Firmolog RSS
Firmolog
Ekonomická analýza 🇨🇿 vs Velká Británie

Úvěrová past na živnostníky: Proč banky odmítají OSVČ a jak hypotéky řeší Británie

Začínající podnikatelé narážejí při žádosti o hypotéku na tvrdou zeď bankovního skóringu. Daňová optimalizace je připravuje o bonitu. Jak tento střet reality a tabulek řeší britský trh?

PD
Petr Doležal · Analytik trhů a legislativy
8. 10. 2026 · 8 min čtení
Sdílet f X in

Mladý podnikatel přinese do banky daňové přiznání, na účet mu měsíčně chodí slušné peníze, nikdy se neopozdil se splátkou telefonu ani leasingu. Úvěrový specialista zadá čísla do systému a žádost o hypotéku zamítne. Důvodem není to, že by žadatel nevydělával, ale způsob, jakým své příjmy vykazuje státu. Střet mezi snahou minimalizovat daňovou zátěž a potřebou prokázat vysokou bonitu pro získání úvěru na bydlení představuje pro českou generaci začínajících OSVČ a majitelů s.r.o. těžko řešitelný matematický rébus.

Banky při posuzování žádostí o úvěr vycházejí z přísných metodik, které se opírají o oficiální čistý příjem. Ten se u podnikatelů nepočítá z reálného cash flow, ale z daňového základu. Pokud systém nutí živnostníky k legální optimalizaci, logickým vedlejším efektem je ztráta úvěruschopnosti v očích finančních institucí.

Daňová optimalizace jako bariéra k vlastnímu bydlení

Základní problém spočívá ve využívání výdajových paušálů. Český daňový systém umožňuje uplatnit paušální výdaje, které pro většinu volných živností činí 60 %. Sazba daně z příjmů fyzických osob je v Česku stanovena na 15 %. Jde o pevná zákonná pravidla, která administrativně usnadňují život a snižují odvody. Bankovní analytik ale při výpočtu bonity vidí jen to, co zbyde po odečtení těchto 60 % a následném zdanění.

Pokud má živnostník reálné náklady na provoz pouze ve výši 10 % svých příjmů, zbylých 50 % z paušálu tvoří jeho skutečný, avšak nezdaněný zisk, za který si kupuje jídlo, platí nájem a spoří. Bankovní skóringové modely tento rozdíl zohledňují jen velmi neochotně. Některé instituce sice aplikují takzvané modifikované výdajové paušály a pro účely úvěru sníží oněch 60 % například na 40 %, ale ani to často nestačí k dosažení požadovaného čistého příjmu, který by pokryl splátku průměrného bytu v krajském městě.

Začínající s.r.o. a past minimální mzdy

Ještě složitější situaci čelí zakladatelé společností s ručením omezeným. Běžná praxe v prvních letech podnikání velí nevyplácet si z firmy vysokou mzdu, aby se ušetřilo na sociálním a zdravotním pojištění. Majitelé se často zaměstnají za minimální mzdu, nebo si odměnu jednatele nastaví jen těsně nad hranici účasti na nemocenském pojištění. Zisk si následně vyplácejí formou podílů na zisku, tedy dividend, které podléhají srážkové dani 15 %.

Banky k dividendám přistupují s velkou opatrností. Většinou vyžadují, aby firma měla uzavřená minimálně dvě ucelená účetní období. Pokud podnikatel založil s.r.o. před rokem a půl, i přes milionové zisky na firemním účtu odchází z pobočky s prázdnou. Instituce navíc často nezapočítají vyplacený zisk v plné výši, ale provedou takzvaný haircut, kdy uznají například jen polovinu vyplacené částky z obavy, že by odčerpání hotovosti mohlo ohrozit stabilitu firmy.

Regulace a skrytá inflace podnikatelských domácností

Trh s úvěry na bydlení navíc svazují makroobezřetnostní limity České národní banky, jako jsou ukazatele LTV (poměr výše úvěru k hodnotě nemovitosti), DTI (poměr dluhu k příjmům) a DSTI (poměr splátek k příjmům). Tyto regulace mají jasná pozitiva – chrání bankovní sektor před kolapsem v případě ekonomické krize a brání domácnostem v neúnosném předlužení. Nákladem za tuto stabilitu je ale fakt, že systém z trhu vytlačuje bonitní, avšak tabulkově nestandardní klienty.

Do toho vstupuje fenomén růstu cen. Když Český statistický úřad hlásí meziroční míru inflace, jde o agregované číslo založené na spotřebním koši. Realita konkrétní domácnosti se od něj zásadně liší. Mladý podnikatel bez vlastního bytu vnímá inflaci primárně přes raketový růst cen nemovitostí a nájmů, které často rostou rychleji než běžné spotřebitelské zboží. Oficiální inflace může být nízká, ale subjektivní znehodnocení úspor připravených na akontaci hypotéky je pro tuto skupinu drtivé. Jejich optimalizované daňové přiznání tak naráží na trh, kde i malý byt vyžaduje prokazatelný nadprůměrný příjem.

Britský model: Flexibilita a retainovaný zisk

Při pohledu do zahraničí zjistíme, že existují systémy, které s příjmy podnikatelů pracují obratněji. Velká Británie představuje trh s vysoce rozvinutým systémem takzvaných "Self-Employed Mortgages". Nejde o specifický produkt s jinou úrokovou sazbou, ale o zcela odlišný přístup k posuzování bonity.

Britské banky a stavební spořitelny běžně využívají formuláře SA302 z tamního daňového úřadu (HMRC), které jasně deklarují celkový příjem podléhající zdanění. Zásadní rozdíl ale spočívá v posuzování ředitelů a majitelů britských "Limited companies" (obdoba českého s.r.o.). Zatímco česká banka vyžaduje vyplacení dividendy, řada britských věřitelů dokáže posuzovat takzvaný "retained profit" – zisk, který firma sice vygenerovala po zdanění, ale majitel jej nechal na firemním účtu, aby nemusel platit daň z příjmu fyzických osob.

Banka podle dostupných odhadů a metodik britských brokerů zkrátka uzná, že peníze patří majiteli a reprezentují jeho schopnost splácet, i když si je fyzicky nepřesunul na osobní účet. Celý proces navíc ve Velké Británii zprostředkovávají specializovaní hypoteční poradci, kteří přesně vědí, která ze stovek úvěrových institucí akceptuje jednorázové příjmy, která uzná zisk ponechaný ve firmě a která vyžaduje jen jeden rok daňové historie místo obvyklých dvou či tří.

Jak postupovat v českých podmínkách

Zatímco britský systém nabízí větší variabilitu, český OSVČ nebo majitel s.r.o. se musí přizpůsobit domácím pravidlům. Příprava na hypotéku tak pro podnikatele začíná zhruba dvanáct až osmnáct měsíců před samotným podáním žádosti o úvěr. Co konkrétně musí firma či živnostník udělat?

  1. Omezit daňovou optimalizaci: Rok před žádostí o hypotéku je nutné přejít z paušálních výdajů na skutečné, pokud jsou tyto reálné výdaje výrazně nižší. Znamená to dobrovolně zaplatit státu na daních a odvodech více peněz. Jde o přímý náklad na získání úvěru.
  2. Zvýšit oficiální mzdu jednatele: Majitelé s.r.o. by si měli alespoň šest měsíců před žádostí zvýšit mzdový výměr na úroveň, která bance prokáže dostatečnou bonitu bez nutnosti spoléhat se výhradně na dividendy.
  3. Hledat banky hodnotící obrat: Některé tuzemské instituce nabízejí metodiku výpočtu příjmů z obratu. Pokud má živnostník vysoké hrubé příjmy, banka mu jako čistý příjem uzná určité procento z obratu (často řádově kolem 15 až 20 % podle typu profese), bez ohledu na to, jak vysoké výdaje uplatnil v daňovém přiznání.
  4. Přizvat spolužadatele se zaměstnaneckou smlouvou: Nejrychlejší cestou k vyřešení skóringu zůstává spojení sil s partnerem, který má smlouvu na dobu neurčitou. Stabilní zaměstnanecký příjem tvoří pro banku kotvu, ke které se podnikatelské příjmy pouze přidávají jako bonus.

Současné nastavení tuzemského trhu nutí mladé podnikatele volit mezi rozvojem vlastního byznysu a budováním osobního majetku. Každá koruna odvedená státu navíc kvůli získání hypotéky je korunou, která bude chybět v inovacích nebo nákupu nového vybavení. Zda se český bankovní sektor v budoucnu inspiruje britskou flexibilitou a začne více zohledňovat reálnou finanční sílu firem před suchými čísly z daňových formulářů, zůstává otevřenou otázkou.

Zdroje

Sdílet f X in

Rozdíl v posouzení měsíčního příjmu u stejného obratu (orientační model)

Zdroj: Modelový výpočet Firmolog na základě běžných bankovních metodik (orientační odhad)

⚠ Údaje představují zjednodušený orientační model při hrubém obratu 80 000 Kč měsíčně, každá banka má vlastní specifická pravidla a srážky.

Kategorie Započitatelný čistý příjem pro banku (CZK)
Zaměstnanec (HPP) 65000
OSVČ (60% paušál) 26000
Majitel s.r.o. (min. mzda) 18900
PD
Petr Doležal · Analytik trhů a legislativy

Rozebírá nové zákony, daňové změny a dopady regulace na malé a střední firmy.