Zdanění firem a OSVČ: Česko vs. Velká Británie – Kde se lépe dýchá byznysu?

Vítejte, milí čtenáři Firmologu. Dnes se ponoříme do tématu, které je pro mnohé z vás denním chlebem – daně. Konkrétně se zaměříme na srovnání dvou pro podnikání zajímavých zemí: našeho domovského Česka a Velké Británie. Obě země mají své specifické přístupy ke zdanění firem a OSVČ, a jako praktik, který se dívá nejen na čísla, ale i na to, co znamenají pro reálné podnikání, si dovolím říct, že rozdíly jsou značné a pro někoho mohou být i klíčové při rozhodování, kde svůj byznys rozvíjet.

V posledních letech sledujeme, jak se daňové systémy neustále vyvíjejí. Globální ekonomika tlačí na změny, ať už jde o snahu o větší férovost, konkurenceschopnost, nebo jednoduše o snahu naplnit státní kasu. Ať už jste OSVČ nebo majitel menší či střední firmy, daně jsou jedním z největších nákladů a zároveň jedním z nejkomplexnějších témat. Pojďme se podívat, jak si v tomto ohledu stojí Česko a Velká Británie.

Korporátní daň: Srovnání sazby a dopad na zisk

Začněme u korporátní daně, tedy daně z příjmů právnických osob. V České republice se sazba dlouhodobě držela na 19 %, ale s vládním konsolidačním balíčkem se od roku 2024 zvýšila na 21 %. To je poměrně významný skok, který se podepsal na ziskovosti mnoha firem. Pro srovnání, Velká Británie měla historicky velmi konkurenční sazbu, která lákala mezinárodní firmy. Po období nižších sazeb (kolem 19 %) se však v dubnu 2023 zvýšila na 25 % pro firmy s vyššími zisky (nad 250 000 GBP). Pro menší firmy s ročním ziskem do 50 000 GBP zůstává sazba 19 % a pro firmy s zisky mezi 50 000 a 250 000 GBP platí progresivní systém.

Co to v praxi znamená? Pro menší české firmy s vyššími zisky se situace zhoršila. Představte si firmu s ročním ziskem 5 milionů Kč (cca 170 000 GBP). Zatímco v Česku by zaplatila 21 %, v UK by se pohybovala v progresivním pásmu, které by mohlo být na první pohled nižší, ale celkové daňové zatížení by se mohlo lišit v závislosti na konkrétní struktuře zisků. Klíčové je si uvědomit, že i když je britská sazba pro větší firmy vyšší, systém je členitější a může být pro určité typy podnikání flexibilnější. Britský systém se snaží podpořit růst menších firem, zatímco český systém je jednodušší, ale méně diferencovaný.

Zdanění OSVČ: Paušály vs. progresivní sazby

Pro živnostníky a OSVČ je situace často ještě složitější. V Česku máme systém, který kombinuje progresivní daň z příjmu fyzických osob (15 % a 23 % pro vyšší příjmy) se sociálním a zdravotním pojištěním. Velmi populární je paušální daň, která pro OSVČ s příjmy do 2 milionů Kč zjednodušuje celý proces a zahrnuje jak daň z příjmů, tak i sociální a zdravotní pojištění do jedné měsíční platby. To je velká výhoda pro administrativní zátěž a předvídatelnost nákladů.

Ve Velké Británii je zdanění OSVČ (tzv. Sole Trader) více tradiční. Platí se daň z příjmu (Income Tax), která je progresivní s pásmy 20 %, 40 % a 45 %, a dále odvody na sociální pojištění (National Insurance Contributions – NICs). Ty se dělí na Class 2 a Class 4, přičemž Class 2 je paušální týdenní platba (poměrně nízká) a Class 4 je procentuální odvod z profitu. Británie má také poměrně vysokou nezdanitelnou částku (Personal Allowance), která je pro rok 2023/2024 stanovena na 12 570 GBP. To znamená, že do této částky se z příjmů neplatí žádná daň z příjmu. Pro živnostníka s nižšími příjmy to může být značná úleva.

Příklad: OSVČ s ročním příjmem 700 000 Kč (cca 24 000 GBP). V Česku s paušální daní zaplatí fixní měsíční částku, která je administrativně jednoduchá. V UK by zaplatil Income Tax a NICs, ale díky nezdanitelné částce by jeho daňová zátěž z příjmu mohla být v poměru k celkovému příjmu nižší než v Česku, pokud by se nepřehoupl do vyšších sazeb. Nicméně, administrativa je v UK pro OSVČ o něco složitější než česká paušální daň, protože vyžaduje detailnější vedení účetnictví a podávání daňového přiznání.

DPH a další nepřímé daně: Skryté náklady

Kromě přímých daní je důležité zvážit i ty nepřímé, především DPH. V Česku máme standardní sazbu DPH 21 % a snížené sazby 12 % (dříve 10 % a 15 %). Ve Velké Británii je standardní sazba DPH (VAT) 20 % a snížené sazby jsou 5 % a 0 % pro určité zboží a služby. Zde se rozdíly nezdají být tak propastné, ale každý procentní bod navíc se promítá do cen pro konečného spotřebitele a ovlivňuje kupní sílu.

Je důležité si uvědomit, že pro firmy je DPH v zásadě neutrální, pokud jsou plátci. Problém nastává u malých OSVČ, kteří často nejsou plátci DPH a nakupují zboží a služby s DPH, aniž by si jej mohli odečíst. Hranice pro povinnou registraci k DPH je v Česku 2 miliony Kč, v UK je to podstatně vyšší – 90 000 GBP (od dubna 2024). To znamená, že mnoho malých britských podniků nemusí být plátci DPH, což jim dává konkurenční výhodu v cenách a výrazně snižuje administrativní zátěž.

Zaměstnanci a odvody: Velká kapitola sama pro sebe

Pokud plánujete zaměstnávat, je nutné vzít v úvahu odvody za zaměstnance. V Česku jsou odvody na sociální a zdravotní pojištění poměrně vysoké jak na straně zaměstnance (celkem cca 11 % z hrubé mzdy), tak zaměstnavatele (33,8 % z hrubé mzdy). Celkové daňové zatížení práce je tak jedno z nejvyšších v EU. Ve Velké Británii se platí National Insurance Contributions (NICs) a daň z příjmu (Income Tax). NICs jsou progresivní a platí je jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel. Pro rok 2023/2024 jsou sazby pro zaměstnavatele cca 13,8 % nad určitou hranicí výdělku, což je výrazně méně než v Česku. Pro zaměstnance jsou sazby NICs od ledna 2024 sníženy na 10 % (dříve 12 %).

Tato čísla ukazují, že zaměstnávat v UK je z pohledu odvodů pro zaměstnavatele výrazně levnější než v Česku. To se samozřejmě promítá do vyšších čistých mezd pro zaměstnance při stejných nákladech zaměstnavatele, což zvyšuje kupní sílu a motivaci k práci. Orientace na podporu zaměstnávání je v UK patrná a pro byznys, který potřebuje růst a najímat lidi, to může být rozhodující faktor.

Regulace a byrokracie: Nejen o penězích

Daně nejsou jen o sazbách, ale i o celkové jednoduchosti systému. Zde musím uznat, že Velká Británie má pověst země, která se snaží být byznysu přátelská a minimalizovat byrokratickou zátěž. Registrace firmy je poměrně rychlá a online, a celkově je přístup k podnikání spíše liberální. Samozřejmě, Brexit přinesl nové výzvy a administrativní bariéry pro firmy, které obchodují s EU, ale pro ty, kteří operují primárně v UK nebo globálně, zůstává prostředí atraktivní.

Česko se v posledních letech snaží zjednodušovat, například zavedením paušální daně. Nicméně, stále bojujeme s poměrně složitým daňovým systémem, častými změnami zákonů a byrokracií, která může být pro začínajícího podnikatele frustrující. Naše daňová správa je sice digitalizovaná, ale interakce s úřady může být občas náročnější. Je to takový věčný boj o nalezení rovnováhy mezi kontrolou a podporou podnikání.

Co si z toho odnést: Kde se lépe dýchá byznysu?

Při pohledu na tato srovnání je zřejmé, že neexistuje jednoznačná odpověď, která země je pro podnikání „lepší“. Záleží na typu podnikání, jeho velikosti, ziskovosti a plánech do budoucna.

• Pro malé OSVČ s nižšími příjmy může být Velká Británie atraktivní díky vysoké nezdanitelné částce a nižším odvodům za sociální pojištění. Pokud však hledáte maximální administrativní jednoduchost, česká paušální daň je bezkonkurenční.
• Pro menší a střední firmy s omezenými zisky může být UK lákavá díky nižší korporátní dani (19 % do 50 000 GBP zisku) a výrazně nižším odvodům za zaměstnance. České zvýšení korporátní daně na 21 % a vysoké odvody za zaměstnance snižují naši konkurenceschopnost v tomto segmentu.
• Pro větší firmy s vysokými zisky se daňové sazby v UK (25 %) a ČR (21 %) sice přiblížily, ale je třeba zohlednit i další faktory, jako jsou daňové úlevy, investiční pobídky a celkové podnikatelské prostředí.

Inflace a kupní síla – a to je důležité zmínit – hrají také roli. I když se suchá čísla CPI (index spotřebitelských cen) snaží zachytit obecnou úroveň cen, vnímání inflace je pro každou domácnost a firmu velmi subjektivní. To, co kupuje rodina s dětmi, se liší od toho, co kupuje singl člověk, a stejně tak se liší nákupní košík výrobní firmy od softwarové firmy. Vyšší daně a odvody se v konečném důsledku promítají do vyšších cen, nižších zisků nebo nižších čistých mezd, což ovlivňuje celkovou ekonomiku a životní úroveň. V UK je průměrná mzda výrazně vyšší než v ČR, což kompenzuje vyšší životní náklady, a nižší odvody za zaměstnance pomáhají udržet tuto kupní sílu.

Z mého pohledu je klíčové, aby se země snažily o předvídatelný a stabilní daňový systém, který podporuje inovace a růst, namísto častých a někdy chaotických změn. Velká Británie, i přes své vlastní výzvy, se zdá být v některých aspektech stále byznysu přátelštější, zejména co se týče podpory menších podniků a nižších nákladů na zaměstnávání. Česko má potenciál, ale musí zapracovat na zjednodušení a snížení celkového zatížení práce, aby si udrželo konkurenceschopnost v globalizovaném světě.