Z podpory do práce za pár stovek navíc: Proč má Česko jednu z nejhlubších pastí v EU
Když v Česku nezaměstnaný s nižší mzdou nastoupí do práce, daně a ztracené dávky mu podle Eurostatu vezmou 89 % hrubého výdělku. Víc je to jen v Lucembursku.
Jana z Olomouce pracovala devět let jako administrativní pracovnice ve skladu. V srpnu firma přesunula účetní a objednávkové oddělení do jiného města a Jana dostala výpověď. Na úřadu práce se zaregistrovala hned, první dva měsíce bude dostávat 80 % svého dřívějšího čistého výdělku. V září jí přišla nabídka: recepce ve fitness centru, plný úvazek, mzda o něco nižší, než měla ve skladu. Jana si to spočítala na papír od nákupního seznamu a vyšlo jí, že by za celý měsíc práce měla v peněžence jen o pár tisíc víc, než kolik dostává na podpoře. A k tomu dojíždění, svačiny a ranní vstávání.
Jana není líná. Jen narazila na jev, kterému ekonomové říkají past nezaměstnanosti. A Česko ho má podle Eurostatu jeden z nejvýraznějších v Evropě.
89 centů z každého eura
Eurostat počítá ukazatel „unemployment trap“ jako podíl hrubého výdělku, který člověk při přechodu z nezaměstnanosti do práce „ztratí“ na vyšších daních, odvodech a odebraných dávkách. Pokud je ukazatel 100 %, nástup do práce nepřinese ani korunu navíc. Pokud je 50 %, zůstane člověku polovina hrubé mzdy jako čistý přírůstek proti životu na dávkách.
Za rok 2025 dosáhla past nezaměstnanosti v Česku 89,2 %. Víc v EU vyšla jen v Lucembursku (90,6 %), za Českem následuje Chorvatsko (88,1 %) a Litva (87,5 %). Průměr EU byl 74,5 %, eurozóny 74,8 %. Nejnižší hodnoty vykázaly Irsko (53,8 %), Řecko (59,4 %) a Rumunsko (61,4 %).
Ukazatel se počítá pro modelovou situaci: osamělý člověk bez dětí, který by v práci vydělával 67 % průměrné mzdy. Do výpočtu se podle metodiky Eurostatu započítávají i dávky na bydlení. Data od roku 2024 modeluje Společné výzkumné centrum Evropské komise. Mezinárodní srovnání tohoto typu je nutně přibližné – každý stát má jiné dávky, jiné podmínky a jinou délku podpory, a jeden modelový případ nezachytí všechny životní situace.
Co to znamená v korunách
Laicky řečeno: pokud by modelový Čech na 67 % průměrné mzdy nastoupil do práce, z jeho hrubé mzdy by mu proti situaci na podpoře zůstalo navíc zhruba 11 %. Zbytek „spolkne“ daň, pojistné a dávky, o které přijde. Pro Janu to znamená, že rozdíl mezi podporou a výplatou se počítá ve stovkách až nízkých tisících korun měsíčně, ne v desítkách tisíc, jak by čekala, když se dívá na hrubou mzdu v inzerátu.
Přitom je potřeba říct, že tento ukazatel neměří velkorysost systému jako celku. Měří krátkodobou finanční motivaci v jednom okamžiku. Kdo zůstane bez práce déle, podporu postupně ztrácí, a past se tak s časem mění. A přechod do zaměstnání přináší i věci, které statistika nezachytí: pravidelný příjem bez časového omezení, praxi do životopisu, kolegy a pocit, že má den nějaký řád.
Od ledna 2026 vyšší podpora na začátku
Data Eurostatu za rok 2025 ještě nezachycují změnu, která v Česku platí od letošního ledna. Zákon o zaměstnanosti dnes stanoví podporu v nezaměstnanosti takto:
- pro uchazeče do 52 let: první 2 měsíce 80 %, další 2 měsíce 50 % a po zbytek podpůrčí doby 40 % průměrného měsíčního čistého výdělku,
- pro uchazeče nad 52 let: první 3 měsíce 80 %, další 3 měsíce 50 % a zbytek 40 %,
- podpůrčí doba činí 5 měsíců do 52 let, 8 měsíců mezi 52 a 57 lety a 11 měsíců nad 57 let,
- podpora může činit nejvýše 0,8násobek průměrné mzdy v národním hospodářství.
Dříve začínala podpora na 65 % čistého výdělku. Nastavení se tedy přeskupilo: víc peněz na začátku, méně na konci. Cílem bylo dát lidem, kteří o práci přišli, čas najít místo odpovídající jejich kvalifikaci, místo aby brali první nabídku z nouze. Tenhle argument má oporu – kdo vezme práci pod svou úroveň, často v ní zůstane déle, než plánoval, a přichází o mzdu i dovednosti.
Kritici upozorňují na opačnou stranu. V prvních měsících se rozdíl mezi podporou a nabízenou mzdou dál zúží, a u lidí s nižšími výdělky může být v tomto období past ještě hlubší než v datech za rok 2025. O kolik, ukážou až příští čísla Eurostatu; dopředu to přesně vyčíslit nelze.
Proč je jinde past mělčí
V zemích, kde je ukazatel nízký, obvykle pomáhá kombinace dvou věcí: dávky se při nástupu do práce neodebírají skokově, ale postupně, a nízké mzdy jsou méně zatížené daněmi a odvody. Irsko, které má past nejmělčí, je známé nízkým zdaněním nízkých příjmů. Řecko a Rumunsko se dostávají nízko spíš proto, že podpora v nezaměstnanosti je tam relativně skromná, takže rozdíl mezi prací a dávkou je velký „z druhé strany“. Ne každé nízké číslo je tedy znakem lepšího systému – může znamenat i to, že nezaměstnaný má prostě málo.
Česko se v této debatě dlouhodobě potýká s jedním specifikem: relativně vysokými odvody, které zaměstnance stojí i u nízkých mezd. Kdo pracuje za 67 % průměrné mzdy, odvádí pojistné ze stejné sazby jako manažer. Úprava podpory v nezaměstnanosti to nezmění. Mohla by to změnit až debata o tom, jak zatížit nejnižší výdělky – a ta je politicky i rozpočtově mnohem těžší.
Jana se rozhodla
Jana nakonec nabídku z recepce odmítla. Ne kvůli penězům, ale protože jí úřad práce mezitím nabídl rekvalifikační kurz účetnictví, během kterého pobírá podporu při rekvalifikaci ve výši 80 % čistého výdělku. Za půl roku by mohla hledat práci, která jí zaplatí víc než ta ve skladu. Je to sázka, ale rozumná.
Kolik lidí v podobné situaci udělá stejnou úvahu a kolik z nich podporu jen „doběhne“, to statistika zatím neříká. Až Eurostat zveřejní data za rok 2026, ukáže, jestli se česká past po reformě prohloubila, nebo jestli vyšší podpora na začátku vedla lidi k lepším místům, a ne na gauč. Na odpovědi záleží víc, než se zdá – i proto, že jde o peníze, které platí všichni zaměstnaní.
Zdroje
- — Eurostat: Wages and labour costs – Statistics Explained (unemployment trap 2025)
- — Eurostat: Net earnings and tax rates (earn_net) – reference metadata
- — Zákony pro lidi / Sbírka zákonů ČR: Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (§ 43, § 50)
Sleduje mezinárodní srovnání životní úrovně, mezd a cen – a to, co za nimi opravdu stojí.