Firmolog RSS
Firmolog
Ekonomická analýza 🇨🇿 vs EU

Týden pryč z domova: Proč si ho Češi dopřejí častěji než Němci, ale samoživitelky ne

Týden dovolené mimo domov si v Česku nemůže dovolit 19 % lidí, méně než v Německu i než průměr EU. Za příznivým číslem se ale schovávají velké rozdíly mezi domácnostmi.

KV
Kateřina Vlčková · Ekonomická redaktorka
30. 10. 2026 · 6 min čtení
Sdílet f X in

Lenka pracuje jako asistentka v zubní ordinaci v Pardubicích a sama vychovává dvě děti. Letos v létě poslala starší dceru na týden na tábor, mladšího syna na pár dní k babičce a sama si vzala dovolenou „doma“: vymalovala kuchyň a dvakrát jela s dětmi na koupaliště. Týden u moře, nebo aspoň v pronajaté chatě na Vysočině, by podle jejích propočtů spolkl víc než měsíční rezervu, kterou rodina během roku stěží naspoří. Lenka je fiktivní postava. Domácností, jako je ta její, ale statistika eviduje v Česku hodně.

Eurostat letos v létě zveřejnil data za rok 2025 o tom, kolik lidí si nemůže dovolit zaplatit týden dovolené mimo domov. Česko v nich nevypadá špatně. Problém je v tom, že průměr tu zakrývá víc, než ukazuje.

Česko pod evropským průměrem, Německo nad ním

V celé Evropské unii si v roce 2025 nemohlo dovolit týdenní dovolenou 27,5 % obyvatel starších 16 let. Proti roku 2024 je to o 0,5 procentního bodu víc, proti roku 2015 o 7,7 bodu méně. Evropa tedy na dovolenou za deset let dosáhne o poznání snáz, ale poslední rok se zlepšování zastavilo.

Česko vykazuje podle databáze Eurostatu 19,0 %. Pro srovnání se sousedy:

  • Rakousko 17,8 %
  • Česko 19,0 %
  • Německo 20,9 %
  • Polsko 24,5 %
  • Slovensko 29,1 %

Na opačných koncích žebříčku stojí Rumunsko, kde si týden mimo domov nemůže dovolit 61,4 % lidí, Řecko se 46,6 % a Bulharsko s Maďarskem shodně s 39,1 %. Nejlépe je na tom Lucembursko (10,6 %), Švédsko (12,4 %) a Nizozemsko (12,8 %).

To, že je Česko na tom lépe než Německo, překvapí. Německé mzdy jsou výrazně vyšší, i po přepočtu na cenovou hladinu. Vysvětlení je potřeba hledat spíš v tom, co ukazatel vlastně měří.

Co přesně se v průzkumu ptají

Údaj pochází z evropského šetření o příjmech a životních podmínkách (EU-SILC). Domácnosti v něm odpovídají, zda si mohou dovolit zaplatit týden dovolené mimo domov pro všechny členy. Nejde o to, kam jedou a za kolik. Týden na chatě u příbuzných se počítá stejně jako týden v hotelu u Jaderského moře.

Tady má Česko svou tichou výhodu: hustou síť chat, chalup a příbuzných na venkově. Rodina, která má kam jet a zaplatí jen benzín a jídlo, odpoví „ano, můžeme si to dovolit“, i když by na zájezd nedosáhla. Ukazatel je navíc zčásti subjektivní. Říká, jak domácnost sama hodnotí svoje možnosti, a ta se může v různých zemích lišit podle toho, co lidé za „normální dovolenou“ považují.

V Německu naopak hraje roli vyšší podíl lidí v nájemním bydlení s vysokými náklady a početná skupina domácností s nízkými příjmy ve velkých městech. To jsou ovšem obecné souvislosti. Přesné vysvětlení rozdílu z dat Eurostatu vyčíst nejde.

Kdo na dovolenou nedosáhne

Mnohem zajímavější než mezinárodní žebříček je rozpad podle typu domácnosti. Data Eurostatu za Česko ukazují tohle:

  • Jeden dospělý se závislými dětmi: 37,4 %
  • Jednočlenná domácnost seniora nad 65 let: 30,7 %
  • Jednočlenné domácnosti celkem: 25,6 %
  • Domácnosti s dětmi celkem: 20,0 %
  • Pár, z nichž alespoň jeden je starší 65 let: 16,8 %
  • Dva dospělí bez dětí: 13,4 %

Lenka tedy patří do skupiny, kde se dovolená nedostává zhruba každé třetí rodině. Osamělá seniorka s jedním důchodem na tom je skoro stejně. Pár důchodců, kteří mají dva příjmy a jedno nájemné, se oproti ní ocitá na úplně jiné úrovni.

Ještě tvrdší je pohled na domácnosti pod hranicí ohrožení příjmovou chudobou, tedy s příjmem pod 60 % mediánu. Z nich si týden pryč nemůže dovolit 55,7 %. U domácností nad touto hranicí je to 15,1 %. Ale i nad hranicí chudoby zůstávají samoživitelé s 28,6 % a osamělí senioři s 26,7 % výrazně nad průměrem. Neplatí tedy, že stačí „nebýt chudý“. Jeden příjem na celou domácnost je sám o sobě rizikový faktor.

Proč nedostupnost dovolené není jen otázka luxusu

Týden u moře zní jako zbytný výdaj, a v rozpočtu domácnosti se také škrtá jako první. Statistici ho ale nesledují z rozmaru. Patří do sady ukazatelů materiální deprivace spolu s tím, zda si domácnost může dovolit vytopit byt, zaplatit nečekaný výdaj nebo jíst maso každý druhý den. Kdo nemůže na dovolenou, často nemá ani rezervu na rozbitou pračku nebo opravu auta.

Dovolená také odráží, jak domácnost prožívá zdražování. Inflační čísla ukazují průměrný spotřební koš. Rodina, která v posledních letech přišla o rezervu kvůli energiím a potravinám, ale může vnímat ceny jako mnohem vyšší, než ukazuje index. Pobyt, který dřív stál jednu výplatu, teď vyžaduje výplatu a půl a z hlediska takové domácnosti je to zdražení o polovinu, ať statistika hlásí cokoli.

Deset let zlepšování

Dlouhodobý trend je u nás jednoznačně příznivý. Podle údajů Eurostatu, které citovala česká média, si v roce 2015 nemohla dovolit týden mimo domov zhruba třetina obyvatel Česka a na začátku minulé dekády ještě výrazně víc. Pokles na necelou pětinu odpovídá růstu reálných mezd a nízké nezaměstnanosti v druhé polovině minulé dekády.

Jenže čísla za rok 2025 zároveň ukazují, kde se zlepšení zastavilo. Pro páry s dvěma příjmy je dovolená v Česku zase běžná věc. Pro samoživitele a osamělé seniory zůstává podobně vzdálená jako v Polsku nebo na Slovensku. Pro Lenku z Pardubic tak evropské srovnání nic neznamená. Její dovolenou neurčí průměr, ale to, jestli v příštím roce zvládne naspořit těch pár desítek tisíc navíc, a jestli jí mezitím neodejde lednička.

Sdílet f X in
KV
Kateřina Vlčková · Ekonomická redaktorka

Sleduje mezinárodní srovnání životní úrovně, mezd a cen – a to, co za nimi opravdu stojí.