Firmolog RSS
Firmolog

Střecha až za tři roky, výdaj už letos: Kdy dává rezerva na opravy smysl a kdy se vymstí

Daňová rezerva na opravy umí rozložit velkou opravu do let, ve kterých firma vydělává. Má ale přísná pravidla a jednu past: modernizace není oprava.

FC
Frank Cross · Zakladatel Firmologu
29. 10. 2026 · 8 min čtení
Sdílet f X in

Každý podzim přijde stejný telefonát. Klient má dobrý rok, zisk vyšší, než čekal, a ptá se, co se dá „ještě udělat s daněmi“. V polovině případů následuje druhá věta: „A ta střecha na hale stejně jednou půjde, nešlo by to nějak započítat už teď?“ Šlo. Na to přesně je rezerva na opravy hmotného majetku. Jenže za třicet let praxe jsem viděl víc rezerv, které skončily rozpuštěním a doplatkem daně, než takových, které firmě opravdu pomohly. Proto pár poznámek, než se do toho na poslední chvíli pustíte.

Co rezerva dělá a co ne

Zákon o rezervách (č. 593/1992 Sb.) dovoluje tvořit daňově uznatelnou rezervu na budoucí opravu majetku, jehož doba odpisování je alespoň pět let. Velkou opravu tak rozložíte do několika let před jejím provedením. Místo jednoho obřího výdaje v roce, kdy se střecha opravuje, uplatníte výdaj postupně.

Tady je první věc, kterou klientům opakuji pořád dokola: rezerva daň neušetří, jen ji posune. V roce, kdy se oprava provede, se rezerva čerpá, takže skutečné náklady na opravu do výdajů znovu nejdou. Vyhrajete na čase a na tom, že výdaj umístíte do let, kdy máte zisk. Pokud čekáte, že v roce opravy budete ve ztrátě, dává rezerva smysl o to víc. Pokud čekáte stabilní zisky, je přínos hlavně v penězích, které zůstanou ve firmě o rok či dva déle.

Pravidla, na kterých se nejčastěji padá

Zákon je k rezervě na opravy přísnější, než si většina podnikatelů myslí. Shrnu podmínky, které v praxi rozhodují:

  • Rozpočet a rovnoměrnost. Rezerva se tvoří na konkrétní majetek a konkrétní opravu podle rozpočtu. Roční výše je rozpočet vydělený počtem zdaňovacích období od začátku tvorby do plánovaného zahájení opravy. Plátce DPH počítá rozpočet bez daně.
  • Nejméně dvě období. Rezervu nelze tvořit jen v jednom zdaňovacím období. „Na poslední chvíli“ tedy znamená letos a příští rok, nikdy jen letos.
  • Nejdéle podle odpisové skupiny. U majetku ve 2. odpisové skupině nejvýš 3 období, ve 3. skupině 6, ve 4. skupině 8, v 5. a 6. skupině 10 období.
  • Peníze na zvláštním účtu. Částku rezervy za dané období musíte nejpozději do lhůty pro podání daňového přiznání převést na samostatný bankovní účet u banky v EU, v korunách nebo v eurech. Když to nestihnete, rezerva se rozpustí ve stejném období. Peníze z účtu smíte použít jen na tu opravu.
  • Termín zahájení. Pokud oprava nezačne nejpozději ve zdaňovacím období, které následuje po plánovaném zahájení, rezerva se rozpustí do příjmů. Totéž platí pro zůstatek, který se nevyčerpá do konce období následujícího po zahájení opravy.
  • Co je vyloučeno. Rezervu nejde tvořit na majetek, který chcete vyřadit, na opravy po škodě nebo jiné nepředvídané události a na opravy, které se opakují každý rok.

Ten zvláštní účet je přitom pro mnoho firem větší překážka než celá daňová teorie. Rezerva je účetní položka, nikoli peníze. Zákon ale chce, aby za ní peníze opravdu ležely. Firma, která má dobrý zisk, ale napjaté cash flow, si tak odkladem daně peníze nijak neuvolní. Naopak je musí zablokovat.

Modelový příklad: hala, střecha a tři roky

Vezměme výrobní firmu s halou v páté odpisové skupině. Rozpočet na výměnu střešního pláště je 1,2 milionu Kč bez DPH a oprava má začít v roce 2029. Rezervu firma začne tvořit za rok 2026, takže období tvorby jsou 2026, 2027 a 2028. Rok 2029, ve kterém se má opravovat, se nepočítá.

  • Roční rezerva: 1 200 000 Kč / 3 = 400 000 Kč.
  • Při sazbě daně z příjmů právnických osob 21 % to znamená odklad daně 84 000 Kč za každý z těch tří let.
  • Na zvláštní účet musí firma každý rok do lhůty pro podání přiznání převést 400 000 Kč.
  • V roce 2029 se rezerva čerpá. Kdyby se oprava kvůli dodavateli přesunula až do roku 2030, firma je ještě v klidu. Pokud by se nezačalo ani v roce 2030, rezerva se rozpustí a daň se doplatí v tom roce.

Všimněte si, že se nikde neplatí penále. Rozpuštěná rezerva se prostě stane zdanitelným příjmem v období, kdy se rozpustí. Riziko je tedy hlavně v tom, že daň dopadne do roku, kdy se vám to hodí nejméně.

Největší past: oprava, která je ve skutečnosti modernizace

Teď to podstatné. Rezervu lze tvořit jen na opravu. Ne na technické zhodnocení. A hranice mezi nimi bývá tenčí, než si klient myslí, když schvaluje rozpočet.

Zákon o daních z příjmů v § 33 považuje za technické zhodnocení výdaje na dokončené nástavby, přístavby, stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace, pokud u jednotlivého majetku přesáhly v úhrnu za zdaňovací období 80 000 Kč. Oprava odstraňuje opotřebení a vrací věc do původního stavu. Modernizace rozšiřuje vybavenost nebo použitelnost. Rekonstrukce mění účel nebo technické parametry.

Ze své praxe: klient tvořil rezervu na „opravu střechy“. Když přišlo na věc, zjistilo se, že se kromě výměny krytiny přidává zateplení a střešní okna, která tam předtím nebyla. Zateplení a nová okna nejsou návrat do původního stavu. Ta část výdajů je technické zhodnocení, které se nedá odepsat najednou, ale zvyšuje vstupní cenu budovy a odpisuje se. U budovy v páté odpisové skupině při rovnoměrném odpisování sazbou 3,4 % ročně ze zvýšené vstupní ceny. Z půlmilionového zateplení tak firma ročně uplatní jen zlomek. A rezerva vytvořená na tuto část byla od začátku chybná.

Moje doporučení zní: rozpočet, ze kterého rezervu počítáte, nechte rozdělit na opravnou a zhodnocující část hned na začátku. Rezervu tvořte jen z opravné části. Rozpočet od stavební firmy, kde je všechno v jednom řádku „rekonstrukce střechy“, je při kontrole z finančního úřadu ten nejhorší možný důkaz. Samotné slovo rekonstrukce v názvu dokumentu vám rozhodně nepomůže.

A pod 80 000 Kč?

Pokud výdaje na zhodnocení jednotlivého majetku za rok nepřesáhnou 80 000 Kč, můžete si vybrat. Buď je uplatníte rovnou do výdajů, nebo je zahrnete do technického zhodnocení a budete je odpisovat. Většina klientů volí okamžitý výdaj. U firem ve ztrátě, které chtějí výdaje spíš posunout do budoucna, může dávat smysl druhá varianta.

Komu bych rezervu doporučil a komu ne

Dává smysl, když:

  • máte majetek s dlouhou dobou odpisování a opravu, která je technicky jistá a dá se rozpočtovat,
  • máte volné peníze, které si můžete dovolit na pár let zablokovat,
  • očekáváte, že v roce opravy budete mít nižší zisk nebo ztrátu.

Spíš ne, když:

  • termín opravy závisí na dotaci, stavebním povolení nebo dodavateli, kterému nevěříte,
  • rozpočet je „od oka“ a přesná podoba prací není jasná,
  • v opravě se skrývá podstatná část modernizace,
  • firma potřebuje peníze v provozu.

Rezerva tvořená v prosinci jen proto, že je dobrý rok, je přesně ten typ daňové optimalizace, který vypadá chytře v říjnu a hloupě o tři roky později. Když ji ale postavíte na reálném plánu oprav a čistém rozpočtu, je to jeden z mála legálních nástrojů, jak si v českém daňovém systému sladit výdaje s tím, kdy firma vydělává. Začal bych tím, že si vyndáte z šuplíku technickou zprávu o stavu budov. Pokud žádnou nemáte, je to první věc, kterou bych objednal ještě před rozpočtem.

Zdroje

Sdílet f X in
FC
Frank Cross · Zakladatel Firmologu

Zakladatel Firmologu, člen Komory certifikovaných účetních ČR a člen AIA (Association of International Accountants – Asociace mezinárodních účetních). Píše o podnikání, číslech a o tom, jak se ekonomika skutečně promítá do života lidí a firem – v Česku i v zahraničí.