seniory nebo lidí po nemoci, volí mezi plným úvazkem a žádným. Mnoho z nich nakonec zůstává doma. To je ztráta pro ně i pro zaměstnavatele, kteří si přitom stěžují na nedostatek lidí.
Deset let pozvolného zkracování
Pracovní týden se zkracuje všude. V Česku klesl průměr z 39,2 hodiny v roce 2015 na 37,5 v roce 2025, plný úvazek z 40,2 na 38,9 hodiny. V Německu se plný úvazek za stejnou dobu zkrátil ještě výrazněji, z 41,3 na 38,9 hodiny, v Nizozemsku dokonce z 41,5 na 37,4. Pokles plných úvazků v západních zemích souvisí s kolektivními smlouvami, které týdenní pracovní dobu postupně zkracují.
Data o pracovní době vycházejí z výběrového šetření pracovních sil. Jsou tedy zatížená výběrovou chybou a jednotlivé desetiny hodin nemají velkou váhu. Obraz, který ukazují, je ale stabilní. Češi nepracují déle proto, že by byli pracovitější, ale proto, že u nás skoro neexistuje druhá rychlost. Kdo by chtěl pracovat třicet hodin týdně, často nemá kde.
Martina se nakonec dohodla na kompromisu: místo dvanáctek bude chodit na osmihodinové ranní. Hodin bude mít stejně. Jen je víc zvládne za světla.
Zdroje
Sleduje mezinárodní srovnání životní úrovně, mezd a cen – a to, co za nimi opravdu stojí.